Pelhřimov si připomněl Ottu Frieda, padl ve Francii před 80 lety

Pelhřimov 5. listopadu (ČTK) - Pelhřimovského rodáka Ottu Frieda připomíná ve městě nová pamětní deska. Výtvarnice Alena Matějka na ni použila i stébla trávy z bojiště u severofrancouzského přístavu Dunkerque, kde Fried před 80 lety padl. Spolu s odhalením pamětní desky se dnes ve městě konalo i slavnostní uložení takzvaných kamenů zmizelých. Připomínají i Friedovu matku a některé jeho sourozence zavražděné nacisty za druhé světové války. Pietního aktu se účastnila i izraelská velvyslankyně v ČR Anna Azari. Ocenila to, že se Pelhřimov věnuje své historii a lidem, kteří byli její součástí. Otto Fried se narodil v roce 1908. Byl nejmladším ze šesti dětí Jakuba a Eleonory Friedových. Před druhou světovou válkou pracoval jako řidič. Jezdil i do zahraničí a měl informace o režimu v Německu a o tom, jak přistupuje k Židům. Ač rodinu varoval, k odchodu ze země ji nepřiměl. Sám ale protektorát v roce 1939 opustil a o rok později vstoupil do československé zahraniční armády. Účastnil se bojů v Sýrii a u Tobrúku. V roce 1943 odjel do Velké Británie. Padl 5. listopadu 1944 u Dunkerque. Pohřben byl na britském vojenském hřbitově v belgickém Adinkerke. Pamětní deska s jeho podobiznou je vyvedena z několika vrstev tvrzeného skla. Mezi skleněné části jsou vložená stébla trávy. Deska je umístěna na stěně Jihlavské brány. Otto Freid se odtud symbolicky dívá do míst, kde bydlel, i když jeho dům už nestojí. Místo něj je postavený dům služeb, řekl místostarosta Pelhřimova Karel Kratochvíl (KDU-ČSL). Kameny zmizelých jsou dlažební kostky s mosazným povrchem a nápisem připomínajícím židovské obyvatele měst a jejich tragické osudy za druhé světové války. Bývají osazovány tam, kde stávaly domy těchto lidí. V Pelhřimově na Karlově náměstí jsou první kameny věnované Eleonoře Friedové a jejím dětem Vilémovi, Ottovi a Bertě provdané Lírové. Eleonora zemřela 4. prosince 1942 v terezínském ghettu. Do Terezína byla odvlečena necelý měsíc před tím. Svého manžela Jakuba, pelhřimovského obchodníka, přežila o devět let. Berta vystoupila z židovské církve a v roce 1919 se provdala za gymnaziálního profesora a malíře Josefa Líra. Byli rodiči herce Jiřího Líra (1923-1995). Během války Bertu zprvu chránilo to, že její manžel nebyl Žid. Přesto ji v roce 1944 nacisté zatkli, obvinili z poslouchání cizího rozhlasu, poslali do Terezína a pak do Osvětimi, kde byla 5. ledna 1945 zavražděna. Asi osm měsíců před tím zemřel v Osvětimi také Vilém. Obětí nacistického režimu se stali i mnozí další členové Friedovy rodiny, kteří ale bydleli mimo Pelhřimov. Na západní frontě druhé světové války bojoval i další rodák z Pelhřimova, Ivan Matoušek. Sloužil ve francouzské armádě vedené Charlesem de Gaullem. "Velel de Gaulleově osobní stráži, když vstupoval do osvobozené Paříže. Bohužel pak padl při pokusu o záchranu svých kamarádů v Alsasku," řekl Kratochvíl. Vhodné místo pro pamětní desku, která by měla Matouška připomínat, město teprve hledá. Mohla by to být i školy, kam Matoušek chodil. vkr kš - sdílejte článek