humanitární

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "humanitární". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo humanitární je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Katar: Konflikt s Hizballáhem lze zastavit ukončením vyhlazovací války v Gaze

Dauhá/Gaza/Tel Aviv 15. října (ČTK) - Nejjednodušší způsob, jak zastavit rostoucí násilí na izraelské hranici s Libanonem, je ukončit válku v Pásmu Gazy, uvedl dnes katarský emír Tamim bin Hamad Sání, který válku Izraele s palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy označil za "vyhlazovací". Izraelskou vojenskou operaci proti militantnímu hnutí Hizballáh v Libanonu nazval katarský emír "agresí", informoval server BBC. Katar je se Spojenými státy a Egyptem zprostředkovatelem nyní zamrzlých jednání o příměří mezi Izraelem a Hamásem, která jsou neúspěšná už od loňského prosince a která v posledních týdnech dále zkomplikovalo právě vyhrocení konfliktu Izraele s Hizballáhem. Válka v Gaze si podle dnešních údajů tamních úřadů, ovládaných Hamásem, vyžádala životy nejméně 42.344 Palestinců, z toho 55 za poslední den, a dalších 99.013 Palestinců v ní bylo zraněno. Tyto počty nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci Hamásu, jichž izraelská armáda podle svého tvrzení zabila asi 17.000. Podle odhadů humanitárních organizací jsou tisíce dalších mrtvých Palestinců stále pod troskami. Boje v Gaze začaly loni 7. října teroristickým útokem Hamásu na Izrael, při němž palestinští ozbrojenci zabili na 1200 lidí, většinou civilistů, a 251 lidí unesli do Gazy jako rukojmí. Den nato začal Hizballáh, který je spojencem Hamásu a Íránu, ostřelovat izraelské vojenské cíle na severu Izraele, což tamní armáda opětovala. Od té doby se Hizballáh a izraelští vojáci ostřelují každý den. Minulý měsíc ale boje zesílily poté, co Izrael zintenzivnil letecké údery proti Hizballáhu a zabil řadu jeho velitelů, včetně jeho lídra Hasana Nasralláha. Tyto letecké útoky ale zabily i desítky civilistů a milion lidí podle tamní vlády vyhnaly z domovů. Od října vede Izrael i pozemní operaci na jihu Libanonu. "Nejjednodušší a nejbezpečnější způsob, jak zastavit eskalaci na hranici s Libanonem, by byl zastavit vyhlazovací válku v Gaze," prohlásil dnes katarský emír, který už začátkem měsíce označil izraelské vojenské operace v Libanonu a palestinském Pásmu Gazy za genocidu. Izraelská odvetná ofenziva v Gaze, kde žije na malém hustě obydleném území asi 2,3 milionu lidí, proměnily velkou část Pásma Gazy v trosky a způsobily tam obrovskou humanitární krizi. Agentura AP dnes s odvoláním na palestinské zdravotníky napsala, že nejméně 15 lidí, včetně šesti dětí a dvou žen, zemřelo v noci při izraelských leteckých úderech na severu Pásma Gazy. Tam Izrael už přes týden vede novou intenzivní bojovou operaci, při níž bombarduje i uprchlický tábor Džabálija u stejnojmenného města. Zdůvodňuje to tím, že se tam skrývají ozbrojenci z Hamásu. Nejnovější operaci na severu Pásma Gazy kritizoval v pondělí i Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva, podle něhož jsou tam uvězněni desítky tisíc civilistů bez dodávek jídla a další humanitární pomoci. Izraelská vláda v pondělí odmítla, že zvažuje realizovat plán vojenského obležení severní části Pásma Gazy, který jí v září předložila skupina generálů ve výslužbě. Podle něj by armáda po výzvě k evakuaci odřízla toto území od humanitární pomoci, aby donutila teroristy z Hamásu se vzdát, jinak by zemřeli hlady. Izraelský premiér nicméně minulý měsíc podle místních médií řekl, že tento plán je jen jednou z možností a že o něm vláda bude jednat. Světový potravinový fond (WFP) 12. října uvedl, že sever Pásma Gazy