U Stříbra by mohl vzniknout polygon pro testování aut bez řidiče i elektromobilů
Stříbro (Tachovsko) 6. ledna (ČTK) - V okolí Stříbra na Tachovsku by na ploše 360 až 400 hektarů mohl vzniknout polygon pro testování a certifikaci autonomních vozidel bez řidiče i elektromobilů. Léta ho připravuje pražský developer Accolade. Náklady úvodní investice se odhadují na osm miliard korun. Zastupitelé Plzeňského kraje na základě podnětu developera schválili vypracování změny krajského územního plánu, tedy zásad územního rozvoje (ZUR), řekl ČTK náměstek hejtmana Petr Vanka (ANO). Podle náměstka hejtmana Martina Záhoře (ANO) o polygon vyjádřila zájem například Škoda Auto a Volkswagen.
Jasně jsme developerovi deklarovali, že neexistuje, aby tam vyrostla jediná hala výrobního charakteru. Polygon ano, ale říkáme, že podporujeme jen vysoce vyspělou technologii...
Zpracování změny ZUR, kterou budou včetně vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj opět schvalovat zastupitelé, bude podle Vanky hradit Accolade. Návrh změny ZUR musí být předložený nejdéle do konce roku 2026, ale zřejmě to bude dříve. Po schválení krajskými zastupiteli může projekt polygonu zahrnout do svého územního plánu město Stříbro.
"Cílem je vytvořit tam polygon, o němž už se bavíme šest let," řekl Záhoř, který je zároveň starostou Stříbra. Podle něj ho opakovaně schválili zastupitelé města a od počátku byl diskutován s obyvateli místních částí. "Vnímáme to jako projekt s vysokou přidanou hodnotou. Má se jednat víceméně o vědecké a zkušební pracoviště a věříme synergickým efektům. Tedy, že když vytvoříme hřiště pro vědce, tak následně přivedeme ty, kteří si budou chtít hrát," řekl. Podle něj by tam našli práci technicky vzdělaní lidé ze Stříbra a okolí. "Budou se tam zkoušet nejnovější technologie, které se objeví v automobilovém průmyslu," uvedl. Stříbro má k projektu dvě kladná vyjádření ČVUT i ministerstev dopravy a průmyslu.
Půjde o polygon s centrálním oválem a přidruženými okruhy. Vznikl by zejména na zemědělské půdě s nižší bonitou 3 a 4, na ostatních plochách a na minimu lesů. "Ve 400 hektarech mezi Stříbrem, Těchlovicemi a Záchlumím je sedm až deset hektarů půdy s bonitou 2, které podléhají zákonu o ochraně zemědělského půdního fondu. A pokud se na nich bude něco dít, tak se musí prokázat, že veřejný zájem převyšuje zájem ochrany této půdy," uvedl. Accolade trvale jedná s ministerstvy a dalšími orgány státní správy. Finální zastavěnost celé plochy má být do 15 procent, většina zeleně tam zůstane.
Podle Záhoře takto scelené území s několika málo vlastníky nikde v ČR není, Accolade má s nimi uzavřené smlouvy o budoucích smlouvách kupních. Obce tam pozemky nevlastní, pouze Stříbro tam drží zhruba 20 hektarů, které bude využívat jako nástroj kontroly projektu. "Jasně jsme developerovi deklarovali, že neexistuje, aby tam vyrostla jediná hala výrobního charakteru. Polygon ano, ale říkáme, že podporujeme jen vysoce vyspělou technologii," řekl.
Kraj ani obce se na polygonu nebudou finančně podílet. "Chceme naopak, aby kvůli napojení na zónu vybudoval (Accolade) severozápadní obchvat města. Nechceme, aby auta projížděla Stříbrem. A kvůli prostupnosti území budou muset postavit kolem polygonu cyklostezku," uvedl starosta. Území podle něj nyní prostupné není.
Opoziční krajský zastupitel Richard Pikner (TOP 09) vypracování změny ZUR podpořil. "Jde určitě o lepší příležitost než skladové haly s nekvalifikovanou pracovní silou pocházející málokdy z ČR," uvedl. Podle něj by ale měli mít zastupitelé při konečném schvalování změny ZUR k dispozici studii, v níž bude detailní vzhled areálu včetně zeleně, smlouva s plzeňskou univerzitou i počty vysoce kvalifikovaných míst. Podle opozičního zastupitele Rudolfa Špotáka (Piráti) je prioritou při rozhodování fakt, že město zatím investici ve svém katastru chce.
"Bavíme se o 150 až 200 zaměstnancích. "Ale počítáme se synergickým efektem, že se budou poblíž budovat další výzkumná pracoviště a město jim je schopno nabídnout pozemky," řekl Záhoř. Polygon, který bude otevřený a nebude sloužit jen jedné firmě, bude zaměřený i na elektromobilitu. "Prvotní investice by byla zhruba osm miliard korun. A pokud by se realizovaly veškeré záležitosti, tak se bavíme až o 30 miliardách," uvedl.
