AP: UNRWA je na pokraji kolapsu, EU váhá, zda agentuře poskytne miliony eur

Brusel 7. února (zpravodajka ČTK) - Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) balancuje po nedávných obviněních ze strany Izraele, že se jeho zaměstnanci podíleli na říjnových teroristických útocích Hamásu na Izrael, na pokraji finančního kolapsu. Navíc i jeden z jeho největších dárců, Evropská unie, nyní váhá, zda mu v příštích týdnech poskytne další desítky milionů eur, napsala agentura AP. Izrael obvinil 12 z celkových 13.000 zaměstnanců úřadu v Pásmu Gazy, že se loni 7. října účastnili vpádu pod vedením Hamásu do jižního Izraele, kde radikálové povraždili na 1200 lidí a asi 250 unesli jako rukojmí. Izrael zveřejnil svá obvinění ve stejný den, kdy Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodoval o předběžných opatřeních v případu možné genocidy vůči palestinskému obyvatelstvu, který proti Izraeli k soudu vznesla Jihoafrická republika. Izrael volá po rozpuštění UNRWA již několik let. Vyšetřování nynějších obvinění vede úřad vnitřního dohledu OSN. Právě kvůli obviněním pozastavilo své financování organizace v hodnotě asi 440 milionů dolarů (10,2 miliardy Kč), což je téměř polovina ročního rozpočtu agentury, hned několik zemí. Šéf UNRWA Philippe Lazzarini v této souvislosti uvedl, že agentura nejspíš bude muset bez dalších peněz ke konci února zastavit svou činnost. Třetí největší dárce UNRWA, kterým je Evropská unie, by měl agentuře na konci měsíce zaplatit 82 milionů eur (dvě miliardy Kč). Evropská komise ale do té doby žádá audit provedený nezávislými odborníky. Ten by se měl zaměřit "na kontrolní systémy potřebné k zabránění možného zapojení zaměstnanců (UNRWA) do teroristických aktivit", uvedla komise ve svém prohlášení. EK trvá rovněž na "kontrole všech zaměstnanců UNRWA", aby se potvrdilo, že se na útocích nepodíleli. Z 13.000 zaměstnanců úřadu v Pásmu Gazy jich více než 3000 i nadále pracuje. Stihnout je prověřit během několika týdnů je nemožné. Agentura je hlavním poskytovatelem potravin, vody i přístřeší během války v Gaze, kde bylo vysídleno asi 85 procent populace. "Pokud by UNRWA zastavila nebo omezila své služby, což by se mohlo stát na konci února, výrazně by to zhoršilo pokračující dramatickou humanitární krizi," napsal v neděli na svém blogu šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který téma o den dříve na neformální schůzce probíral i s ministry zahraničí EU. "V sázce jsou životy stovek tisíc Palestinců, nejen v Gaze," varoval. Evropská komise v pondělí na dotaz, zda už byli jmenováni experti a jakého pokroku bylo v auditu dosaženo, nedokázala jednoznačně odpovědět. "Nemáme k tomu další informace, které bychom mohli sdílet," citovala AP mluvčí EK Ariannu Podestaovou. V prohlášení zaslaném e-mailem UNRWA agentuře AP sdělila, že "je v pravidelném kontaktu s Evropskou komisí ohledně dalšího postupu, včetně auditu". Jak dodala, je "EU vděčná za nezbytnou podporu při řešení humanitární situace v Gaze". Z 27 členských států EU jich několik financování agentury OSN pozastavilo. Například Německo, které je druhým největším dárcem po USA, uvedlo, že dokud nebude ukončeno vyšetřování, "neschválí žádné další finance". Podobný postoj přitom zaujaly i Francie, Itálie či Nizozemsko. Díky podpoře členských států a unijních institucí je EU největším poskytovatelem pomoci Palestincům na světě. Pro období 2021 až 2024 bylo vyčleněno téměř 1,2 miliardy eur (29,9 miliardy Kč). Pokud jde o podporu Izraele a Palestinců, jsou však členské státy hluboce rozděleny. A rozdílné názory panují i v Evropské komisi. Několik dní po útoku Hamásu oznámil maďarský eurokomisař Olivér Várhelyi, velký stoupenec izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že EU pozastavila veškeré platby pro Palestince. Později komisař pro humanitární pomoc Janez Lenarčič uvedl, že se krok netýká humanitární pomoci. Během následné kontroly finanční pomoci Palestincům nebyly nalezeny žádné důkazy o tom, že by unijní peníze směřovaly Hamásu. Jak uvedl šéf unijní diplomacie, navzdory současné situaci mají některé státy v úmyslu navýšit financování agentury OSN a nečekat na dokončení vyšetřování. Borrell se domnívá, že zmrazení pomoci pro UNRWA by znamenalo uplatnění kolektivního trestu. "Pokud by někteří lékaři v evropské nemocnici byli zapojeni do kriminálních aktivit, bude to důkladně prošetřeno a budou přijata všechna potřebná opatření," uvedl Borrell. Dodal, že "žádná vláda by neměla přestat financovat zdravotnictví, protože to by primárně znamenalo trest pro ty lidi, kteří služeb zdravotníků využívají". Šéf agentury UNRWA Lazzarini by se měl s Borrellem, ale i s unijními ministry setkat příští týden v pondělí v Bruselu. tes mka - sdílejte článek