Turečtí opoziční republikáni zvítězili v místních volbách, i ve velkých městech
Ankara 1. dubna (ČTK) - Lidová republikánská strana (CHP), největší opoziční strana v Turecku, zaznamenala nečekaně velké zisky v nedělních místních volbách. Ovládla klíčová města včetně Istanbulu a Ankary a posílila i v mnoha dalších provinciích, včetně tradičně konzervativních regionech jako Adiyaman na jihu Turecka. Vyplývá to z výsledků voleb po sečtení téměř všech hlasů, informovaly dnes agentury Reuters a AP. Výsledky jsou nepříjemné pro tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který usiloval o znovuzískání kontroly nad městskými oblastmi. Podle pozorovatelů se ukazuje, že mu vyrostla silná politická konkurence.
V Istanbulu s velkým náskokem zvítězil stávající starosta největšího tureckého města Ekrem Imamoglu (CHP), který je nyní považován za Erdoganova hlavního politického soupeře. Svou funkci uhájil také starosta Ankary Mansur Yavaş, a to dokonce s náskokem 25 procentních bodů před vyzyvatelem.
Dohromady CHP zvítězila ve 35 z 81 provinciích, včetně pěti nejlidnatějších měst, zatímco Erdoganova konzervativně islámská Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) uspěla ve 24 provinciích. CHP získala dohromady 37,7 procenta hlasů, zatímco AKP 35,5 procenta. Volební účast přitom dosáhla 78 procent. Podle agentury AP jde o největší volební vítězství CHP od doby, kdy se Erdogan před dvěma desetiletími chopil moci.
Erdogan už v neděli večer v proslovu z balkonu prezidentského paláce přiznal porážku a slíbil, že jeho strana se na základě tohoto vzkazu od občanů podrobí odvážné sebekritické analýze. 'Bohužel, devět měsíců po našem vítězství ve volbách (prezidentských a parlamentních) z 28. května jsme v testu lokálních voleb nedokázali získat výsledek, který jsme chtěli,' připustil prezident. 'Napravíme své chyby a odstraníme své nedostatky,' dodal a slíbil pokračovat v hospodářském programu zaměřeném na boj proti inflaci.
Nedělní volby byly vnímány jako barometr Erdoganovy popularity v době, kdy chtěl získat zpět kontrolu nad nejdůležitějšími městskými oblastmi, které před pěti lety ovládla opozice. Už vítězství CHP v Ankaře a Istanbulu v roce 2019 otřáslo Erdoganovou aurou neporazitelnosti, napsala AP.
Podle Reuters se 53letý znovuzvolený starosta Istanbulu Ekrem Imamoglu ukazuje být hlavním vyzyvatelem Erdoganovy vlády. V některých ohledech přitom kráčí v jeho stopách. Také Erdogan byl v 90. letech istanbulským starostou, oba pocházejí z oblasti východního Černomoří a oba v mládí hrávali fotbal.
Imamoglu je po nedělních volbách mnoha analytiky vnímán jako možný budoucí turecký prezident, píše Reuters. 'Je to obrovský zlomový bod,' cituje agentura AP politoložku Sedu Demiralpovou z istanbulské univerzity Isik. Voliči podle ní vzkázali, že s vládou AKP nejsou spokojeni.
