Washington a Londýn zakázaly dovoz ruského hliníku, mědi a niklu
Washington/Londýn 13. dubna (ČTK) - Washington a Londýn zakázaly burzám s kovy přijímat nový hliník, měď a nikl z ruské produkce a zakázaly dovoz těchto kovů do USA a Velké Británie. O pátečním rozhodnutí dnes informovala agentura Reuters. Cílem opatření je kvůli invazi Moskvy na Ukrajinu omezit příjmy z vývozu těchto kovů z Ruska.
Rusko je významným producentem hliníku, mědi a niklu. Hlavní ruští producenti kovů Rusal a Nornickel a ruské velvyslanectví ve Washingtonu na žádost o komentář zatím nereagovaly.
Páteční opatření zakáže Londýnské burze kovů (LME) a chicagské komoditní burze přijímat novou ruskou produkci hliníku, mědi a niklu, uvedlo americké ministerstvo financí. 'Burzy kovů hrají ústřední roli při usnadňování obchodu s průmyslovými kovy po celém světě,' uvedl resort.
Opatření se kvůli snaze minimalizovat riziko pro stabilitu trhu netýká stávající zásoby ruských kovů na zmíněných burzách, uvedla Británie v prohlášení.
lsk - sdílejte článek
Následuje: NYT: Může Ukrajina najít nové vojáky, aniž by zdecimovala celou generaci?
Kyjev 12. dubna (ČTK/The New York Times) - Přibližně milion mužů, kteří slouží v ukrajinské armádě, je omlácený a vyčerpaný. Mnozí vojáci jsou v bojové službě už dva roky. Desítky tisíc jich přišly o život nebo utrpěly vážná zranění. Zoufale jsou proto zapotřebí noví rekruti. Ukrajina však naráží na zásadní demografické omezení, ke kterému se schylovalo dlouho: má málo mladých mužů, píše list The New York Times. Zdraví muži mladší 30 let tvoří páteř většiny armád, na Ukrajině však patří k nejméně početné generaci v novodobé historii. Ukrajina tak musí vyvažovat potřebu čelit neochabující ruské ofenzívě posilováním jednotek a riziko, že zdecimuje celou generaci. Prezident Volodymyr Zelenskyj na začátku měsíce učinil politicky bolestivý krok a snížil věk pro odvod do armády z 27 na 25 let - což je na poměry většiny vojenských odvodů stále pozoruhodně vysoký věk. Například ve Spojených státech mohou být muži odvedeni od 18 let. Neochota Ukrajiny snížit odvodový věk ještě více odráží přetrvávající vliv historie. Příčiny současného demografického problému sahají více než sto let do minulosti. Důsledky první a druhé světové války byly na Ukrajině patrné ještě v 90. letech 20. století. Během obou konfliktů se rodilo méně dětí, což vedlo ke dvěma méně početným generacím dospělých. Tyto úbytky se projevily napříč generacemi a omezily počet obyvatel Ukrajiny o několik desetiletí později. Rozpad Sovětského svazu v roce 1991 způsobil, že se už tak nepočetná generace ještě více zmenšila, jelikož během hospodářské krize prudce poklesla porodnost. Pokles trval přes deset let, což vedlo k nejméně početné generaci v nedávné historii Ukrajiny. Tehdy narozeným chlapcům je nyní 18 až 27 let, což je nejlepší bojový věk. Na Ukrajině je však dvakrát více čtyřicátníků než dvacátníků. Předchozí odvody do značné míry chránily mladší generaci. Teď jsou ale způsobilí pro povolání do armády pětadvacetiletí a šestadvacetiletí. Prudký pokles porodnosti na Ukrajině v prvních desetiletích po rozpadu Sovětského svazu není ojedinělý. Podobný pokles zažilo mnoho postsovětských států včetně Ruska. Ekonomiky dostávaly rány a úmrtnost starší generace mužů prudce rostla, většinou na neléčené kardiovaskulární choroby, alkoholismus a pracovní úrazy. Demografický problém během současné války je však v případě Ukrajiny výrazně horší než v Rusku. Rusko má celkově téměř čtyřikrát více obyvatel, takže má k dispozici větší počet mužů. A pokles porodnosti byl prudší na Ukrajině. V devadesátých letech se nad životem na Ukrajině vznášela nejistota ohledně budoucnosti, platy v době hospodářské krize ztrácely hodnotu a úspory mizely. (pokračování...)