Podle poslance a zastupitele Jana Volného (ANO) leží většina dotčených pozemků ladem a mohou skončit v zahraničních rukou. Dodal, že na Tachovsku, kde žije, ubývá možností kvalifikovaného zaměstnání. "Podobný polygon je u Sokolova, kde má obrovský význam," uvedl. Podle něj ještě uplyne hodně let, než se kopne do země a o investici lze ještě dlouho diskutovat.
Václav Prokš gcm - sdílejte článek
Následuje: Analytici vítají snížení schodku, bez povodní by ale nebyl dodržen
Praha 6. ledna (ČTK) - Snížení schodku státního rozpočtu v loňském roce na 271,4 miliardy korun z předloňských 288,5 miliardy korun je pozitivní, shodují se analytici, které ČTK oslovila. Kladně hodnotí i zachování investiční aktivity státu na úrovni roku 2023. Zároveň ale upozornili na to, že bez vlivu povodní by se nepodařilo dodržet původně plánovaný schodek 252 miliard korun, který se kvůli povodňovým škodám zvýšil na 282 miliard korun. Podle nich také existují rizika pro dodržení plánovaného letošního schodku 241 miliard korun. "Snahu o konsolidaci veřejných financí vítám. Jedná se o politicky náročný proces, který byl po období pandemie potřeba a stále potřeba je. Konsolidaci výrazně komplikoval vývoj na energetických trzích. Absolutní výše schodků státního rozpočtu postupně klesala. S tím klesalo i tempo zadlužení vyjádřeno schodkem v procentech HDP. Přesto je nutné jedním dechem dodat, že konsolidace byla slíbená větší," uvedl hlavní ekonom XTB Pavel Peterka. Analytik ČSOB Dominik Rusinko hodnotí celkové hospodaření vlády rozpačitě. "Deficit státního rozpočtu sice meziročně mírně poklesl, stále ale zůstává až příliš vysoký. Výsledek navíc vláda porovnává s novelizovanou verzí rozpočtu, kdy došlo k navýšení deficitu o 30 miliard korun kvůli povodním," upozornil. Podle ministerstva financí přitom výdaje na povodně z rozpočtu byly 15,4 miliardy korun. Na zlepšení výsledku rozpočtu kvůli dopadům povodní poukázal i hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta Petra Pavla David Marek. "Bez povodní by tedy činil schodek 256 miliard korun, zatímco původně schválený rozpočet počítal s deficitem 252 miliard korun. V roce 2023 dosáhl schodek 289 miliard korun. Meziročně se tedy rozpočet zlepšil, plánovaný schodek ovšem překročil," uvedl. (pokračování...)
Praha 6. ledna (ČTK) - Snížení schodku státního rozpočtu v loňském roce na 271,4 miliardy korun z předloňských 288,5 miliardy korun je pozitivní, shodují se analytici, které ČTK oslovila. Kladně hodnotí i zachování investiční aktivity státu na úrovni roku 2023. Zároveň ale upozornili na to, že bez vlivu povodní by se nepodařilo dodržet původně plánovaný schodek 252 miliard korun, který se kvůli povodňovým škodám zvýšil na 282 miliard korun. Podle nich také existují rizika pro dodržení plánovaného letošního schodku 241 miliard korun. "Snahu o konsolidaci veřejných financí vítám. Jedná se o politicky náročný proces, který byl po období pandemie potřeba a stále potřeba je. Konsolidaci výrazně komplikoval vývoj na energetických trzích. Absolutní výše schodků státního rozpočtu postupně klesala. S tím klesalo i tempo zadlužení vyjádřeno schodkem v procentech HDP. Přesto je nutné jedním dechem dodat, že konsolidace byla slíbená větší," uvedl hlavní ekonom XTB Pavel Peterka. Analytik ČSOB Dominik Rusinko hodnotí celkové hospodaření vlády rozpačitě. "Deficit státního rozpočtu sice meziročně mírně poklesl, stále ale zůstává až příliš vysoký. Výsledek navíc vláda porovnává s novelizovanou verzí rozpočtu, kdy došlo k navýšení deficitu o 30 miliard korun kvůli povodním," upozornil. Podle ministerstva financí přitom výdaje na povodně z rozpočtu byly 15,4 miliardy korun. Na zlepšení výsledku rozpočtu kvůli dopadům povodní poukázal i hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta Petra Pavla David Marek. "Bez povodní by tedy činil schodek 256 miliard korun, zatímco původně schválený rozpočet počítal s deficitem 252 miliard korun. V roce 2023 dosáhl schodek 289 miliard korun. Meziročně se tedy rozpočet zlepšil, plánovaný schodek ovšem překročil," uvedl. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'U Stříbra by mohl vzniknout polygon pro testování aut bez řidiče i elektromobilů' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Strojírenství (str) - Automobilový průmysl (aut) - Stavebnictví a reality (sta) - Firmy (efm). ID zprávy: T2025010603485|512803. Vydána 06.01.2025 15:50:59. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'U Stříbra by mohl vzniknout polygon pro testování aut bez řidiče i elektromobilů' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Strojírenství (str) - Automobilový průmysl (aut) - Stavebnictví a reality (sta) - Firmy (efm). ID zprávy: T2025010603485|512803. Vydána 06.01.2025 15:50:59. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.