Stále víc zemí volá po humanitární přestávce v izraelském ostřelování Pásma Gazy

Gaza 25. října 2023 (ČTK) - Stále více zemí vyzývá Izrael, aby alespoň dočasně zastavil odvetné bombardování palestinského Pásma Gazy, aby se do této oblasti se dvěma miliony lidí dostala humanitární pomoc. Pro "humanitární přestávku" v ostřelování, které Izrael zahájil 7. října jako odvetu za brutální útok hnutí Hamás na izraelské území, se dnes vyslovil britský premiér Rishi Sunak či Austrálie. V úterý k tomu vyzvaly Kanada a Spojené státy. Světová zdravotnická organizace (WHO), šéf OSN António Guterres, Rusko nebo arabské země volají po okamžitém humanitárním příměří, jež by umožnilo dodávky jídla, vody, léků a paliva pro generátory elektřiny v přeplněných nemocnicích v Pásmu Gazy, odkud Hamás útočil. "Zabíjení a mrzačení dětí, útoky na nemocnice a školy a odmítání humanitárních dodávek je vážným porušením lidských práv. Vyzýváme všechny strany, aby se dohodly na příměří a na humanitárnímu přístupu i na propuštění rukojmích," uvedla v úterý organizace UNICEF s odkazem na dvě stovky osob unesených Hamásem do Gazy 7. října. "I války mají svá pravidla," dodala organizace UNICEF. O porušování humanitárního práva v Pásmu Gazy hovořil v úterý mimo jiné Guterres v Radě bezpečnosti OSN, už dříve se takto vyjádřila například Amnesty International, která stejně jako Guterres kritizovala i zločiny Hamásu. Izrael v úterý výzvy k humanitárnímu příměří v Radě bezpečnosti odmítl, protože podle něj by takový krok prospěl hlavně Hamásu. Ke zvážení "humanitární přestávky" v Radě bezpečnosti vyzval i americký ministr zahraničí Antony Blinken a podpořil ji také bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby. Rozdíl mezi příměřím a přestávkou je podle Kirbyho v rozsahu, míře a vymezení konkrétních míst, kde by přestávka platila. Ze všeobecného příměří by nyní podle Kirbyho těžil Hamás. Izraelské ostřelování Pásma Gazy, které si podle úřadů v Gaze ovládaných Hamásem vyžádalo již přes 6500 obětí, včetně 2704 dětí, humanitární organizace Oxfam sídlící v Británii označila za "kolektivní trest před zraky světa". Bombardování a blokádu Gazy za "kolektivní trest" označila už předminulý týden také organizace Amnesty International či skupina expertů OSN. Dnes Oxfam uvedla, že v Pásmu Gazy už téměř došla pitná voda. V odvetě za útok Hamásu ze 7. října, který si podle izraelských zdrojů na izraelské straně vyžádal 1400 obětí, včetně dětí, totiý Izrael vyhlásil totální blokádu Pásma Gazy a teprve o minulém víkendu se do oblasti přes přechod z Egypta dostaly první kamiony s humanitární pomocí. Dosud jich tam ale bylo na základě dohody Egypta s Izraelem vpuštěno jen asi 60. Premiér Sunak dnes v britském parlamentu řekl, že s dalšími zeměmi hovořil o podmínkách humanitární přestávky, nikoli však o příměří. Řekl, že Izrael má právo bránit se útokům Hamásu, ale musí také dodržovat mezinárodní právo. Pro humanitární přestávku se dnes vyslovila rovněž australská ministryně zahraničí Penny Wongová. O situaci v Izraeli a Pásmu Gazy by měli jednat lídři Evropské unie na svém summitu, který začne ve čtvrtek v Bruselu. Některé unijní země se už rovněž vyslovily pro humanitární přestávku v Pásmu Gazy, takový krok podporují například Španělsko, Nizozemsko, Irsko, Slovinsko či Lucembursko. Některé země, včetně Česka a Rakouska, ale mají z "humanitární pauzy" obavy, protože podle nich ohrozí Izrael, jehož území stále ostřeluje raketami Hamás. K humanitárnímu klidu zbraní vyzval už minulý týden také Evropský parlament. K humanitárnímu příměří a uvolnění blokády Pásma Gayz vybízejí také arabské země. Dnes se tak vyjádřil například jordánský král Abdalláh II., s nímž v Ammánu jednal francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten do Jordánska přijel z Izraele, kde se setkal s tamními vládními politiky i se šéfem Palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem. Macron, který se snaží obnovit politická jednání o řešení izraelsko-palestinského konfliktu, v úterý prohlásil, že "Hamás nereprezentuje palestinský lid" a že útok Hamásu byl katastrofou pro Izrael, ale i pro Palestince. nob ank - sdílejte článek