Frakce EPP má předsedy sedmi výborů a jednoho podvýboru, Patrioti žádného
Brusel 23. července (zpravodajka ČTK) - Europoslanci dnes zvolili vedení všech 20 výborů a čtyř podvýborů v Evropském parlamentu. Zástupci nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP) šéfují sedmi výborům a jednomu podvýboru, socialisté a demokraté (SD) mají předsedy pěti výborů. Zástupci nových frakcí Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe) a frakce Evropa suverénních národů (ESN) nezískali ve vedení výborů ani jednu pozici.
Lidovci mají také 31 místopředsedů výborů či podvýborů, socialisté získali 23 těchto funkcí. Předsednická křesla tří výborů získala frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR), ve vlivném zemědělském výboru (AGRI) do jednoho z nich usedne i česká europoslankyně Veronika Vrecionová. Konzervativní frakce má rovněž 10 místopředsedů.
Liberální Obnově Evropy (Renew Europe) se podařilo získat pozice předsedů ve dvou výborech a jednom podvýboru. Mají rovněž i 13 místopředsedů. Podobně je na tom frakce Zelených, která má rovněž dva předsedy výboru a jednoho předsedu podvýboru a k tomu osm místopředsedů.
Představitelé Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL) získali post jednoho předsedy výboru a jednoho předsedy podvýboru. Místopředsedů mají celkem pět. Několik místopředsedů zatím nebylo zvoleno, stane se tak nejspíš na některém z dalších zasedání daných výborů.
Evropský parlament má 20 výborů a čtyři podvýbory, které se zabývají nejrůznějšími oblastmi od životního prostředí, přes zahraniční věci, mezinárodní obchod až po kulturu či rybolov. Každý výbor si volil své vedení - předsedu a až čtyři místopředsedy - na funkční období dvou a půl roku, tedy na polovinu volebního období Evropského parlamentu.
Výbory pracují na evropské legislativě: přijímají zprávy, pozměňují jednotlivé návrhy unijních norem pocházejících od Evropské komise, jmenují týmy pro vyjednávání s členskými státy, tedy Radou EU. Přijímají také zprávy z vlastního podnětu, pořádají slyšení s odborníky a dohlížejí na ostatní orgány a instituce unie.
Mluvčí lidovecké frakce Pedro López de Pablo již před pár dny potvrdil, že budou společně se socialisty a liberály uplatňovat v EP takzvané pravidlo o "cordon sanitaire", vůči krajní pravici. Trojici velkých frakcí prý vadí zejména to, že jsou zástupci krajně pravicových frakcí proruští, a proto nechtějí, aby tito europoslanci reprezentovali EP navenek. Patrioti pro Evropu ani ESN tak minulý týden nezískali žádný z postů místopředsedů Evropského parlamentu. Na tuto pozici kandidovala mimo jiné i zástupkyně českého hnutí ANO Klára Dostálová. ANO, v minulém europarlamentu člen liberální frakce, je nyní součástí právě Patriotů pro Evropu.
Takzvaný cordon sanitaire je neformální dohoda o izolaci krajní pravice. V praxi to znamená neumožnit jejím zástupcům v EP zisk žádné vysoké pozice. V minulosti to tak bylo s frakcí Identita a demokracie (ID), nyní je to podobné s Patrioty pro Evropu, která má téměř stejné složení.
Fakt, že se nedostali do vedení žádného z výborů, již na sociální síti X zkritizovala Kinga Gálová z maďarského hnutí Fidesz, která je první místopředsedkyní frakce Patrioti pro Evropu. "Hanba skupině EPP za to, že zablokovala Patrioty pro Evropu, aby nemohli získat pozici čtvrtého místopředsedy ve výboru pro zahraniční věci AFET, na kterou mají podle pravidel EP nárok. Je to proti právnímu státu. Nerespektují pravidla EP, demokracii a dokonce ani vlastní genderová pravidla. Nehorázné!" napsala Gálová.
