Pašinjan prohlásil, že nenavštíví Bělorusko, dokud bude u moci Lukašenko

Jerevan 13. června (ČTK) - Arménský premiér Nikol Pašinjan dnes prohlásil, že nenavštíví Bělorusko, dokud bude u moci tamní vůdce Alexandr Lukašenko. Informovaly o tom ruské tiskové agentury. O den dříve šéf arménské vlády řekl, že jeho země vystoupí z Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), obvinil při tom tento vojenský pakt vedený Moskvou z neplnění závazků a některé jeho členy z toho, že se postavili na stranu Ázerbájdžánu v konfliktu s Arménií. 'Ukázalo se, že členové aliance (ODKB) neplní své smluvní závazky, ale plánovali válku proti nám s Ázerbájdžánem,' uvedl ve středu v parlamentu Pašinjan podle agentury AP bez bližších podrobností. 'Jeden z lídrů (zemí) ODKB uvádí, že se podílel na přípravě 44denní války... přál vítězství Ázerbájdžánu. A poté půjdu diskutovat o problému s prezidentem Běloruska ve formátu ODKB?' řekl dnes v parlamentu podle agentury TASS Pašinjan a dodal, že on ani jiný arménský představitel nenavštíví Bělorusko, pokud tam povládne Lukašenko. Premiér přitom zmínil jednu ze dvou krvavých válek, kterou Arménie svedla v posledních třech dekádách s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Boje v 90. letech skončily vítězstvím Arménů, v roce 2020 ale Ázerbájdžán dobyl řadu území a válka skončila po 44 dnech příměřím zprostředkovaným Ruskem. Po bleskové vojenské ofenzivě z loňského září pak Baku převzalo nad Karabachem plnou kontrolu a většina z asi 120.000 Arménů z regionu uprchla ve strachu z ázerbájdžánských represí. Arménie loni během ázerbájdžánské ofenzívy v Karabachu nezasáhla. Jerevan zároveň už dříve vinil Rusko a jeho mírové jednotky, které se v oblasti rozmístily po dojednání příměří v roce 2020, že nedokázaly Ázerbájdžán při ofenzívě zastavit. Rusko argumentovalo tím, že jeho jednotky k zásahu neměly mandát. Pašinjan od té doby veřejně zpochybňuje tradiční spojenectví své země s Ruskem - které má na arménském území řadu vojenských zařízení - a začal navazovat užší vztahy se Západem. Jerevan dal rovněž už dříve najevo nespokojenost se samotnou ODKB. Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti je vojenská aliance vedená Moskvou, jejímiž členy jsou kromě Ruska a Arménie také Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Bělorusko. Arménie například na začátku května odmítla financovat ODKB, na konci května ani nevyslala svého zástupce na jednání ministrů obrany paktu, připomněl deník Kommersant. Pašinjan odmítl jet už na loňský summit ODKB v Minsku. O tom, kdy Arménie z ODKB odejde, rozhodne podle Pašinjana vláda v Jerevanu. Podle agentury Reuters arménský premiér řekl, že by zvážil změnu postoje k odchodu z vojenského paktu, pokud by se Bělorusko omluvilo nebo vystoupilo z uskupení. Arménie dnes podle agentur také povolala ke konzultacím do Jerevanu svého velvyslance v Minsku. TASS poznamenal, že Lukašenko v květnu navštívil Ázerbájdžán i Karabach a nabídl Baku pomoc při poválečné obnově sporného regionu. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes podle TASS řekl, že Moskva bude nadále spolupracovat s Arménií a bude si chtít vyjasnit postoj Jerevanu k ODKB. 'Doufáme, že zůstaneme u partnerských a spojeneckých vztahů,' řekl kremelský mluvčí. Podle AP Rusko nelibě nese snahy Jerevanu o prohloubení vztahů se Západem a také loňské rozhodnutí Arménie připojit se k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), který dříve vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina kvůli podezření z nezákonného odvlékání ukrajinských dětí do Ruska. Arménie a Ázerbájdžán nyní vedou jednání o uzavření mírové smlouvy a pracují na vytyčení hranice mezi oběma státy, které v minulosti byly součástí Sovětského svazu. Pašinjan čelí demonstracím Arménů nespokojených s vrácením čtyř Jerevanem kontrolovaných vesnic Ázerbájdžánu ve snaze dospět k mírové dohodě. ipl mka - sdílejte článek