nedostává dodávky potravin od 1. října. V pondělí izraelské úřady oznámily, že tam nově povolily vjezd 30 kamionům s potravinami. V této oblasti zůstává asi 400.000 lidí. Izraelská armáda je sice před dvěma týdny vyzvala k evakuaci, mnozí z nich ale nemohou, či nechtějí odejít do jiné části Pásma Gazy, protože ani tam není bezpečno a také tam žijí vysídlení v nuzných podmínkách bez dostatku jídla ve stanech mezi odpadky, bez tekoucí vody i toalet. "Izraelská armáda se, zdá se, snaží zcela odříznout severní Gazu od zbytku Pásma Gazy a vede nepřátelské akce s absolutní lhostejností k životům a bezpečnosti palestinských civilistů," uvedl v pondělí úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Podle něj izraelské jednotky navzdory výzvám k evakuacím údajně vytvořily písečné valy a bloky na klíčové křižovatce, přes níž mohou civilisté utéct ze severu Pásma Gazy. nob jd

El País: V Pásmu Gazy není nikde bezpečno, převládá tam rezignace a beznaděj

Gaza 5. srpna (ČTK/El País) - Palestinec Husám Násir zvažoval, zda mít hlad a žít v domě, nebo se snáze dostat k jídlu a žít ve stanu, kde jsou štíři, hadi a chaos. Zvolil první možnost, ale letecký útok dům zničil a jeho vytáhli z trosek, pak běhal zraněný ulicemi a nevěděl, kam jít. Stejně jako většina civilistů v Pásmu Gazy, kde po téměř deseti měsících války není nikde bezpečno, ani v zónách, které Izrael označuje za humanitární, napsal dnes deník El País. Spíše než strach a hněv už v Pásmu Gazy převládá rezignace a beznaděj. Teď žije Husám Násir v bytě příbuzného blízko čtvrti Šidžajáh ve městě Gaza, kam izraelské jednotky bojující proti Hamásu vtrhly v prosinci a pak znovu v červnu a způsobily tak další exodus tisíců lidí. Násir ale neutekl. "Je mi už jedno, jestli přežiju, nebo zemřu. V této válce není kam utéct, pokračuje a zničí nás všechny," řekl. Během deseti měsíců války izraelská armáda donutila Gazany utéct na jih, aby poté začala ofenzivu i v oblastech, které označovala na letácích jako bezpečné. Nyní udržuje většinu uprchlíků v "humanitární zóně" Mavásí, kde v červenci zabila 90 lidí a více než 300 dalších zranila při leteckém útoku, jímž zabila šéfa vojenského křídla Hamásu Muhammada Dífa. Čtyřiatřicetiletý Násir je mladý, takže nemá problém s přesuny do oblastí, kde je snazší získat humanitární pomoc. "Skutečnost je taková, že s rodinou žijeme teď o chlebu a někdy si uvaříme čaj z listů keřů," napsal přes aplikaci WhatsApp. Dům, v němž žijí, je sice zničený, ale je to jen dočasné, říká. "Dokud neskončí válka, nebo dokud nebudeme moci odejít z Gazy do bezpečné země," dodal. Podle Násira jsou pobřežní oblasti, včetně Mavásí také nebezpečné. "Jednoho dne provedou invazi i do Mavásí," odhadl. Ani čtyřiadvacetiletý Ghazal abú Dalál nechce do Mavásí. Původně žil ve městě Gaza, které opustil v prvních týdnech bombardování. Šel do Rafáhu, ale když tam Izrael provedl invazi, zvažoval, zda jít do přeplněného Mavásí, kde se jen těžko přežívá ve stanech. "Je velké vedro, jsou tam komáři a šíří se tam nemoci," popsal. Abú Dalál pak skončil v Nusajrátu v centrální části Pásma Gazy v táboře pro uprchlíky, v němž Izrael v červnu zabil přes 270 lidí, když masivně bombardoval oblast, aby zachránil čtyři rukojmí. "Byl to velmi těžký den. Trvalo to čtyři hodiny. Měl jsem pocit, že střela je hned nade mnou, tak jsem běžel rychle a vyděšeně křičel," vzpomněl abú Dalál. "Nikdy nevíte, kde bude příští útok, takže nezáleží na tom, kde v Gaze budete," shrnul. V Nusajrátu žije ve dvoupokojovém bytě s příbuznými, je jich tam celkem 14. Jelikož v Pásmu Gazy od října není elektřina, trochu světla mají z baterie, což je ale pro mnohé luxus. "Baterie je už slabá, ale cena nové je