Japonská ekonomika ve druhém čtvrtletí zrychlila tempo růstu na šest procent

Následuje: Vědci: Hranice lesa v Krkonoších oteplováním stoupá půl výškového metru za rok
Špindlerův Mlýn (Trutnovsko) 15. srpna (zpravodaj ČTK Tomáš Kučera) - Horní hranice lesa v Krkonoších se vlivem rychlého oteplování v posledních desetiletích mění, postupuje směrem k nejvyšším oblastem hor, a to zhruba půl metru výškových za rok. Jde možná o jeden z nejviditelnějších projevů klimatické změny v ČR, řekl ČTK Václav Treml z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK). S týmem vědců se od roku 2017 vrací na úbočí nejvyšších vrcholů Krkonoš v tzv. přechodové zóně (ekotonu), kde se mění les v alpínské bezlesí, aby porozuměl řeči přírody. Na základě zjištění Treml nečeká, že by Krkonoše v tomto století přerostly lesem. "Jsme v nadmořské výšce asi 1400 metrů na jižních svazích Vysokého kola, ve střední části přechodové zóny mezi lesem a bezlesím. Při dolní hranici zóny převládá propojený lesní porost, s nadmořskou výškou se fragmentuje, rozpadá se stále více do izolovaných ostrůvků stromů - smrků, které jsou při horní hranici již vzácné a nad ní zcela mizí," řekl ČTK Treml. Na výzkumu spolupracuje UK se Správou KRNAP. Vědci se zaměřili na lokality vzdálené od sebe několik kilometrů ve volném terénu klidových území KRNAP, kam běžný návštěvník nesmí. Stráň Vysokého kola je jednou z těchto lokalit. Výzkum je dlouhodobý. V "přechodové zóně" na úbočí Vysokého kola jsou ve vybrané lokalitě tři stanoviště, první plocha je při dolní hranici zóny, druhá ve střední a třetí při horní hranici. "Na každé této ploše získáváme řadu informací, například kolik je tam stromů, jak jsou staré, jaké mají rozměry a jak rychle rostou. Toto šetření v místě se periodicky opakuje a vyhodnocují se změny na těchto plochách, které reprezentují to, co se v Krkonoších odehrává. Snažíme se zjistit, jakou má postup horní hranice lesa dynamiku a jestli probíhá všude stejně," řekl ČTK Treml. Horní hranice lesa se ve středních Krkonoších, kde vědci pracují, pohybuje v nadmořské výšce mezi 1300 až 1400 metry. V Krkonoších se mírně liší podle toho, jaký je sklon svahu, jak je orientován nebo jaké je tam klima. "Cílem výzkumu je zjistit, jaké jsou vyhlídky na udržení alpínského bezlesí v Krkonoších do budoucna v kontextu pokračujícího růstu teplot a s ním souvisejícím vzestupem horní hranice lesa," řekl ČTK Treml. Alpínské bezlesí nebo také arkto-alpínská tundra v nejvyšších partiích Krkonoš představuje jeden z největších klenotů Krkonoš. Ve středoevropském prostoru jde o anomálii, relikt doby ledové. Nejde o nic jiného než o izolované ostrovy severské přírody v jinak převážně lesem pokryté krajině, kde našla útočiště řada endemických druhů či druhů reliktních vyskytujících se ve střední Evropě pouze na hřebenech Krkonoš. "Na základě informací, které se nám podařilo shromáždit, nepředpokládám, že by v tomto století Krkonoše komplet přerostly lesem. Je tu dost přirozených faktorů, které by tomu měly zabránit," řekl Treml. Podle něj například v hustých alpínských trávnících a porostech borovice kleče je uchycování semenáčků smrku relativně pomalé a zároveň se musí tyto semenáčky vypořádat s dalšími nepříznivými faktory, jako je například pro Krkonoše typické silné větrné proudění, které spolu se sněhem a námrazou stromy ve vysokých polohách poškozuje. "Je ale pravděpodobné, že se tyto unikátní ostrovy - alpínské bezlesí - v příštích desetiletích v Krkonoších zmenší, ale určitě zcela nezaniknou," domnívá se Treml. V ohrožení jsou podle něj bezlesé fragmentované enklávy v nejvyšších partiích Krkonoš, kde už jen mírný vzestup horní hranice lesa může znamenat zánik alpínského bezlesí, jako například na Liščí hoře, Železném vrchu, Stohu nebo Lysé hoře. (pokračování...)