Kyjev 12. dubna (ČTK/The New York Times) - Přibližně milion mužů, kteří slouží v ukrajinské armádě, je omlácený a vyčerpaný. Mnozí vojáci jsou v bojové službě už dva roky. Desítky tisíc jich přišly o život nebo utrpěly vážná zranění. Zoufale jsou proto zapotřebí noví rekruti. Ukrajina však naráží na zásadní demografické omezení, ke kterému se schylovalo dlouho: má málo mladých mužů, píše list The New York Times. Zdraví muži mladší 30 let tvoří páteř většiny armád, na Ukrajině však patří k nejméně početné generaci v novodobé historii. Ukrajina tak musí vyvažovat potřebu čelit neochabující ruské ofenzívě posilováním jednotek a riziko, že zdecimuje celou generaci. Prezident Volodymyr Zelenskyj na začátku měsíce učinil politicky bolestivý krok a snížil věk pro odvod do armády z 27 na 25 let - což je na poměry většiny vojenských odvodů stále pozoruhodně vysoký věk. Například ve Spojených státech mohou být muži odvedeni od 18 let. Neochota Ukrajiny snížit odvodový věk ještě více odráží přetrvávající vliv historie. Příčiny současného demografického problému sahají více než sto let do minulosti. Důsledky první a druhé světové války byly na Ukrajině patrné ještě v 90. letech 20. století. Během obou konfliktů se rodilo méně dětí, což vedlo ke dvěma méně početným generacím dospělých. Tyto úbytky se projevily napříč generacemi a omezily počet obyvatel Ukrajiny o několik desetiletí později. Rozpad Sovětského svazu v roce 1991 způsobil, že se už tak nepočetná generace ještě více zmenšila, jelikož během hospodářské krize prudce poklesla porodnost. Pokles trval přes deset let, což vedlo k nejméně početné generaci v nedávné historii Ukrajiny. Tehdy narozeným chlapcům je nyní 18 až 27 let, což je nejlepší bojový věk. Na Ukrajině je však dvakrát více čtyřicátníků než dvacátníků. Předchozí odvody do značné míry chránily mladší generaci. Teď jsou ale způsobilí pro povolání do armády pětadvacetiletí a šestadvacetiletí. Prudký pokles porodnosti na Ukrajině v prvních desetiletích po rozpadu Sovětského svazu není ojedinělý. Podobný pokles zažilo mnoho postsovětských států včetně Ruska. Ekonomiky dostávaly rány a úmrtnost starší generace mužů prudce rostla, většinou na neléčené kardiovaskulární choroby, alkoholismus a pracovní úrazy. Demografický problém během současné války je však v případě Ukrajiny výrazně horší než v Rusku. Rusko má celkově téměř čtyřikrát více obyvatel, takže má k dispozici větší počet mužů. A pokles porodnosti byl prudší na Ukrajině. V devadesátých letech se nad životem na Ukrajině vznášela nejistota ohledně budoucnosti, platy v době hospodářské krize ztrácely hodnotu a úspory mizely. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Washington a Londýn zakázaly dovoz ruského hliníku, mědi a niklu' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Burzy komoditní (buk) - Suroviny, nerosty (sur) - Obchod (obo) - Politika (pol). ID zprávy: T2024041300095|509608. Vydána 13.04.2024 0:56:17. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Washington a Londýn zakázaly dovoz ruského hliníku, mědi a niklu' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Burzy komoditní (buk) - Suroviny, nerosty (sur) - Obchod (obo) - Politika (pol). ID zprávy: T2024041300095|509608. Vydána 13.04.2024 0:56:17. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.