Reuters: Německo přestalo schvalovat export vojenských zbraní do Izraele
Berlín 18. září (ČTK) - Německo přestalo schvalovat export vojenských zbraní do Izraele. S odvoláním na analýzu dat a na zdroj blízký německému ministerstvu hospodářství to dnes uvedla agentura Reuters. Německá vláda však podle agentury DPA popřela plošné zastavení vydávání exportních licencí. Vývoz německých zbraní do Izraele už letos prudce klesl, export zbraní do Izraele už přerušily i další evropské země.
Loni Německo schválilo vývoz zbraní a výzbroje do Izraele v celkové hodnotě 326,5 milionu eur (zhruba 8,2 miliardy Kč), což představovalo desetinásobný nárůst proti roku 2022, vyplývá z údajů ministerstva hospodářství, které povolení k exportu schvaluje. Letos už objem schváleného exportu klesl, od ledna do 21. srpna export činil 14,5 milionu eur. Do kategorie "válečné zbraně" přitom spadalo zboží jen za 32.449 eur.
Zdroj blízký ministerstvu citoval vysoce postaveného vládního činitele, podle něhož ministerstvo pozastavilo schvalování povolení k exportu zbraní do Izraele do doby, než bude rozhodnuto o žalobách, podle nichž Německo takovými exporty porušuje humanitární právo. Jednou takovou žalobou se zabývá Mezinárodní soudní dvůr, druhou berlínský soud z podnětu Evropského centra pro ústavní a lidská práva (ECCHR).
"Neexistuje žádné zastavení vydávání licencí pro vývoz zbraní do Izraele," uvedl na dotaz agentury DPA mluvčí ministerstva hospodářství, které agendu spravuje. Podle něj se s takovým krokem nepočítá ani do budoucnosti. Povolení se udělují po vyhodnocení jednotlivých případů. "Vždy je brán ohled i na stávající situaci včetně útoků Hamásu a Hizballáhu na Izrael či průběh (izraelské) operace v Pásmu Gazy," dodal mluvčí.
Ministr hospodářství Robert Habeck v diskuzi s občany řekl, že je nutné rozlišovat mezi jednotlivými druhy zbraní, píše DPA. Zbraně, které mohou sloužit k obraně, například systémy a komponenty protivzdušné obrany, by měly dostat licenci rychle. Jinak by se ale mělo přistupovat k zbraním, které by mohl Izrael použít při bojích v Pásmu Gazy.
Německá vláda podle zdroje Reuters uvedla, že od loňského 7. října, kdy po vpádu ozbrojenců palestinského teroristického hnutí Hamás do Izraele eskaloval nynější konflikt mezi Izraelem a Hamásem, nebyly z Německa do Izraele vyvezeny žádné zbraně kromě náhradních dílů v rámci dlouhodobých kontraktů.
Úřady v Pásmu Gazy, ovládané Hamásem, uvádějí, že izraelské útoky na tomto palestinském území od loňského 7. října zabily více než 41.000 Palestinců.
Otázka vývozu zbraní do Izraele vytváří třenice také uvnitř německé vládní koalice. Zelení, jejichž ministři jsou v čele ministerstev hospodářství a zahraničí, stále častěji kritizují vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.
I další spojenci Izraele kvůli právním sporům pozastavili nebo omezili vývoz zbraní do Izraele. Británie tento měsíc zrušila 30 z 350 licencí na vývoz zbraní do Izraele kvůli obavám, že Izrael by mohl porušovat mezinárodní humanitární právo. V únoru nizozemský soud nařídil Nizozemsku zastavit export všech náhradních dílů do stíhaček F-35 do Izraele kvůli obavám, že by mohly být použity při útocích na civilní cíle v Pásmu Gazy.