zdp ank - sdílejte článek
Následuje: Politico: Zprávy mezi šéfkou EK a šéfem Pfizeru řeší hlavní evropský žalobce
Brusel 1. dubna (zpravodajka ČTK) - Vyšetřováním obvinění, která souvisejí s vyjednáváním mezi šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou o vakcínách proti covidu-19, se začal zabývat Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Informoval o tom bruselský server Politico s odvoláním na mluvčího prokuratury v belgickém Lutychu. Vyšetřovatelé Úřadu evropského veřejného žalobce případ v posledních měsících převzali od belgických žalobců, kteří von der Leyenovou vyšetřovali kvůli "zasahování do veřejných funkcí, ničení SMS, korupci a střetu zájmů", vyplývá z právních dokumentů, do kterých Politico mělo možnost nahlédnout. Úřad EPPO, který má silné vyšetřovací pravomoci, již dříve prozradil, že nákup vakcín zkoumá, nikdy se ale nevyjádřil k tomu, zda se zabývá právě i šéfkou Evropské komise. V souvislosti s případem zatím nikdo nebyl obviněn. Otázky kolem toho, jak byla smlouva s Pfizerem vyjednána, pronásledují šéfku Evropské komise od chvíle, kdy již více než před rokem list The New York Times (NYT) uvedl, že si vyměňovala zprávy se šéfem této farmaceutické firmy v době přípravy obřího kontraktu z května 2021. Vakcín si EU od Pfizeru objednala stovky milionů a dvojice si podle NYT volala a vyměňovala zprávy asi měsíc, přičemž tato "osobní diplomacie sehrála v dohodě velkou roli". Vyšetřování případu původně zahájily belgické úřady v Lutychu na začátku roku 2023 po trestním oznámení podaném místním lobbistou Frédéricem Baldanem. Později se k němu připojily maďarská a polská vláda, Polsko svou stížnost ale loni stáhlo poté, co v zemi po volbách vznikla proevropská vláda vedená Donaldem Tuskem, uvedl polský vládní mluvčí. Baldanovo trestní oznámení se týkalo právě údajné výměny textových zpráv mezi von der Leyenovou a Bourlou v období před uzavřením kontraktu o vakcínách; aféra získala název Pffizergate. (pokračování...)
Brusel 1. dubna (zpravodajka ČTK) - Vyšetřováním obvinění, která souvisejí s vyjednáváním mezi šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou o vakcínách proti covidu-19, se začal zabývat Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Informoval o tom bruselský server Politico s odvoláním na mluvčího prokuratury v belgickém Lutychu. Vyšetřovatelé Úřadu evropského veřejného žalobce případ v posledních měsících převzali od belgických žalobců, kteří von der Leyenovou vyšetřovali kvůli "zasahování do veřejných funkcí, ničení SMS, korupci a střetu zájmů", vyplývá z právních dokumentů, do kterých Politico mělo možnost nahlédnout. Úřad EPPO, který má silné vyšetřovací pravomoci, již dříve prozradil, že nákup vakcín zkoumá, nikdy se ale nevyjádřil k tomu, zda se zabývá právě i šéfkou Evropské komise. V souvislosti s případem zatím nikdo nebyl obviněn. Otázky kolem toho, jak byla smlouva s Pfizerem vyjednána, pronásledují šéfku Evropské komise od chvíle, kdy již více než před rokem list The New York Times (NYT) uvedl, že si vyměňovala zprávy se šéfem této farmaceutické firmy v době přípravy obřího kontraktu z května 2021. Vakcín si EU od Pfizeru objednala stovky milionů a dvojice si podle NYT volala a vyměňovala zprávy asi měsíc, přičemž tato "osobní diplomacie sehrála v dohodě velkou roli". Vyšetřování případu původně zahájily belgické úřady v Lutychu na začátku roku 2023 po trestním oznámení podaném místním lobbistou Frédéricem Baldanem. Později se k němu připojily maďarská a polská vláda, Polsko svou stížnost ale loni stáhlo poté, co v zemi po volbách vznikla proevropská vláda vedená Donaldem Tuskem, uvedl polský vládní mluvčí. Baldanovo trestní oznámení se týkalo právě údajné výměny textových zpráv mezi von der Leyenovou a Bourlou v období před uzavřením kontraktu o vakcínách; aféra získala název Pffizergate. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Turečtí opoziční republikáni zvítězili v místních volbách, i ve velkých městech' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2024040102418|509487. Vydána 01.04.2024 14:32:26. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Turečtí opoziční republikáni zvítězili v místních volbách, i ve velkých městech' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2024040102418|509487. Vydána 01.04.2024 14:32:26. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.