Reuters: Konec liberálního Švédska? Ochránce práv trápí opatření proti zločinu

Stockholm 17. listopadu (ČTK/Reuters) - Švédsko otřesené vlnou násilí gangů chvatně přepisuje zákony, které byly dlouho vnímány jako typické znaky jeho otevřené společnosti. Kritici se ale obávají, že zachází příliš daleko, příliš rychle a že ohrožuje právní stát. Tato skandinávská země byla dlouho jedním z nejliberálnějších států v Evropě, s jedním z nejštědřejších sociálních systémů na kontinentě, rozvíjeným po generace politické dominance středolevých Sociálních demokratů. Vzhledem k rostoucí zločinnosti gangů čelí historickému politickému přenastavení, píše agentura Reuters. Za méně než dvě desetiletí se země s jedním z nejnižších výskytů násilí s použitím střelných zbraní v Evropě stala zemí se zdaleka nejvyšší úrovní tohoto druhu kriminality. Jenom loni bylo při 363 jednotlivých případech střelby v zemi s pouhými deseti miliony obyvatel zastřeleno 55 lidí. To je zdaleka nejvyšší počet smrtících střeleb v přepočtu na obyvatele v Evropě. V roce 2022 Sociální demokraté neuspěli ve volbách a vystřídala je pravicová vláda, která vládne s podporou protiimigračních Švédských demokratů. Ti volební kampaň postavili na slibech, že vyhlásí válku gangům a dále sníží přistěhovalectví. Nová vláda zavedla nebo navrhla opatření, jako jsou anonymita některých svědků u soudu, zvýšené sledování elektronické komunikace, mnohem přísnější tresty a takzvané bezpečné zóny, kde může policie prohledávat lidi, kteří nejsou podezřelí ze spáchání trestného činu. Říká, že jen čelí realitě, kterou předchozí vlády příliš dlouho ignorovaly. "Není pochyb o tom, že měníme některé balanční body v našem systému, protože to po nás vyžaduje skutečnost," řekl švédský ministr spravedlnosti Gunnar Strömmer. "Ale zároveň to děláme dobře promyšlenou cestou a v souladu s právním státem," ujistil ministr a dodal, že všechny předložené návrhy zákonů byly v souladu s ústavou a Evropskou úmluvou o lidských právech. Organizace na ochranu lidských práv, opoziční strany a orgány dohlížející na respektování zákonnosti varují před přehnaností opatření. "I když je možná každý jednotlivý návrh ospravedlnitelný, celek je velmi znepokojující," řekl John Stauffer, výkonný ředitel organizace se sídlem ve Stockolmu Civil Rights Defenders. Změny popsal jako "největší posun v trestním právu, jakého jsme byli svědky, možná v moderních dějinách". "Má to neuvěřitelně velké dopady na práva i na důvěru ve společnost, důvěru ve vládu. Pokud se oslabí, oslabí demokratická společnost," řekl Stauffer. "Respektování práv se zhoršuje a vláda práva je také v ohrožení a oslabována," dodal. Ve snaze přimět více lidí svědčit proti členům gangů vláda v říjnu navrhla zákon umožňující od ledna příštího roku využívání anonymních svědků - navzdory kritice, že to podrývá tradiční právní praxi spravedlivých soudních procesů. Podobné zákony už existují v Dánsku a Norsku. Legislativní rada, vládní orgán, který prověřuje návrhy zákonů a určuje, zda jsou v souladu s ústavou, uvedla, že přínosy jsou "zjevně velmi omezené" a změna by mohla vést k tomu, že soudy se budou potýkat se slabšími podklady pro rozsudky. Vláda návrh hájí. "Gangy ohrožují a umlčují svědky," řekl ministr spravedlnosti Strömmer a dodal, že to brání vyšetřování a vede k tomu, že soudy se kauzami přestávají zabývat. "To musíme změnit," zdůraznil ministr. Vláda rovněž posílila elektronické sledování tím, že policii umožnila odposlouchávat lidi, kteří nejsou podezřelí z konkrétního trestného činu. Gudrun Nordborgová, expertka na trestní právo opoziční Levicové strany, řekla, že i když některé reformy, jako přísnější tresty za některé trestné činy, jsou oprávněné, vládní politika je znepokojivá jako celek. "Zahrávají si s demokracií a vůbec nerespektují náležitý postup," řekla Nordborgová. "Dlouhou dobu jsme budovali principy, kterých je třeba se držet, jako jsou lidská práva, ústava a že stát by neměl mít příliš mnoho práv vůči svým vlastním občanům. A tady jsme na vratké půdě," upozornila politička. Policie dostala pravomoc zastavovat a prohledávat lidi v takzvaných bezpečných zónách, aniž by byli podezřelí z trestného činu. Policie tvrdí, že takové opatření je potřeba pro zklidnění oblastí po trestných činech, jako je střelba. Kritici, včetně organizace Amnesty International, namítají, že to povede k zvýraznění rasových rozdílů. "Lidé už nyní v odloučených oblastech strádají. Nemusíme jim dávat další stigma," říká Nadim Ghazale, který 17 let pracoval jako policista a poté se stal komunitním organizátorem ve městě Boras na západě Švédska. "Může to poškodit důvěru v policii a obávám se, že to způsobí více škody než užitku," dodal. Ministr Strömmer řekl, že velká část kritiky je přehnaná a že Švédsko pouze zavádí opatření, která byla z větší části vyzkoušena jinde, například v Dánsku. "Pevně věřím, že ve světle skutečnosti, kterou podle mě vnímá velká většina lidí, je nezbytné, abychom rázně pokročili na několika frontách najednou," dodal Strömmer. zdp nim - sdílejte článek