AP: Kurátor německého muzea vrací stříbro uloupené nacisty židovským rodinám

Mnichov 25. června 2023 (ČTK/AP) - Matthias Weniger si nasadí pár bílých textilních rukavic, opatrně zvedá zašlý stříbrný svícen a hledá na jeho spodní straně zažloutlou nálepku. Svícen je jedním ze 111 stříbrných předmětů ve sbírkách Bavorského národního muzea, které nacisté během trvání třetí říše v roce 1939 uloupili Židům. Weniger nyní pátrá po přeživších potomcích bývalých majitelů, aby jim vrátil věci, jež jsou často tím jediným, co zbylo po příbuzných, kteří zahynuli během holokaustu, napsala agentura AP. Právě v roce 1939 dostali všichni Židé žijící v Německu příkaz odevzdat veškeré rodinné stříbro v zastavárnách po celé zemi na základě dalšího ze zákonů, který je měl ponížit, potrestat a vykázat na okraj společnosti. To, co začalo v roce 1933 po nástupu nacistů k moci jako diskriminace a pronásledování, skončilo zavražděním šesti milionů evropských Židů a příslušníků dalších národností a menšin během holokaustu. Weniger, který pracuje v mnichovském muzeu jako kurátor, dohlíží na restituce a dal si za úkol vystopovat co možná nejvíce potomků původních majitelů stříbra. "Tyto stříbrné předměty sesbírané v zastavárnách jsou často jedinou hmotnou připomínkou životů, které vymazal holokaust. Proto je opravdu důležité ty rodiny vypátrat a předměty jim vrátit," řekl Weniger v rozhovoru s AP, když zrovna v dílně představoval některé z věcí, které vrácení teprve čeká. Tisíce kusů stříbra konfiskovaných Židům byly roztaveny na zhruba 135 tun cenného kovu, který pak byl využit na podporu válečných snah Německa. V několika muzeích však stovky stříbrných předmětů zůstaly - od šabatových svícnů přes kidušové poháry až po lžíce. Některé se vrátily v 50. a 60. letech minulého století přeživším holokaustu, kteří sami aktivně hledali svůj majetek. Mnozí majitelé ale během války zahynuli anebo se na útěku před nacisty uchýlili do zahraničí. "Dvě třetiny posledních majitelů nepřežily šoa," rekapituluje Weniger. Navzdory tomu se mu ale díky detektivní práci, odhodlání a hluboké znalosti historie podařilo vrátit potomkům původních majitelů na 50 předmětů. A je přesvědčený, že u zbytku se mu to podaří do konce roku. Jeho pátrání zpravidla začíná u identity původních majitelů. Zažloutlé nálepky nalepené na mnoha předmětech mu v tom výrazně pomáhají, protože jimi kdysi zastavárny věci označovaly. Německá posedlost byrokracií a pořádkem se tentokrát hodí, protože čísla z nálepek lze spárovat s 80 let starými dokumenty, v nichž figurují jména těch, kteří stříbro odevzdali. Když má Weniger jméno, začne pátrat v nekrolozích a genealogických databázích s nadějí, že objeví vzdálené příbuzné nebo přímé potomky. "Postupujete od generace ke generaci a skončíte u telefonního seznamu, u LinkedInu, Facebooku, Instagramu nebo s e-mailovou adresou, která patří někomu z další generace dané rodiny," vysvětluje badatel. Kurátorovi záleží na tom, aby věci rodinám vždy osobně doručil. Letos kvůli tomu cestoval do USA a nedávno také do Izraele, kam vezl 19 předmětů. V Izraeli se setkal mimo jiné s Hilou Gutmannovou a jejím 86letým otcem Benjaminem Gutmannem, aby jim předal stříbrný pohárek. Ten zřejmě používali při svátcích na požehnání vína, takzvaný kiduš, Benjaminovi prarodiče z Bavorska Salomon a Karolina, kteří zahynuli za války ve vyhlazovacím táboře Treblinka. "Cítili jsme se všelijak, když jsme ten pohárek dostali zpátky," říká Hila Gutmannová. "Protože víme, že to je to jediné, co po nich zbylo," dodává. Z Německa se ale podařilo uprchnout synovi Gutmannových, který odjel do Palestiny. Rodina se nyní navzdory bolestným vzpomínkám chystá vrácený pohárek použít při oslavách židovského nového roku, u kterých se s příbuznými sejdou v září. Pro Wenigera mají jen slova chvály. "Pracuje na tom s velkým nasazením. A zachází s těmi předměty s obrovskou péčí - jako by byly posvátné," říkají. lep mka - sdílejte článek