tes jd - sdílejte článek
Následuje: Německo chce ochránit ústavní soud, vláda se dohodla s opozicí na změně ústavy
Berlín 23. července (zpravodaj ČTK) - Německo změní svoji ústavu, aby ochránilo ústavní soud před extremistickými vlivy a zajistilo jeho nezávislost. Na úpravě se dohodli vládní sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze, Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) společně s opoziční konzervativní unií CDU/CSU. Spolkový ministr spravedlnosti Marco Buschmann na dnešní tiskové konferenci řekl, že ústavní změna je reakcí i na vývoj v Maďarsku a v Polsku. 'Poučili jsme se od východoevropských zemí, jako jsou Polsko a Maďarsko, ale také z dění například v Izraeli,' řekl Buschmann. Odkázal tak na kontroverzní změny a úvahy o změnách justičních systémů, které podle kritiků oslabují nezávislost soudů. Podobně jako Buschmann se na tiskové konferenci vyjádřil i sociálnědemokratický poslanec Johannes Fechner. 'Bohužel ve východní Evropě vidíme, jak rychle může být právní stát demontován,' řekl. Berlínská mutace evropského portálu Politico dnes napsala, že německý krok reaguje i na možné útoky Alternativy pro Německo (AfD) na nejvyšší soudní instanci v zemi. O AfD se zajímá německá civilní kontrarozvědka kvůli podezření z krajně pravicových aktivit. Poslankyně z frakce unie CDU/CSU Andrea Lindholzová řekla, že je důležité zajistit autonomii ústavního soudu, a to zakotvením soudu v základním zákonu země. 'A kdy jindy to učinit než teď, kdy oslavujeme 75 let základního zákona,' uvedla. Německá ústava už nyní pravomoci ústavního soudu vymezuje, vládní strany společně s opozicí ale chtějí jeho status posílit, mimo jiné upřesněním struktury soudu. (pokračování...)
Berlín 23. července (zpravodaj ČTK) - Německo změní svoji ústavu, aby ochránilo ústavní soud před extremistickými vlivy a zajistilo jeho nezávislost. Na úpravě se dohodli vládní sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze, Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) společně s opoziční konzervativní unií CDU/CSU. Spolkový ministr spravedlnosti Marco Buschmann na dnešní tiskové konferenci řekl, že ústavní změna je reakcí i na vývoj v Maďarsku a v Polsku. 'Poučili jsme se od východoevropských zemí, jako jsou Polsko a Maďarsko, ale také z dění například v Izraeli,' řekl Buschmann. Odkázal tak na kontroverzní změny a úvahy o změnách justičních systémů, které podle kritiků oslabují nezávislost soudů. Podobně jako Buschmann se na tiskové konferenci vyjádřil i sociálnědemokratický poslanec Johannes Fechner. 'Bohužel ve východní Evropě vidíme, jak rychle může být právní stát demontován,' řekl. Berlínská mutace evropského portálu Politico dnes napsala, že německý krok reaguje i na možné útoky Alternativy pro Německo (AfD) na nejvyšší soudní instanci v zemi. O AfD se zajímá německá civilní kontrarozvědka kvůli podezření z krajně pravicových aktivit. Poslankyně z frakce unie CDU/CSU Andrea Lindholzová řekla, že je důležité zajistit autonomii ústavního soudu, a to zakotvením soudu v základním zákonu země. 'A kdy jindy to učinit než teď, kdy oslavujeme 75 let základního zákona,' uvedla. Německá ústava už nyní pravomoci ústavního soudu vymezuje, vládní strany společně s opozicí ale chtějí jeho status posílit, mimo jiné upřesněním struktury soudu. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Frakce EPP má předsedy sedmi výborů a jednoho podvýboru, Patrioti žádného' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2024072304040|510863. Vydána 23.07.2024 15:10:19. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Frakce EPP má předsedy sedmi výborů a jednoho podvýboru, Patrioti žádného' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2024072304040|510863. Vydána 23.07.2024 15:10:19. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