astronomická. Asi 1000 dolarů (23.000 Kč)," popsal. Nabíjení telefonu pomocí solárních panelů stojí čtyři až osm eur. Myjí se vodou, pro kterou chodí v kanystrech. "Kvůli špinavé vodě máme na těle pupínky a svědí nás to," dodal. Podle počasí si nechávají vodu ohřát na slunci, nebo ji ohřejí, když na ohništi vaří zeleninu. Tu nakupují na trhu za astronomické cenu, nebo dostávají za poukázky na humanitární pomoc. V Pásmu Gazy se také šíří obrna kvůli vodě znečištěné výkaly. Ve světě je tato nemoc téměř vymýcená díky očkování. Minulý týden ale úřady v Gaze vyhlásily epidemii dětské obrny. Zničeno je v Pásmu Gazy 70 procent kalových čerpadel a nefunguje tam ani jedna čistírna odpadních vod. Před dvěma týdny skupina izraelských vojáků vyhodila do povětří, se souhlasem velitele, hlavní vodní nádrž, která zásobovala město Rafáh. Ví se o tom, protože jeden z nich se tím chlubil na sociálních sítích. Uvedl i místo Tal as-Sultán a důvod. "Jste jako švábi, tak nebrečte, když přicházejí deratizátoři," prohlásil voják. "Za každého z nás vyhladíme tisíce," dodal. Nejčastější větou, kterou lidé v Gaze, kde žije na 2,3 milionu lidí, říkají: Není tu nikde bezpečno. Když začala válka loni v říjnu po masivním útoku Hamásu na Izrael, někteří si mysleli, že na jihu přežijí. Doufali, že válka nebude trvat dlouho. Desítky tisíc lidí zaplatily astronomické sumy, aby se dostaly do Rafáhu. Jen málo z nich nyní věří, že když zůstanou v některé části Pásma Gazy, budou mít štěstí. V neděli zemřelo nejméně 25 Palestinců při dvou útocích na školy ve městě Gaza, kde v sobotu při jiném útoku na školu zemřelo nejméně 15 Palestinců. Minulý týden zabil útok v Dajr Balahu přes 30 vysídlených ve škole. Izrael tvrdí, že cílil na ozbrojence z Hamásu a že se snaží minimalizovat civilní ztráty. Ať už v Dajr Balahu, Chán Júnisu či Džabáliji, obrázky jsou všude stejné: rodina vleče své věci, včetně kanystrů na vodu, pěšky, nebo si zaplatí potah s oslem či řidiče s autem, aby je odvezl z místa, kde právě probíhá ofenziva. Žít ve 30 stupních ve stanu, který sdílí se sedmi členy své rodiny, je pro čtyřiačtyřicetiletého Vadída Ištivího těžké, ale je to lepší než na jaře, když dlouho pršelo a všude bylo bahno. Přežít mu pomáhají jeho děti, to je další věta, kterou Gazané často opakují. Denní rutina v Mavásí je sehnat dřevo na vaření a čekat, až přijede cisterna s vodou. Lidé tam obvykle jí rýži a čočku, které dostávají z charitativní kuchyně v mešitě a kterou si rozdělují, aby jim vydržela na celý den. Podle Yasminy Guerdaové z Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) se v poslední době do Pásma Gazy dostává méně než 200.000 litrů paliva denně. "To nepokryje ani polovinu potřeb pro vaření v nemocnicích, rozvoz vody, jídla a auta zdravotnických služeb a další životně důležitých činností," uvedla. Pásmo Gazy bylo už před válkou jedno z nejhustěji osídlených míst na planetě (asi 5500 lidí na kilometr čtvereční, což je 60krát více než ve Španělsku). Nyní je většina z jeho 2,3 milionu obyvatel na jihu. Na severu, kde je i město Gaza, žije asi 300.000 lidí. "Většina žije v improvizovaných stanech vyrobených z kusů plastu a látky, které si museli sami postavit, někdy už posedmé nebo poosmé, kvůli násilnému přemístění z jednoho místa na druhé," uvedla Guerdaová. Největší mají 24 metrů čtverečních a žije v nich asi 25 lidí. V Mavásí je navíc písčitý povrch, takže pohybovat se tam je pro některé skupiny obyvatel obtížné, zejména pro zraněné, ty, co jsou na invalidním vozíku, nebo pro starší lidi. Hlavní výhodou pobytu v Mavásí je, že se tam dá snadněji získat humanitární pomoci od mezinárodních organizací, jako jsou agentury OSN, či nevládních organizací