Smír se slovenským ministerstvem navrhl Babiš, řekl slovenský ministr vnitra

Bratislava/Komárno 22. října (zpravodaj ČTK) - Uzavření smíru mezi slovenským ministerstvem vnitra a českým expremiérem Andrejem Babišem ohledně jeho evidence v archivních dokumentech někdejší československé tajné policie StB jako agenta navrhl sám Babiš. Novinářům to dnes řekl slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Opoziční hnutí Slovensko v reakci na uzavření smíru mezi ministerstvem vnitra a Babišem dnes oznámilo, že začne shromažďovat podpisy poslanců pro podání návrhu na odvolání Šutaje Eštoka z funkce ministra. Šutaj Eštok odmítl, že ze strany ministerstva šlo o vyjádření vděku Babišovi za to, že před letošními prezidentskými volbami na Slovensku podpořil šéfa vládní strany Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) Petera Pellegriniho. Toho po zvolení hlavou státu v čele Hlasu-SD vystřídal právě Šutaj Eštok. Například český premiér Petr Fiala už v pondělí uvedl, že smír slovenského ministerstva s Babišem je "handl" a dohoda Babiše se spřátelenými politiky. "Já se ve svém profesním životě rozhoduji na základě důkazů a faktů, na základě zákona. V tomto případě s tím politika nemá nic společného," řekl Šutaj Eštok o smíru, ve kterém ministerstvo uznalo, že Babiš byl v dokumentech StB neoprávněně evidován jako její agent a s StB vědomě nespolupracoval. Slovenský ministr vnitra řekl, že uzavření smíru doporučila i právní analýza, kterou si ministerstvo nechalo vypracovat. Jednu analýzu v případu podle ministra připravil bývalý soudce slovenského ústavního soudu Eduard Bárány a druhou jistá advokátní kancelář. Bárány ve své analýze, kterou ČTK poskytlo slovenské ministerstvo vnitra, napsal, že na základě zachovaných listinných důkazů nelze dospět k jednoznačnému závěru o vědomé spolupráci Babiše s StB. Pozici slovenského ministerstva ve sporu s nynějším předsedou nejpopulárnějšího českého hnutí ANO Babišem označil právník za velmi slabou s rizikem neúspěchu v případě pokračování sporu. Upozornil rovněž, že pro Slovensko by byla politicky nepříjemná situace, že Babiš by se kvůli neukončenému sporu ve věci ochrany osobnosti nemohl stát v Česku předsedou nebo členem vlády, byť by jeho strana volby vyhrála. Následně, po pravděpodobném vítězství ve sporu na Slovensku, by se Babiš podle Bárányho mohl domáhat například vyplacení odškodného ve výši čtyřletého platu předsedy či člena české vlády. Slovenské soudy se Babišovou žalobou na tamní Ústav paměti národa (ÚPN) kvůli archivním svazkům, podle nichž spolupracoval se s komunistickou StB, začaly zabývat v roce 2013. Babiš by od té doby v letech 2014 až 2017 ministrem financí, českou vládu přes pokračující soudy na Slovensku vedl od roku 2017 do 17. prosince 2021. Advokátní kancelář Boom Smart Slovakia kromě jiného uvedla, že se obecně ztotožňuje se závěry Bárányho k případu. Stejně jako Bárány i tato advokátní kancelář upozornila, že ve sporu by muselo slovenské ministerstvo vnitra prokázat oprávněnost evidence Babiše ve svazcích StB. Vyčíslila, že pro případ neúspěchu ministerstva vnitra v soudním sporu by Babiš mohl uplatňovat náhradu škody v odhadované výši asi 522.000 eur (přes 13 milionů Kč) a přiměřené finanční zadostiučinění řádově v stovkách tisíc eur. Opoziční hnutí Slovensko (dříve OLaNO) slovenského expremiéra Igora Matoviče oznámilo, že bude usilovat o odvolání ministra a že v této záležitosti už oslovilo další opoziční strany. Slovenská opozice nemá ve sněmovně dostatek hlasů k prosazení návrhu na vyslovení nedůvěry členovi vlády. "Je to nehoráznost s ohledem na oběti komunistického režimu, na lidi, kteří byli pronásledování a zabíjení právě Státní bezpečnosti, právě takovými lidmi, jakými byl Babiš. Šutaj Eštok s Babišem se vysmívají do tváře lidí, jejichž rodinní příslušníci byli pronásledováni," řekl novinářům šéf poslaneckého klubu hnutí Slovensko Michal Šipoš. Slovenský Ústav paměti národa (ÚPN), s nímž se bratislavský rodák Babiš v minulosti v uvedené věci soudil, už v pondělí tvrdil, že oprávněnost evidence politika jako tajného spolupracovníka StB dokazuje více spisů. Šutaj Eštok ale novinářům v Komárně, kde se účastnil schůzky vrcholných politiků Slovenska, Maďarska a Srbska, také řekl, že ÚPN věcně spor s Babišem prohrál. Tyto verdikty pak v roce 2017 zrušil slovenský ústavní soud z důvodu, že Babiš neměl žalovat ÚPN. Ústavní soudci rovněž zpochybnili věrohodnost bývalých příslušníků StB, kteří u obecných soudů vypovídali v Babišův prospěch a jejichž výpovědi byly tehdy považovány za klíčové. Babiš vědomou spolupráci s StB dlouhodobě popírá. Žalobu na ochranu osobnosti podal na Slovensku už v roce 2012. Po verdiktu ústavního soudu z roku 2017 se slovenské soudy v případu zabývaly hlavně otázkou, kdo má být žalovanou stranou. Slovenský nejvyšší soud nakonec rozhodl, že v těchto sporech mají lidé žalovat ministerstvo vnitra. Babiš toto ministerstvo zažaloval loni. Adrian Bobok jd - sdílejte článek