Analytici vítají snížení schodku, bez povodní by ale nebyl dodržen

Praha 6. ledna (ČTK) - Snížení schodku státního rozpočtu v loňském roce na 271,4 miliardy korun z předloňských 288,5 miliardy korun je pozitivní, shodují se analytici, které ČTK oslovila. Kladně hodnotí i zachování investiční aktivity státu na úrovni roku 2023. Zároveň ale upozornili na to, že bez vlivu povodní by se nepodařilo dodržet původně plánovaný schodek 252 miliard korun, který se kvůli povodňovým škodám zvýšil na 282 miliard korun. Podle nich také existují rizika pro dodržení plánovaného letošního schodku 241 miliard korun. "Snahu o konsolidaci veřejných financí vítám. Jedná se o politicky náročný proces, který byl po období pandemie potřeba a stále potřeba je. Konsolidaci výrazně komplikoval vývoj na energetických trzích. Absolutní výše schodků státního rozpočtu postupně klesala. S tím klesalo i tempo zadlužení vyjádřeno schodkem v procentech HDP. Přesto je nutné jedním dechem dodat, že konsolidace byla slíbená větší," uvedl hlavní ekonom XTB Pavel Peterka. Analytik ČSOB Dominik Rusinko hodnotí celkové hospodaření vlády rozpačitě. "Deficit státního rozpočtu sice meziročně mírně poklesl, stále ale zůstává až příliš vysoký. Výsledek navíc vláda porovnává s novelizovanou verzí rozpočtu, kdy došlo k navýšení deficitu o 30 miliard korun kvůli povodním," upozornil. Podle ministerstva financí přitom výdaje na povodně z rozpočtu byly 15,4 miliardy korun. Na zlepšení výsledku rozpočtu kvůli dopadům povodní poukázal i hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta Petra Pavla David Marek. "Bez povodní by tedy činil schodek 256 miliard korun, zatímco původně schválený rozpočet počítal s deficitem 252 miliard korun. V roce 2023 dosáhl schodek 289 miliard korun. Meziročně se tedy rozpočet zlepšil, plánovaný schodek ovšem překročil," uvedl. Podle Jana Brázdy z PwC je ale dodržení celkového plánovaného deficitu dobrým signálem. "Pozitivně lze rozhodně hodnotit investiční aktivitu státu, která dorovnala loňský rekord ve výši 210 miliard korun a pomohla podnikatelskému sektoru s obnovením hospodářského růstu. Ministerstvu financí se také stejně jako v loňských letech podařilo operativně reagovat na dodatečné výdaje provozními úsporami, byť se i kvůli dodatečným 30 miliardám korun na krytí povodňových škod nepodařilo zvrátit trend rostoucích celkových výdajů," uvedl. "Pro letošní rok počítá vláda se stále vysokým schodkem 241 miliard korun. Odhadovat, jaký však bude finální výsledek, je nyní extrémně složité. Za prvé, rok 2025 je volebním, což historicky znamenalo navýšení některých výdajových stránek rozpočtu. Za druhé, rizikem ve směru nižšího daňového inkasa je možná až příliš optimistický odhad růstu ekonomiky o 2,6 procenta," uvedl Rusinko. Peterka upozornil, že rizikem pro splnění letošního rozpočtu jsou nejasnosti ohledně možného splnění očekávaných příjmů z emisních povolenek či vzniku výdajů, s nimiž schválený rozpočet nepočítá. "Rozpočet pro rok 2025 čelí problémům a možným nedostatkům, které v posledních třech rozpočtech nebyly," podotkl. "Pro rozpočet v dalším roce bude zásadní vývoj ekonomiky, kdy rychlý růst povede k vyššímu výběru daní, což umožní dodržet plánovaný schodek," dodal Peterka. Podle Marka je třeba dál pokračovat v konsolidaci veřejných výdajů, aby se podařilo stabilizovat růst dluhu vůči hrubému domácímu produktu (HDP). Bez snížení rozpočtového deficitu o dalších zhruba 90 miliard korun bude podle něj zadlužení Česka, které ke konci roku 2024 dosáhlo 42,8 procenta HDP, nadále růst. str mha - sdílejte článek