U Aljašky v roce 2022 zmizely miliardy krabů, podle vědců za to může oteplování
Washington 21. srpna (ČTK) - Rybáři a vědci byli znepokojeni, když v roce 2022 zmizely z Beringova moře poblíž Aljašky miliardy krabů. Vědci nyní vysvětlili, že to nebylo nadměrným rybolovem. Pravděpodobnou příčinou podle nich byla nezvykle teplá voda, která způsobila, že se metabolismus krabů zrychlil a kvůli nedostatku potravy vyhladověli. Jejich úhyn je však zřejmě jen jedním z důsledků masivního přechodu, který se v regionu odehrává, uvedli vědci v nové studii zveřejněné dnes. Části Beringova moře se podle výzkumu kvůli oteplování stávají méně arktickými, napsal server stanice CNN.
Výzkum Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) zjistil, že teplejší podmínky bez ledu v jihovýchodní části Beringova moře - tedy takové, jaké panují v subarktických oblastech - jsou nyní zhruba 200krát pravděpodobnější než před dobou, kdy lidé začali spalovat fosilní paliva a uvolňovat emise, které oteplují planetu.
Studie zdůrazňuje, "jak moc se tento ekosystém Beringova moře již změnil oproti tomu, jaký byl, a to i během života jednoho rybáře lovícího sněžné kraby", řekl hlavní autor studie Michael Litzow. Podle něj to také naznačuje, že "bychom měli očekávat ještě mnoho (velmi teplých) let", zatímco skutečně arktických podmínek - chladných, ledových, zrádných - bude jen málo.
Sněžným krabům, studenovodním arktickým druhům, se daří v drtivé většině v oblastech, kde je teplota vody nižší než dva stupně Celsia, ačkoli mohou fungovat ve vodách až do 12 stupňů Celsia.
Vlna mořských veder v letech 2018 a 2019 byla pro kraby obzvláště smrtící. Teplejší voda způsobila, že se metabolismus krabů zrychlil, ale nebyl pro ně dostatek potravy. Miliardy krabů nakonec uhynuly hlady, což v následujících letech zničilo aljašský rybářský průmysl.
Úbytek krabů na Aljašce signalizuje širší změny ekosystému v Arktidě, protože oceány se oteplují a mořský led mizí. Oceán kolem Aljašky se nyní stává nehostinným pro několik mořských druhů, včetně kraba kamčatského a lachtanů, tvrdí odborníci. Teplejší Beringovo moře také přináší nové druhy a ohrožuje ty, které dlouho žily v jeho studených vodách, jako je krab sněžný. Za normálních okolností existuje v oceánu teplotní bariéra, která brání druhům, jako je treska velkohlavá, dostat se do extrémně chladného prostředí, kde žijí krabi. Během vlny veder v letech 2018 až 2019 se však tyto ryby do těchto teplejších než obvyklých vod dostaly a sežraly část toho, co zbylo z populace krabů sněžných.
Arktická oblast se podle vědců otepluje čtyřikrát rychleji než zbytek planety. Litzow označil to, co se děje v Beringově moři, za "předehru" toho, co přijde. "Všichni si musíme uvědomit dopady klimatických změn," řekl. "Věnujeme tomu velkou pozornost z dobrého důvodu - protože na nich závisí živobytí lidí," dodal.