místních či zahraničních. V nejtěžších dobách války, kdy byly pekárny zavřené, platili Gazané za pytel mouky až 20krát více. Dnes stojí potraviny asi třikrát až čtyřikrát více než před válkou. Ale situace se rychle mění. "Jeden den se otevře pekárna a druhý den jí dojde plyn na vaření, takže neotevře," popsala Guerdaová. Izraelské úřady viní z humanitární krize Hamás a v menší míře i OSN. Kamiony s humanitární pomocí se hromadí u přechodu Kerem Šalom. Podle Guerdaové je hlavní problém v neexistenci úřadů, které by zajistily bezpečnou distribuci pomoci. "Byl den, kdy 90 procent kamionů zůstalo na cestě z hranic do skladu kvůli rabování," uvedla Guerdaová. Izrael nezajišťuje bezpečnost distribuce humanitární pomoci a navíc zabíjí i městské policisty, kteří vyjedou chránit humanitární konvoje. V Gaze vládne od roku 2007 hnutí Hamás. "Chybí nejen palivo a kamiony, ale také řidiči ochotní riskovat cestu s humanitární pomocí," dodala. nob jrm

AP: Gazané opakovaně vysidlovaní kvůli válce si uchovávají aspoň klíče od domů
Gaza 10. července (ČTK/AP) - Během devíti měsíců války v Pásmu Gazy, která začala v říjnu teroristickým útokem Hamásu na jih Izraele, muselo na 1,9 milionu z 2,3 milionu obyvatel tohoto palestinského území opustit domovy. AP: V táborech na pobřeží Gazy přežívají Palestinci v katastrofálních podmínkách
Gaza 28. května (ČTK/AP) - Více než 16 kilometrů pobřeží Pásma Gazy zaplňují stanové tábory, které se rozrůstají do polí a ulic měst a obcí. Žijí v nich celé rodiny, které izraelská ofenziva vyhnala z oblasti Rafáhu, odkud během posledních tří týdnů uprchly statisíce Palestinců. Izrael po útoku na WCK propustí dva důstojníky, OSN hovoří o etnických čistkách
Tel Aviv/Washington/Ženeva/Varšava 5. dubna (ČTK) - Izraelská armáda propustí ze služby dva důstojníky, kteří se podíleli na úderu na konvoj potravinové charity World Central Kitchen (WCK), při němž v pondělí zahynulo v Pásmu Gazy sedm pracovníků organizace. Viceprezidentka USA Harrisová pokárala Izrael za humanitární katastrofu v Gaze
Washington 4. března (ČTK) - Americká viceprezidentka Kamala Harrisová v neděli otevřeně pokárala Izrael za to, že nedělá dost, aby odvrátil humanitární katastrofu v Pásmu Gazy. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž administrativa Joea Bidena čelí čím dál většímu tlaku, aby zasáhla u svého tradičního spojence, který v Gaze vede válku proti palestinskému hnutí Hamás v odvetě za teroristické útoky z loňského října. ToI: Blinken v Izraeli ostře kritizoval tamní vládu kvůli obětem v Gaze
Tel Aviv/Gaza 8. února (ČTK) - Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu večer podle místních médií řekl, že dal pokyn armádě, aby připravila ofenzivu také v Rafáhu na jihu Pásma Gazy. Americký ministr zahraničí Antony Blinken, který dnes končí další cestu po Blízkém východě, ve středu při jednání s Netanjahuem a ministrem obrany Joavem Galantem ale vyjádřil velké obavy stran možné ofenzivy v Rafáhu u egyptských hranic, kam před boji od října uteklo přes milion Palestinců. AP: UNRWA je na pokraji kolapsu, EU váhá, zda agentuře poskytne miliony eur
Brusel 7. února (zpravodajka ČTK) - Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) balancuje po nedávných obviněních ze strany Izraele, že se jeho zaměstnanci podíleli na říjnových teroristických útocích Hamásu na Izrael, na pokraji finančního kolapsu. WHO: Izraelské obvinění pár zaměstnanců UNRWA odvádí pozornost od krize v Gaze
Ženeva 30. ledna (ČTK) - Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala k pokračování pomoci určené úřadu OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA, jemuž více než deset států, včetně hlavních přispěvatelů, pozastavilo finance poté, co se v pátek v médiích objevilo izraelské obvinění 12 zaměstnanců tohoto úřadu z terorismu. The New York Times zveřejnil podrobnosti o propuštěných zaměstnancích UNRWA
