Výzkum: Lidé loni věnovali na dobročinnost 3,5 mld Kč, v průměru 15.552 Kč
Praha 18. prosince (ČTK) - Průměrný dárce v Česku věnoval loni na dobročinnost 15.552 korun. Celkem lidé poslali 3,5 miliardy korun. Dosud nejvyšší byla věnovaná částka v roce 2022, činila 4,1 miliardy korun. Průměrný dar předloni dosáhl 16.925 korun. Vyplývá to z výzkumu agentury STEM pro úřad vlády s podporu Technologické agentury ČR. ČTK výsledky poskytla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Autoři využili údaje z daňových přiznání a od darovacích portálů Donio.cz a Darujme.cz. Podle zjištění postupně dárců přibývá. Zvyšuje se podíl těch, kteří poskytují peníze pravidelně.
Lidé s nižšími příjmy jsou často poměrově nejštědřejšími dárci. Současně ale platí, že s rostoucím příjmem se zvyšuje průměrná částka daru, podíl darujících a pravidelnost darů. Osoby s daňovým základem nad 1,5 milionu korun darují průměrně 47.000 korun ročně, přičemž v této skupině daruje 31 procent lidí...
Loni dárci věnovali 3,5 miliardy korun. Přispělo téměř 11 procent lidí. Podíl postupně roste. V roce 2012 dobročinné projekty podpořilo přes šest procent lidí, v roce 2019 na vrcholu konjunktury 8,3 procenta. Předloni byla poskytnutá suma rekordní. Zaměstnanci poslali 2,5 miliardy korun a živnostníci 1,6 miliardy korun. Podle autorů by darovaná částka ale mohla být ve skutečnosti vyšší, činit by mohla až kolem deseti miliard korun. Analýza vychází totiž z údajů o daních živnostníků a zaměstnanců, kteří si daňové přiznání podávají sami. Nezohledňuje tak daňové odečty zhruba dvou třetin zaměstnanců, za které vyřizuje daně zaměstnavatel. "Celkový objem darů uplatněný v dani z příjmu fyzických osob ze strany všech zaměstnanců tak může být přibližně třikrát vyšší," uvedli autoři.
Průměrný dárce loni věnoval 15.552 korun. V rekordním roce 2022 to bylo 16.925 korun. V roce 2014 průměrný dar činil 12.017 korun. Tehdy přispělo 6,8 procenta lidí, loni 10,2 procenta. Před deseti lety pravidelně peníze posílalo 46 procent dárců, loni 56 procent.
Podle analýzy se dárcovství v regionech liší. V bohatších krajích je podíl dárců vyšší a větší jsou i dary. V Praze přispívá na dobročinnost 15 procent osob, naopak v Karlovarském kraji osm procent. "Lidé s nižšími příjmy jsou často poměrově nejštědřejšími dárci. Současně ale platí, že s rostoucím příjmem se zvyšuje průměrná částka daru, podíl darujících a pravidelnost darů. Osoby s daňovým základem nad 1,5 milionu korun darují průměrně 47.000 korun ročně, přičemž v této skupině daruje 31 procent lidí," uvedli autoři.
Přes darovací portály Darujme.cz a Donio.cz loni podpořilo prospěšné projekty 602.770 lidí a firem. Věnovali 1,02 miliardy korun. Průměrný dar činil 1699 korun. "Dárci během roku zašlou přes obě platformy průměrně dva až tři dary. Průměrná výše jedné transakce v roce 2023 proto činila 655 korun. Češi a Češky posílají dary nejčastěji v prosinci a v měsících, v nichž nastaly výjimečné události, například tornádo, začátek války na Ukrajině a podobně," uvedli autoři.
V roce 2020 se přes portály Donio a Darujme vybralo 0,32 miliardy korun. O rok později se částka dostala na 0,8 miliardy. Předloni byla dosud nejvyšší, a to 1,03 miliardy. Průměrný dar tehdy dosáhl 2313 korun.