ban jrm - sdílejte článek
Následuje: Pojišťovna: Škody na zemědělské půdě kvůli mrazu a krupobití dosáhnou dvě mld Kč
Praha 21. srpna (ČTK) - Celkové škody způsobené krupobitím a mrazem na zemědělské půdě odhaduje Agra pojišťovna v letošním roce na dvě miliardy korun. Od svého vzniku v roce 2006 pojišťovna podobnou povahu škod nezaznamenala. Ředitelka pojišťovny Petra Martinková dnes na tiskové konferenci v Praze řekla, že za výrazné škody mohou extrémní projevy, které se v budoucnu stanou normou. Potvrdila to také meteoroložka Alena Zárybnická, podle ní budou v příštích letech stále vyšší teploty, ale úhrny srážek zůstanou stejné. Loňský rok byl podle Martinkové v porovnání s letošním rokem poměrně klidný. "První velké kroupy přišly loni 24. července, kdy už spousta ze zemědělských plodin byla sklizena. Letos extrémy začaly už v dubnu, ani jeden region v ČR nezůstal ušetřen," uvedla ředitelka pojišťovny. Klimatické modely naznačují, že velikost krup i četnost krupobití se v budoucnu zvýší. "Extrémy budou častější. Taková je realita," řekla Zárybnická. Častější budou podle ní například povodně, letní horké dny, silné bouře, a naopak méně se budou vyskytovat přívaly sněhu, které by dokázaly chránit plodiny. "Když sníh přes zimu nenapadne nebo roztaje, tak voda odteče ještě během období, kdy ji rostliny nedokážou využít," dodala. Agra pojišťovna zajišťuje pojištění na bezmála půl milionu hektarů půdy, na kterých hospodaří 1800 zemědělců. Za škody způsobené krupobitím vyplatí letos 220 až 230 milionů korun a přes 100 milionů korun na škody způsobené mrazy. V meziročním porovnání má pojišťovna hlášených o víc než 300 případů více, ze zhruba 860 jich kolem 600 způsobilo krupobití. Extrémním výkyvům počasí se dá podle Zárybnické částečně bránit například uspořádáním pěstovaných plodin, ale před konkrétními riziky, jako jsou mrazy či krupobití, se zemědělci neubrání. (pokračování...)
Praha 21. srpna (ČTK) - Celkové škody způsobené krupobitím a mrazem na zemědělské půdě odhaduje Agra pojišťovna v letošním roce na dvě miliardy korun. Od svého vzniku v roce 2006 pojišťovna podobnou povahu škod nezaznamenala. Ředitelka pojišťovny Petra Martinková dnes na tiskové konferenci v Praze řekla, že za výrazné škody mohou extrémní projevy, které se v budoucnu stanou normou. Potvrdila to také meteoroložka Alena Zárybnická, podle ní budou v příštích letech stále vyšší teploty, ale úhrny srážek zůstanou stejné. Loňský rok byl podle Martinkové v porovnání s letošním rokem poměrně klidný. "První velké kroupy přišly loni 24. července, kdy už spousta ze zemědělských plodin byla sklizena. Letos extrémy začaly už v dubnu, ani jeden region v ČR nezůstal ušetřen," uvedla ředitelka pojišťovny. Klimatické modely naznačují, že velikost krup i četnost krupobití se v budoucnu zvýší. "Extrémy budou častější. Taková je realita," řekla Zárybnická. Častější budou podle ní například povodně, letní horké dny, silné bouře, a naopak méně se budou vyskytovat přívaly sněhu, které by dokázaly chránit plodiny. "Když sníh přes zimu nenapadne nebo roztaje, tak voda odteče ještě během období, kdy ji rostliny nedokážou využít," dodala. Agra pojišťovna zajišťuje pojištění na bezmála půl milionu hektarů půdy, na kterých hospodaří 1800 zemědělců. Za škody způsobené krupobitím vyplatí letos 220 až 230 milionů korun a přes 100 milionů korun na škody způsobené mrazy. V meziročním porovnání má pojišťovna hlášených o víc než 300 případů více, ze zhruba 860 jich kolem 600 způsobilo krupobití. Extrémním výkyvům počasí se dá podle Zárybnické částečně bránit například uspořádáním pěstovaných plodin, ale před konkrétními riziky, jako jsou mrazy či krupobití, se zemědělci neubrání. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'U Aljašky v roce 2022 zmizely miliardy krabů, podle vědců za to může oteplování' je zařazena do kategorií Životní prostředí (ekl) - Věda a technika (vat) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2024082106110|511196. Vydána 21.08.2024 18:11:25. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'U Aljašky v roce 2022 zmizely miliardy krabů, podle vědců za to může oteplování' je zařazena do kategorií Životní prostředí (ekl) - Věda a technika (vat) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2024082106110|511196. Vydána 21.08.2024 18:11:25. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.