Srbský režisér Kusturica tvrdí, že je ochoten zemřít v boji proti těžbě lithia
Bělehrad 24. října (ČTK) - Uznávaný srbský režisér Emir Kusturica řekl, že je připraven položit život v boji proti plánované těžbě lithia v Srbsku. Ve středu zveřejněném rozhovoru s deníkem Danas nicméně popřel, že by se chtěl postavit do čela odporu proti plánu, který prosazuje prezident Aleksandar Vučić i Evropská unie.
"Jsem připraven položit život v boji proti těm, kteří ničí životní prostředí, respektive těm, kteří chtěli těžit kobalt a nikl, respektive chtějí dělat lithium na území Srbska," řekl rodák ze Sarajeva ve svém pravidelném pořadu na srbském vydání ruského portálu Sputnik.
Plán nadnárodního těžařského koncernu Rio Tinto otevřít v regionu Jadar na západě Srbska největší lithiový důl v Evropě letos vyvolal novou vlnu protestů po celém Srbsku. Vláda tvrdí, že zajistí dodržování veškerých ekologických standardů těžby, což kritici projektu - i s ohledem na dosavadní těžební praxi v zemi - zpochybňují.
Prezident Vučić, německý kancléř Olaf Scholz a někdejší evropský komisař pro energetiku Maroš Šefčovič v červenci podepsali dohodu, která má výrobcům z členských států Evropské unie umožnit přístup k surovinám vytěženým v Srbsku, včetně lithia. Dohoda má snížit závislost EU na dovozu z Ameriky a Asie a pokrýt až 90 procent současné evropské spotřeby tohoto kovu důležitého při výrobě baterií pro elektromobily a mobilní zařízení.
Hybnou silou odporu proti těžbě lithia v Srbsku jsou především zástupci místních obyvatel a ekologických aktivistů, a i když ho podporuje i politická opozice, chybí mu jednoznačný vůdce. Srbská média proto po Kusturicově prohlášení spekulují, že by to mohl být právě on, kdo by pravidelné protesty zastřešil.
"Řekl jsem, že ochrana životního prostředí je jediná politika, která mě zajímá (...) Tak je třeba chápat moje poslední vyjádření a dát ho do souvislosti s životně důležitými otázkami pro Srbsko, ne jako vstup do politiky. Tou kanalizací bych nechtěl plavat, ani kdybych byl mnohem mladší," řekl deníku Danas devětašedesátiletý absolvent pražské FAMU.
V minulosti Kusturica veřejně vystupoval proti plánům na těžbu niklu v lokalitě Mokra Gora na západě Srbska, kde režisér vybudoval napodobeninu tradiční balkánské vesnice Drvengrad.
Projekt těžby lithia do značné míry přenastavil vztahy v různorodé srbské opozici, která si stěžuje na podle ní autoritářský způsob vlády prezidenta Vučiče, kterou tvoří široká paleta směrů od proevropských liberálů, přes ekologické aktivisty či konzervativce až po krajně pravicové nacionalisty. Sám Kusturica zastává řadu nacionalistických a proruských postojů, letos v dubnu se sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a poděkoval mu za "historickou spravedlnost".
Někteří prozápadně orientovaní členové opozice dávají najevo rozhořčení z toho, že EU podporuje projekt, který podle nich představuje vážnou hrozbu pro životní prostředí v Srbsku a který v případě realizace dále posílí moc prezidenta Vučiče. Ten se snaží udržovat dobré vztahy jak se Západem, tak i Ruskem a Čínou.
abl mka - sdílejte článek
Následuje: BBC News: Jak bombové hrozby poškozují leteckou dopravu v Indii
Dillí 24. října (ČTK/BBC News) - Dramatický a bezprecedentní nárůst falešných bombových výhrůžek namířených proti indickým leteckým společnostem způsobuje chaos v letových řádech, odklon letadel a rozsáhlé narušení leteckého provozu. Kdo a proč má na indické aerolinky spadeno? Na tuto otázku se snaží najít odpověď zpravodajský server BBC News. Videa na sociálních sítích zachytila cestující zahalené do vlněných dek, jak vystupují z letadla společnosti Air India do mrazivého vzduchu v Iqaluitu, odlehlém kanadském městě. Právě tam byl 15. října odkloněn letoun Boeing 777 s 211 cestujícími, který původně mířil z Bombaje do Chicaga. "Od pěti ráno jsme s 200 cestujícími uvízli na letišti... Nemáme tušení, co se děje a co máme dělat dál," napsal na sociální síti jeden z cestujících Harit Sachdeva. Pochválil "laskavý letištní personál" a tvrdil, že společnost Air India nedělá dost pro informování cestujících. Sachdevův příspěvek vystihl frustraci a úzkost cestujících, kteří se ocitli v neznámé, vzdálené destinaci. O několik hodin později ukončilo jejich trápení letadlo kanadských vzdušných sil, které uvízlé cestující přepravilo do Chicaga. Společnost Air India potvrdila, že let byl odkloněn do Iqaluitu kvůli "bezpečnostní hrozbě zveřejněné na internetu". Ta hrozba byla falešná - stejně jako desítky podobných, které byly letos namířeny proti indickým leteckým společnostem. Jen za jeden říjnový týden se objevilo nejméně 90 výhrůžek, které vedly k odklonům, rušení a zpoždění letů. V červnu dostalo 41 letišť během jediného dne e-mailem falešné hrozby bombovým útokem, což vedlo ke zvýšení bezpečnostních opatření. Pro srovnání, v letech 2014 až 2017 zaznamenaly úřady na indických letištích 120 falešných bombových poplachů, přičemž téměř polovina se týkala největších letišť v Dillí a Bombaji. Podobné hrozby tedy nejsou ničím novým ani nezvyklým, ale jejich letošní nárůst je bezprecedentní. Co se tedy děje? Podle odborníků jsou falešné hrozby bombovým útokem na letecké společnosti často spojeny se snahou způsobit škody nebo upoutat pozornost. Roli mohou hrát i psychické problémy, může jít o pokus narušit provoz, anebo o zvrácený žert. V roce 2018 narušila letecký provoz v Indonésii vlna podobných "žertů" o údajných bombách na palubě letadel. A viníky mohou být i samotní pasažéři: v loňském roce se frustrovaný cestující pokusil zdržet let společnosti SpiceJet tím, že ohlásil falešný bombový poplach poté, co zmeškal odbavení na letišti v indickém Biháru. Důsledkem těchto falešných zpráv je narůstající chaos na jednom z nejrychleji rostoucích leteckých trhů na světě. (pokračování...)
