Aktuálně: MZV má ze zahraničních archivů nové dokumenty ke smrti Jana Masaryka

Praha 19. srpna (ČTK) - České ministerstvo zahraničí má k dispozici nové dokumenty týkající se smrti někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka. Pochází z diplomatických archivů Francie, Spojených států amerických a Velké Británie, napsal server Aktuálně.cz. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) o zprostředkování písemností požádal přes české zastupitelské úřady ve zmíněných zemích. Získané archiválie se nyní v Černínském paláci uspořádávají, veřejnosti by se mohly zpřístupnit během září, uvedl server. První poválečný ministr zahraničí zemřel v noci na 10. března 1948 po pádu z okna svého služebního bytu v Černínském paláci, jeho smrt se dodnes nepodařilo objasnit. Co se během noci v bytě stalo, je tématem řady spekulací. Podle dobové oficiální verze spáchal Masaryk sebevraždu skokem z okna, například ale vyšetřování z let 2001 až 2003 se přiklonilo k názoru, že Masaryk byl zavražděn. Masarykovou smrtí se později zabývaly desítky odborníků a bylo vedeno několik vyšetřování. Žádné z nich nedokázalo zcela vyvrátit některou z verzí - sebevražda, vražda či nešťastná náhoda. Naposledy kriminalisté případ odložili v březnu 2021, kdy Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) vyšetřování uzavřel, aniž došel k jednoznačnému závěru, zda šlo o vraždu, sebevraždu či nešťastnou náhodu. "Jsem přesvědčen, že historie je s diplomacií úzce spojena a může být zdrojem pro pochopení řady i současných procesů. Ministerstvo zahraničních věcí má obsáhlý archiv, pro který představují jakékoliv dokumenty související se smrtí Jana Masaryka cenný přírůstek," sdělil Lipavský. Z jednoho dokumentu podle serveru vyplývá, že Masaryk měl před smrtí prudkou hádku s třemi muži. "Tohle pro vás neudělám. Podepíšu všechno, ale tohle ne. Udělám všechno, ale tohle se stane jen přes mou mrtvolu!" křičel údajně Jan Masaryk večer 9. března 1948. Autor záznamu vycházel ze svědectví svého nejmenovaného zdroje, jemuž převyprávěl Masarykovy údajné výkřiky Bohumil Příhoda, tehdejší Masarykův komorník. Kdo byla trojice mužů, na které údajně Masaryk křičel, záznam neuvádí. Lze také jen hádat, co odmítal podepsat. Britská tajná služba údajně zase pracovala s poznatkem, podle něhož Masaryk dostal injekci prudce jedovatého kyanidu, a poté byl z okna vyhozen, napsal server. Další příběh přináší tajná depeše z americké ambasády v Londýně sepsaná 5. dubna 1948. Zněla, že Masaryk před smrtí jedné Američance žijící v Praze napsal dopis, že při nebližší příležitosti opustí Československo. "Komunisté se o vzkazu dozvěděli. Dotyčnou ženu navštívili, než ho stačila zničit. Poté několik ruských a českých agentů navštívilo Masaryka, jehož tělo následně skončilo na nádvoří s modřinami na krku," uvádí depeše. Pitevní zpráva se přitom o modřinách na Masarykově krku nezmiňuje. Shromáždit dokumenty ze zahraničí o Masarykově smrti inicioval podle serveru předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). "Moje preference je udělat vyčerpávající edici všech dokumentů, které jsou v Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek, identifikovat všechny varianty Masarykovy smrti a všechny zapojené osoby a předložit to veřejnosti," sdělil. Jan Masaryk (1886 až 1948) byl synem prvního prezidenta T. G. Masaryka, diplomatem a politikem. Během války v roce 1940 se stal ministrem zahraničí londýnské exilové vlády, po válce zůstal jako bezpartijní ve stejné funkci ve vládách Zdeňka Fierlingera i Klementa Gottwalda. V únoru 1948 se nepřidal k demisi nekomunistických ministrů. Po komunistickém puči a zhroucení demokracie v Československu se chtěl usadit v Londýně a začít nový život. Namísto toho jej v noci na 10. března 1948 stihla tragická smrt. fsl snm - sdílejte článek