Podle zmocněnkyně výsledky analýzy přispějí k lepší podpoře dárcovství v Česku.
ktk rot - sdílejte článek
Následuje: NKÚ: Česko rozmělňuje evropské dotace v množství projektů bez účinku
Praha 18. prosince (ČTK) - Česká republika za 20 let členství v EU získala z unie o bilion korun více, než do ní odvedla. Uvedl to dnes Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své zprávě o čerpání peněz z EU, EU Report 2024. V čerpání evropských peněz se podle úřadu Česko posunulo od počátečních problémů k systému, který zajišťuje vyčerpání peněz, ale nezaměřuje se na smysl dotací. Dotace končí v množství projektů s nízkou přidanou hodnotou. Zpomalila se i dynamika přibližování ČR k průměru EU ve srovnání s některými státy, které vstoupily do unie také v roce 2004, uvedl úřad. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) ve vyjádření pro ČTK uvedl, že ač nerad, nemůže nesouhlasit s tím, že v minulosti nebyly evropské dotace vždy využity tak účelně, jak by měly být. "Místo aby směřovaly tam, kam byly určeny, tedy k malým a středním podnikům, často končily u 'velkých kluků'," podotkl. Uvedl případy pekárny Penam koncernu Agrofert a dotace na linku na toastový chléb, projektu ve sportovním areálu v Osvětimanech na Uherskohradišťsku nebo rozhleden v údolích. Za 20 let členství ČR v unii udělal NKÚ 208 kontrolních akcí zaměřených právě na rozdělování evropských peněz. "Dotační systém, který měl významně napomoci tomu, abychom dosáhli kýžené životní úrovně Západu, se někde po cestě začal zadrhávat a přestal vykazovat očekávané výsledky. Bez strategického rozhodnutí, kam chceme dojít, bez zadání konkrétních cílů a bez důkladné kontroly jejich naplňování se neposuneme dál," uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala. Stát by se podle něj měl řídit třeba tím, že normální je hospodařit bez dotací, dotace by se měly vyplatit daňovým poplatníkům a měly by směřovat na prokázanou veřejnou službu. NKÚ také zastává názor, že by se měl omezit počet dotačních titulů, aby peníze směřovaly tam, kde přinesou nejvyšší přidanou hodnotu. Měl by se také omezit maximální podíl dotace, aby se neztratil její motivační charakter. (pokračování...)
Praha 18. prosince (ČTK) - Česká republika za 20 let členství v EU získala z unie o bilion korun více, než do ní odvedla. Uvedl to dnes Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své zprávě o čerpání peněz z EU, EU Report 2024. V čerpání evropských peněz se podle úřadu Česko posunulo od počátečních problémů k systému, který zajišťuje vyčerpání peněz, ale nezaměřuje se na smysl dotací. Dotace končí v množství projektů s nízkou přidanou hodnotou. Zpomalila se i dynamika přibližování ČR k průměru EU ve srovnání s některými státy, které vstoupily do unie také v roce 2004, uvedl úřad. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) ve vyjádření pro ČTK uvedl, že ač nerad, nemůže nesouhlasit s tím, že v minulosti nebyly evropské dotace vždy využity tak účelně, jak by měly být. "Místo aby směřovaly tam, kam byly určeny, tedy k malým a středním podnikům, často končily u 'velkých kluků'," podotkl. Uvedl případy pekárny Penam koncernu Agrofert a dotace na linku na toastový chléb, projektu ve sportovním areálu v Osvětimanech na Uherskohradišťsku nebo rozhleden v údolích. Za 20 let členství ČR v unii udělal NKÚ 208 kontrolních akcí zaměřených právě na rozdělování evropských peněz. "Dotační systém, který měl významně napomoci tomu, abychom dosáhli kýžené životní úrovně Západu, se někde po cestě začal zadrhávat a přestal vykazovat očekávané výsledky. Bez strategického rozhodnutí, kam chceme dojít, bez zadání konkrétních cílů a bez důkladné kontroly jejich naplňování se neposuneme dál," uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala. Stát by se podle něj měl řídit třeba tím, že normální je hospodařit bez dotací, dotace by se měly vyplatit daňovým poplatníkům a měly by směřovat na prokázanou veřejnou službu. NKÚ také zastává názor, že by se měl omezit počet dotačních titulů, aby peníze směřovaly tam, kde přinesou nejvyšší přidanou hodnotu. Měl by se také omezit maximální podíl dotace, aby se neztratil její motivační charakter. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Výzkum: Lidé loni věnovali na dobročinnost 3,5 mld Kč, v průměru 15.552 Kč' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Sociální problematika (sop). ID zprávy: T2024121805215|512562. Vydána 18.12.2024 17:34:16. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Výzkum: Lidé loni věnovali na dobročinnost 3,5 mld Kč, v průměru 15.552 Kč' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Sociální problematika (sop). ID zprávy: T2024121805215|512562. Vydána 18.12.2024 17:34:16. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
