Pamětní tabulky v Praze připomínají oběti totalitního režimu Klabíka a Šindeláře

Praha 19. dubna (ČTK) - Pamětní tabulky na domech v Nuslích a na Hradčanech v Praze ode dneška připomínají osud dvou lidí, kteří se v minulém režimu postavili totalitě. Plaketa na domě v ulici Milady Horákové v Praze 6 patří účastníkovi třetího odboje Jaroslavu Klabíkovi, který zemřel v roce 1952 ve vyšetřovací vazbě. Druhá plaketa v ulici Sdružení v Praze 4 nese jméno stavitele a politika Antonína Šindeláře, který byl po komunistickém převratu v roce 1948 souzen v procesu s Miladou Horákovou. Pamětní desky na domy, kde muži žili před svým zatčením, připevnili zástupci iniciativy Poslední adresa, která projekt zastřešuje. V ulici Milady Horákové mohou ode dneška lidé uctít památku Jaroslava Klabíka, který byl účastníkem třetího odboje a spolupracoval se zpravodajskou skupinou československého legionáře a vedoucího československé zpravodajské služby Františka Moravce. Klabík dodával informace o účasti sovětských inženýrů na průzkumu možnosti těžby uranové rudy v okolí jeho rodného města Mníšku pod Brdy a současně začal vyvíjet snahu o zkontaktování dalších možných spolupracovníků. Aktivně se tak zapojil do protikomunistického odboje. Státní bezpečnost ho zatkla v roce 1951. Zemřel ve vyšetřovací vazbě 21. dubna 1952. Na budově v ulici Sdružení dnes spolu se zástupci Poslední adresy připevnili plaketu pozůstalí příbuzní stavitele a politika Antonína Šindeláře. Na adrese, kde Šindelář naposledy žil, dnes stojí budova, v níž sídlí odbor vnitřní kontroly Policie ČR, původní dům byl zbourán. Šindelář se podílel například na vzniku vilové osady Dobeška v pražském Braníku. V roce 1950 byl zatčen a umístěn do vazby, byl obžalován z podílu na ilegální činnosti Strany národně sociální a ze součinnosti se skupinou Milady Horákové. Odsouzen byl k 16 letům vězení, byl zbaven občanských práv a byl mu konfiskován veškerý majetek. Zemřel v roce 1955 ve valdické věznici. "Lidi, kteří byli tehdejšímu režimu nepohodlní a svobodomyslní, tak se s nimi tehdejší režim vypořádal a ani nedovolil příbuzným, aby se s nimi důstojně rozloučili. I proto si myslím, že je důležité si takovéto osobnosti připomínat," řekl starosta Prahy 4 Ondřej Kubín (ODS), který se akce zúčastnil. Projekt Poslední adresa vznikl v Česku v roce 2017, poté co byly první tabulky umístěny v roce 2014 v Moskvě a připomínají oběti sovětského Velkého teroru. V Česku projekt zaštiťuje Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Každá pamětní tabulka je věnována jednomu konkrétnímu člověku, který se stal obětí komunistického režimu, a má stejnou podobu. Uvádí jméno, povolání, rok narození, datum zatčení a úmrtí. Organizátoři se tak snaží poukázat na osudy jednotlivců formou "Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka", takže postupem času vzniká jeden rozsáhlý, neohraničený památník. kse snm - sdílejte článek