Rusko investuje 60 miliard rublů do nástrojů pro cenzuru internetu
Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com
Moskva 11. září (ČTK) - Ruské ministerstvo pro digitální rozvoj plánuje v příštích pěti letech vynaložit 60 miliard rublů (v přepočtu 15 miliard Kč) na zdokonalení systému, jímž Moskva cenzuruje internet. Uvádí to agentura Reuters, která viděla text vládního návrhu nazvaný Kybernetická infrastruktura. Vylepšen má být systém nazvaný TSPU (technické prostředky proti hrozbám), který vyvíjí a kontroluje ruský cenzurní úřad Roskomnadzor.
Zdokonalený systém by měl být efektivním nástrojem zabraňujícím uživatelům používat VPN (virtuální privátní síť). Prostřednictvím VPN lze obcházet restrikce, dostávat se na weby, které jsou v dané zemi blokované, a používat jinak nedostupné aplikace a služby.
Platforma pro sledování online cenzury Censored Planet popisuje TSPU jako sofistikovaný soubor hardwarových a softwarových nástrojů fungujících na principu decentralizovaného nasazení a centralizované kontroly. Zákon z roku 2019 ukládá ruským poskytovatelům internetových služeb povinnost zapojit jej do svých komunikačních sítí. Censored Planet uvádí, že ke konci roku 2022 byl v Rusku instalován ve více než 6000 případech.
Ředitel Roskomnadzoru Andrej Lipov, který je na sankčním seznamu Evropské unie, loni ruské agentuře Interfax řekl, že veškeré ruské komunikační sítě jsou zařízeními TSPU vybaveny, nezmínil však jejich počet.
Podle uvedeného dokumentu zvýší modernizovaný systém TSPU účinnost blokování VPN na 96 procent. Ruský režim se dlouhodobě snaží používání VPN služeb omezovat, neboť občanům umožňují přístup k necenzurovaným informacím. Letos v březnu začal v Rusku platit zákon, který zakazuje propagaci a nabídku služeb VPN.
zdm jd - sdílejte článek
Následuje: MMF se dohodl s Ukrajinou na uvolnění dalších 1,1 miliardy USD
Washington 11. září (ČTK) - Mezinárodní měnový fond MMF se předběžně dohodl s Ukrajinou na uvolnění další 1,1 miliardy USD (25 miliard Kč) ze slíbeného úvěru. Dohodu musí ještě schválit výkonná rada fondu, stát by se tak mělo v příštích týdnech, uvedl MMF v dnešním prohlášení. MMF je pro Kyjev důležitým mezinárodním věřitelem. V rámci čtyřletého úvěrového programu má Kyjev dostat 15,6 miliardy USD. 'Ruská válka na Ukrajině má i nadále ničivý dopad na zemi a její obyvatele,' uvedl Gavin Gray, který vedl monitorovací misi MMF v Kyjevě při páté revizi úvěrového programu. 'Obratná politika, přizpůsobivost domácností a firem a obrovské vnější financování pomohly podpořit makroekonomickou a finanční stabilitu,' ocenil Gray. MMF však současně uvedl, že rizika pro Ukrajinu zůstávají mimořádně vysoká. Očekává se ekonomické zpomalení, mimo jiné kvůli dopadu války na pracovní trh a pokračujícím ruským útokům na energetickou infrastrukturu. Kyjev vynakládá zhruba 60 procent z celkového rozpočtu na financování armády. Při vyplácení důchodů a platů zaměstnancům veřejného sektoru či při financování sociálních a humanitárních výdajů je z velké míry závislý na finanční podpoře západních partnerů. Podle údajů ministerstva financí Ukrajina od začátku války obdržela od svých západních partnerů finanční pomoc 98 miliard USD. (pokračování...)
Washington 11. září (ČTK) - Mezinárodní měnový fond MMF se předběžně dohodl s Ukrajinou na uvolnění další 1,1 miliardy USD (25 miliard Kč) ze slíbeného úvěru. Dohodu musí ještě schválit výkonná rada fondu, stát by se tak mělo v příštích týdnech, uvedl MMF v dnešním prohlášení. MMF je pro Kyjev důležitým mezinárodním věřitelem. V rámci čtyřletého úvěrového programu má Kyjev dostat 15,6 miliardy USD. 'Ruská válka na Ukrajině má i nadále ničivý dopad na zemi a její obyvatele,' uvedl Gavin Gray, který vedl monitorovací misi MMF v Kyjevě při páté revizi úvěrového programu. 'Obratná politika, přizpůsobivost domácností a firem a obrovské vnější financování pomohly podpořit makroekonomickou a finanční stabilitu,' ocenil Gray. MMF však současně uvedl, že rizika pro Ukrajinu zůstávají mimořádně vysoká. Očekává se ekonomické zpomalení, mimo jiné kvůli dopadu války na pracovní trh a pokračujícím ruským útokům na energetickou infrastrukturu. Kyjev vynakládá zhruba 60 procent z celkového rozpočtu na financování armády. Při vyplácení důchodů a platů zaměstnancům veřejného sektoru či při financování sociálních a humanitárních výdajů je z velké míry závislý na finanční podpoře západních partnerů. Podle údajů ministerstva financí Ukrajina od začátku války obdržela od svých západních partnerů finanční pomoc 98 miliard USD. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Rusko investuje 60 miliard rublů do nástrojů pro cenzuru internetu' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Telekomunikace a IT (pit) - Média a reklama (med). ID zprávy: T2024091007779|511404. Vydána 11.09.2024 9:13:02. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Rusko investuje 60 miliard rublů do nástrojů pro cenzuru internetu' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Telekomunikace a IT (pit) - Média a reklama (med). ID zprávy: T2024091007779|511404. Vydána 11.09.2024 9:13:02. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