jkh zdp spr abl - sdílejte článek
Následuje: Fed snížil základní úrokovou sazbu o půl bodu do pásma 4,75 až 5,00 procenta
Washington 18. září (ČTK) - Americká centrální banka (Fed) po dvoudenním zasedání svého měnového výboru snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do rozpětí 4,75 až 5,00 procenta. Oznámila to v dnešní tiskové zprávě. Je to první snížení úroků v USA za více než čtyři roky a Fed počítá s dalším snížením sazeb ještě v letošním roce. "Výbor získal větší jistotu, že inflace se trvale pohybuje směrem ke dvouprocentnímu cíli, a soudí, že rizika pro dosažení jeho cílů v oblasti zaměstnanosti a inflace jsou zhruba v rovnováze," uvádí se ve sdělení centrální banky. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka se více než kdy předtím přiblížila k vyhlášení vítězství nad inflací. "Víme, že nastal čas rekalibrovat naši politiku (úrokových sazeb) na něco, co je vhodnější vzhledem k pokroku v oblasti inflace," řekl Powell. "Neříkáme 'mise splněna', ale musím říci, že jsme povzbuzeni pokrokem, kterého jsme dosáhli," podotkl. Americká ekonomika si podle něj vede dobře a dnešní rozhodnutí má za cíl ji v tomto stavu udržet. Fed očekává, že by do konce letošního roku mohl snížit úroky ještě o půl procentního bodu. V příštím roce by pak úroky mohly klesnout o jeden procentní bod a v roce 2026 o dalšího půl procentního bodu. Skončily by tak v pásmu 2,75 až 3,00 procenta. Centrální banka nicméně dodala, že bude připravena měnovou politiku upravit, pokud se objeví rizika, která by mohla bránit dosažení jejích cílů. Nadále bude věnovat pozornost stabilním cenám a maximální zaměstnanosti. Analytici snížení úroků očekávali. (pokračování...)
Washington 18. září (ČTK) - Americká centrální banka (Fed) po dvoudenním zasedání svého měnového výboru snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do rozpětí 4,75 až 5,00 procenta. Oznámila to v dnešní tiskové zprávě. Je to první snížení úroků v USA za více než čtyři roky a Fed počítá s dalším snížením sazeb ještě v letošním roce. "Výbor získal větší jistotu, že inflace se trvale pohybuje směrem ke dvouprocentnímu cíli, a soudí, že rizika pro dosažení jeho cílů v oblasti zaměstnanosti a inflace jsou zhruba v rovnováze," uvádí se ve sdělení centrální banky. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka se více než kdy předtím přiblížila k vyhlášení vítězství nad inflací. "Víme, že nastal čas rekalibrovat naši politiku (úrokových sazeb) na něco, co je vhodnější vzhledem k pokroku v oblasti inflace," řekl Powell. "Neříkáme 'mise splněna', ale musím říci, že jsme povzbuzeni pokrokem, kterého jsme dosáhli," podotkl. Americká ekonomika si podle něj vede dobře a dnešní rozhodnutí má za cíl ji v tomto stavu udržet. Fed očekává, že by do konce letošního roku mohl snížit úroky ještě o půl procentního bodu. V příštím roce by pak úroky mohly klesnout o jeden procentní bod a v roce 2026 o dalšího půl procentního bodu. Skončily by tak v pásmu 2,75 až 3,00 procenta. Centrální banka nicméně dodala, že bude připravena měnovou politiku upravit, pokud se objeví rizika, která by mohla bránit dosažení jejích cílů. Nadále bude věnovat pozornost stabilním cenám a maximální zaměstnanosti. Analytici snížení úroků očekávali. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Reuters: Německo přestalo schvalovat export vojenských zbraní do Izraele' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Strojírenství (str) - Zbraně (zbr). ID zprávy: T2024091809797|511514. Vydána 18.09.2024 22:57:57. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Reuters: Německo přestalo schvalovat export vojenských zbraní do Izraele' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Strojírenství (str) - Zbraně (zbr). ID zprávy: T2024091809797|511514. Vydána 18.09.2024 22:57:57. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.