Dillí 24. října (ČTK/BBC News) - Dramatický a bezprecedentní nárůst falešných bombových výhrůžek namířených proti indickým leteckým společnostem způsobuje chaos v letových řádech, odklon letadel a rozsáhlé narušení leteckého provozu. Kdo a proč má na indické aerolinky spadeno? Na tuto otázku se snaží najít odpověď zpravodajský server BBC News. Videa na sociálních sítích zachytila cestující zahalené do vlněných dek, jak vystupují z letadla společnosti Air India do mrazivého vzduchu v Iqaluitu, odlehlém kanadském městě. Právě tam byl 15. října odkloněn letoun Boeing 777 s 211 cestujícími, který původně mířil z Bombaje do Chicaga. "Od pěti ráno jsme s 200 cestujícími uvízli na letišti... Nemáme tušení, co se děje a co máme dělat dál," napsal na sociální síti jeden z cestujících Harit Sachdeva. Pochválil "laskavý letištní personál" a tvrdil, že společnost Air India nedělá dost pro informování cestujících. Sachdevův příspěvek vystihl frustraci a úzkost cestujících, kteří se ocitli v neznámé, vzdálené destinaci. O několik hodin později ukončilo jejich trápení letadlo kanadských vzdušných sil, které uvízlé cestující přepravilo do Chicaga. Společnost Air India potvrdila, že let byl odkloněn do Iqaluitu kvůli "bezpečnostní hrozbě zveřejněné na internetu". Ta hrozba byla falešná - stejně jako desítky podobných, které byly letos namířeny proti indickým leteckým společnostem. Jen za jeden říjnový týden se objevilo nejméně 90 výhrůžek, které vedly k odklonům, rušení a zpoždění letů. V červnu dostalo 41 letišť během jediného dne e-mailem falešné hrozby bombovým útokem, což vedlo ke zvýšení bezpečnostních opatření. Pro srovnání, v letech 2014 až 2017 zaznamenaly úřady na indických letištích 120 falešných bombových poplachů, přičemž téměř polovina se týkala největších letišť v Dillí a Bombaji. Podobné hrozby tedy nejsou ničím novým ani nezvyklým, ale jejich letošní nárůst je bezprecedentní. Co se tedy děje? Podle odborníků jsou falešné hrozby bombovým útokem na letecké společnosti často spojeny se snahou způsobit škody nebo upoutat pozornost. Roli mohou hrát i psychické problémy, může jít o pokus narušit provoz, anebo o zvrácený žert. V roce 2018 narušila letecký provoz v Indonésii vlna podobných "žertů" o údajných bombách na palubě letadel. A viníky mohou být i samotní pasažéři: v loňském roce se frustrovaný cestující pokusil zdržet let společnosti SpiceJet tím, že ohlásil falešný bombový poplach poté, co zmeškal odbavení na letišti v indickém Biháru. Důsledkem těchto falešných zpráv je narůstající chaos na jednom z nejrychleji rostoucích leteckých trhů na světě. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Srbský režisér Kusturica tvrdí, že je ochoten zemřít v boji proti těžbě lithia' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Parlamenty a vlády (for) - Burzy (bur) - Burzy komoditní (buk) - Suroviny, nerosty (sur). ID zprávy: T2024102308799|511928. Vydána 24.10.2024 6:49:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Srbský režisér Kusturica tvrdí, že je ochoten zemřít v boji proti těžbě lithia' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Parlamenty a vlády (for) - Burzy (bur) - Burzy komoditní (buk) - Suroviny, nerosty (sur). ID zprávy: T2024102308799|511928. Vydána 24.10.2024 6:49:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.