Gaza/Washington 29. ledna (ČTK) - Americký list The New York Times (NYT) dnes s odkazem na izraelský dokument poskytnutý americké vládě popsal podrobnosti týkající se zaměstnanců Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), kteří dostali výpověď kvůli podílu na říjnovém útoku Hamásu na Izrael. Griffiths z ústředí OSN: Poskytovat humanitární pomoc v Gaze je už téměř nemožné
Gaza 29. prosince (ČTK) - Zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti Martin Griffiths znovu vyzval k příměří v Pásmu Gazy, protože je podle něj už téměř nemožné poskytovat v této oblasti humanitární pomoc. Šéf úřadu OSN UNRWA označil situaci lidí v Pásmu Gazy za peklo na zemi
Gaza 13. prosince (ČTK) - Šéf úřadu OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA Philippe Lazzarini, který se tento týden vrátil do Pásma Gazy, označil tamní humanitární situaci za "peklo na zemi" a vyzval k výraznému zvýšení dodávek potravin, vody i zdravotnického materiálu. WSJ: Gaza se propadá do naprostého chaosu, varují humanitární organizace
Gaza 29. listopadu (ČTK/The Wall Street Journal) - Křehké příměří, které dosud trvá mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás, umožnilo výrazně navýšit dodávky pomoci pro obyvatele Pásma Gazy. Británie poslala humanitární pomoc pro Gazu, ve čtvrtek ji následuje Francie
Káhira 25. října (ČTK) - Do Egypta dnes dorazil letoun britské armády s 21 tunami humanitární pomoci pro obyvatele palestinského Pásma Gazy. Informoval o tom server BBC s odkazem na britského ministra zahraničí Jamese Cleverlyho. Stále víc zemí volá po humanitární přestávce v izraelském ostřelování Pásma Gazy
Gaza 25. října (ČTK) - Stále více zemí vyzývá Izrael, aby alespoň dočasně zastavil odvetné bombardování palestinského Pásma Gazy, aby se do této oblasti se dvěma miliony lidí dostala humanitární pomoc. OSN: 80 procent obyvatel Gazy bylo již před válkou odkázáno na mezinárodní pomoc
Gaza 25. října (ČTK) - Až 80 procent z 2,3 milionu obyvatel Pásma Gazy bylo závislých na mezinárodní pomoci ještě před vypuknutím současného ozbrojeného konfliktu mezi Izraelem a radikálním hnutím Hamás. AP: Do Běloruska přijelo téměř 50 dětí z okupovaných částí Ukrajiny
Minsk 19. září (ČTK) - Do Běloruska přijelo 48 dětí z ukrajinských regionů, které okupují ruské invazní síly. S odvoláním na běloruská státní média o tom dnes informovala agentura AP. Ukrajinské úřady i běloruská opozice dlouhodobě odsuzují převoz dětí z obsazených ukrajinských oblastí jako nezákonnou deportaci. Při ruském úderu na Lvov shořelo 300 tun humanitární pomoci
Lvov (Ukrajina) 19. září (ČTK) - Při ruském vzdušném úderu na západoukrajinský Lvov v noci na dnešek shořelo 300 tun humanitární pomoci. S odvoláním na místní římskokatolickou arcidiecézi a charitativní organizaci Caritas-Spes to píše server Ukrajinska pravda. Al-Arabíja: Nebývalá vedra ohrožují i miliony lidí v uprchlických táborech
Damašek/Saná 13. srpna (ČTK/Al-Arabíja) - Rekordní vlny veder, s nimiž se letos potýká řada zemí a které přinesly nejteplejší měsíc v historii měření, ještě více zhoršují životní podmínky milionů lidí, kteří utekli před ozbrojenými konflikty a žijí v uprchlických táborech na Blízkém východě. Vánoční kampaň Vatikánu pro Ukrajinu vynesla už 250.000 eur
Vatikán/Kyjev 7. ledna (ČTK) - Vánoční kampaň Vatikánu na pomoc Ukrajině vynesla už 250.000 eur (asi šest milionů korun), což je více, než Vatikán očekával. Peníze jdou na nákup oblečení a generátorů, informovala dnes vatikánská média.

