Eurovolby budou podle německé političky Wagenknechtové pro její stranu těžké

Berlín 5. května (zpravodaj ČTK) - Nadcházející červnové volby do Evropského parlamentu budou pro nově založenou politickou stranu Spojenectví Sahra Wagenknechtová - za rozum a spravedlnost (BSW) těžkou zkouškou. V rozhovoru se zahraničními novináři to prohlásila zakladatelka a spolupředsedkyně BSW Wagenknechtová, která straně propůjčila své jméno. V průzkumech veřejného mínění dosahuje BSW okolo pěti až sedmi procent, v eurovolbách by jí ale mohla uškodit nízká volební účast. "Evropské volby jsou pro nás těžkým volebním soubojem, protože právě naši příznivci a právě lidé, kterým se nedaří dobře, tedy obyčejní lidé, tak ti se o evropské volby málo zajímají," řekla Wagenknechtová, která v minulosti byla vlivnou představitelkou postkomunistické Levice. "Musíme tyto lidi oslovit a zprostředkovat jim význam těchto voleb i v souvislosti se spolkovou politikou," uvedla. V Německu se v září konají zemské volby v Sasku, Durynsku a Braniborsku, které pozornost od eurovoleb rovněž odvádějí. "Když jsem na cestách, tak mi lidé říkají, že jsou rádi, že naše strana vznikla a že nás budou v září volit. Já jim ale odpovídám, že v červnu jsou ještě jedny volby. A oni koukají, protože tyto volby na seznamu nemají. Doufáme a jsme si jistí, že se nám podaří získat přes pět procent, ale ty volby budou těžké," řekla Wagenknechtová. Zatímco na spolkové úrovni dosahuje BSW okolo pěti až sedmi procent, v sondážích pro eurovolby má strana o jeden procentní bod méně, jak podle Wagenknechtové vyplývá z průzkumů, které si strana nechala zpracovat. Naopak v zemských volbách v září by BSW mohla výrazně zamíchat kartami. V Sasku a Braniborsku jí sondáže slibují nejméně deset procent a v Durynsku 16 procent. Takový výsledek by otřásl pozicí Alternativy pro Německo (AfD), která ve všech třech spolkových zemích míří k vítězství. AfD, kterou například opoziční konzervativní unie CDU/CSU označuje za krajně pravicovou stranu, odčerpává Wagenknechtová mnohé voliče. Wagenknechtová se netají tím, že BSW má zájem o příznivce AfD. "Není ale cíl oslovit jen voliče AfD," řekla. Podle Wagenknechtové Alternativu pro Německo podporují i lidé, kteří tak činí z protestu. "Velkou část podpory AfD vytvářejí protestní voliči, nejsou to žádní extremisté. Těmto lidem nabízíme skutečnou alternativu, seriózní alternativu, dobré koncepty a ne populismus," řekla. Podpora AfD, která byla ještě na konci loňského roku na vrcholu popularity, se nyní propadá. Důvodem je řada skandálů, které se týkají možných podezření z úplatků a špionáže pro Čínu. Kauza s údajnými úplatky dolehla i spolkového poslance a dvojku eurokandidátky AfD Petra Bystroně, který je českého původu. Podle Wagenknechtové je ale třeba být obezřetný, protože není zaručeno, že aféry skutečně AfD voliče seberou. "Aféry se přeceňují, v běžící kampani to naopak voliče spojuje," řekla Wagenknechtová. "Vzpomínáte si na Aiwangera?" zeptala se na bavorského vicepremiéra Huberta Aiwangera ze Svobodných voličů (FW). Toho loni před zemskými volbami dostihl skandál s 35 let starým antisemitským letákem. Svobodné voliče to nijak nepoškodilo, strana naopak dosáhla s 15,8 procenta historického úspěchu. "Přála bych si od médií a politiků věcný přístup. Samozřejmě, pojmenovat to, co je v AfD krajně pravicové a nacistické. Ale ne vše v AfD je nacistické. Takové označování by bylo nedůvěryhodné," varovala. Velkou otázkou a předmětem debat politologů zůstává, kam BSW zařadit, pokud jsou AfD přisuzovány krajně pravicové postoje. Deník Bild sice Wagenknechtovou označuje za kovanou socialistku, podle analytiků ale jasné zaškatulkování strany možné není. Sama spolupředsedkyně k tomu říká, že BSW nabízí opravdovou alternativu k současným parlamentním stranám, které lidé volit kvůli nespokojenosti nechtějí. Voliče podle Wagenknechtové oslovuje nejen kombinace známých politických osobností, jakou je i spolušéfka BSW a někdejší spolupředsedkyně poslanecké frakce Levice Amira Aliová, a nových tváří, ale také obsahový postoj. "To jsou mír, sociální spravedlnost, rozumný přístup k hospodářství a názorová svoboda," řekla. Pro Wagenknechtovou, která lituje, že po konci studené války spolu s Varšavskou smlouvou nezaniklo i NATO a nevytvořil se nový systém se zapojením Ruska, je mír velkým tématem. Politička je proti zbrojení i proti dodávkám zbraní ukrajinské armádě, která více než dva roky čelí ruské invazi. "Samozřejmě útočnou válku odsuzujeme," řekla. Zároveň zdůraznila, že je potřeba místo zbrojení usilovat o mír. Pokud by byla kancléřkou, ihned by Rusku nabídla jednání a zastavení dodávek zbraní na Ukrajinu výměnou za zastavení bojů. "Proč to nezkusíme a nenavrhneme? Uvidíme, zda Rusko bude chtít jednat," řekla. K jednáním by využila Turecko a Čínu, neboť je považuje za země, které mají na Moskvu vliv. V případných mírových rozhovorech by pak stavěla na návrzích Číny, Brazílie, Vatikánu a Jihoafrické republiky. "Mírové iniciativy navrhlo plno zemí," uvedla. Před nadcházejícími eurovolbami je však pozornost BSW plně zaměřená na Evropu. "V našem evropském programu chceme suverénní Evropu, nezávislou Evropu a sebevědomou Evropu, která se nenechá nutit do nového konfrontačního bloku, která nebude podřízeným aktérem Spojených států," řekla Wagenknechtová. "Chceme, aby Evropa byla mezi bloky. Aby měla dobré vztahy s USA, samozřejmě, ale také dobré vztahy s Čínou, aby hospodářsky spolupracovala s Ruskem a s BRICS. To, co se nyní děje, není v evropském zájmu," dodala. Hospodářské uskupení BRICS dosud zahrnovalo Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku. Letos se ke skupině připojily Egypt, Etiopie, Írán a Spojené arabské emiráty. Aleš Zápotocký ank - sdílejte článek