USA zřizují fond pro pomoc Afgháncům, peníze budou převedeny ze zmrazených kont

Washington 14. září (ČTK) - Americká a švýcarská vláda dnes oznámily, že převedou 3,5 miliardy dolarů (86 miliard korun) zmrazených afghánské centrální bance do fondu určeného pro pomoc Afgháncům ohroženým hladem. Vládnoucí radikální hnutí Tálibán nebude podle informace agentury AP součástí tohoto mechanismu. Konto Afghánského fondu bude v Bance pro mezinárodní vypořádání, která sídlí v Basileji. Tálibán nastoupil v Afghánistánu znovu k moci loni v srpnu a rezervy afghánské centrální banky uložené v cizině byly následně zmrazeny, a to zejména v USA. Podle AP měla v únoru afghánská centrální banka zmrazených sedm miliard dolarů (171 miliard Kč). Americká ministerstva financí a zahraničí dnes ve společném prohlášení uvedly, že nyní musí banka prokázat, že má "odbornost, schopnosti a nezávislost, aby mohla odpovědně plnit povinnosti centrální banky". "Byly přijaty masivní záruky, aby se předešlo zneužití peněz k nezákonným aktivitám," uvádí se v prohlášení amerických ministerstev. Zahraniční dárci pozastavili po nástupu Tálibánu pomoc Afghánistánu. Americký prezident Joe Biden v únoru vydal příkaz uvolnit 3,5 miliardy dolarů (téměř 86 miliard Kč) ze zmrazených peněz do fondu, z nějž budou peníze poskytnuty humanitárním skupinám pracujícím v Afghánistánu. Zbylých 3,5 miliardy dolarů má zůstat v USA a budou použity k odškodnění amerických obětí terorismu, kteří se peněz domáhají prostřednictvím soudů. Jde většinou o rodiny obětí teroristických útoků na USA z 11. září 2001. "Afghánský fond pomůže zmírnit ekonomické potíže Afghánistánu a zároveň ochrání 3,5 miliardy dolarů z afghánské centrální banky, jež budou využity ve prospěch Afghánců," sdělil náměstek ministryně financí Wally Adeyemo. Dlouhodobé ekonomické problémy Afghánistánu připsal Tálibánu, jeho represím a špatnému řízení ekonomiky. Proto bylo navrácení zmrazených peněz podle náměstka neobhajitelné. Organizace Human Rights Watch v srpnu oznámila, že humanitární krizi v Afghánistánu nelze vyřešit, dokud vláda USA a vlády dalších států nezmírní restrikce uvalené na afghánský bankovní sektor. Odhaduje se, že skoro polovina Afghánců - až 19 milionů lidí - nemá pro období od července do listopadu jistotu, že budou mít dostatek jídla. Krizi čelí podle Světového potravinového programu (WFP) všechny provincie. Náměstkyně amerického ministra zahraničí Wendy Shermanová řekla, že příčinou humanitární a ekonomické krize, jíž čelí Afghánci, jsou "desetiletí válek, sucho, covid-19 a korupce". "USA a jejich partneři dnes učinili významný krok, který zajistí dodatečné zdroje, jež pomohou zmírnit utrpení a zlepšit ekonomickou stabilitu Afghánců, přičemž odpovědnost stále leží na Tálibánu," řekla Shermanová. sva jrm

Z Ukrajiny vyplula druhá loď s humanitární dodávkou obilí, směřuje do Jemenu
Džibuti/Saná/Kyjev 30. srpna (ČTK) - První loď s ukrajinským obilím určeným na humanitární pomoc, která směla tento měsíc vyplout z ukrajinského přístavu od začátku ruské invaze, dnes dorazila do východoafrického Džibutska. Univerzita Palackého nabízí trička s ukrajinskou vyšyvankou, podpoří studenty
Olomouc 17. července (ČTK) - Olomoucká Univerzita Palackého nabízí pro zájemce originální trička s tradičním ukrajinským ornamentem, takzvanou vyšyvankou. Od začátku letních prázdnin jsou k dostání v UPointu v centru Olomouce. Svět musí uvolnit zmražené fondy hladem sužovanému Afghánistánu, řekl Guterres
New York 26. ledna (ČTK) - Miliony Afghánců čelí extrémnímu hladu, vzdělávání a sociální služby jsou v zemi na pokraji kolapsu, řekl dnes Radě bezpečnosti OSN generální tajemník organizace António Guterres.

SLOVNÍK NAJÍT