Rusové a další pravoslavní věřící slaví Vánoce

Moskva 7. ledna 2021 (ČTK) - Rusové a další pravoslavní věřící ve světě slaví Vánoce. Bohoslužby, sloužené v 475 moskevských chrámech v noci na dnešek, navštívilo podle předběžného odhadu skoro 150.000 lidí, uvedla dnes agentura Interfax. Kvůli pandemii koronaviru smělo do kostelů mnohem méně věřících než v předchozích letech, kdy se počet návštěvníků vánočních bohoslužeb v metropoli odhadoval v rozmezí 600.000 až milionu. Duchovní vyzvali starší lidi, aby se kvůli riziku nákazy raději zdrželi návštěvy kostela. Rusko dnes oznámilo 23.541 nových případů nákazy koronavirem. Celkem se v zemi nakazilo více než 3,3 milionu lidí, z nichž více než 60.000 zemřelo. Moskevský patriarcha Kirill, který stojí v čele ruské pravoslavné církve, označil pandemii za těžkou zkoušku pro lidstvo a vyzval k modlitbám za nemocné a za zdravotníky. Ruský prezident Vladimir Putin navštívil noční bohoslužby v chrámu svatého Mikuláše na ostrově Lipno na Ilmeňském jezeru na severozápadě Ruska. Pravoslavní věřící v Rusku slaví Vánoce podle starého juliánského kalendáře, který zavedl ještě Julius Ceasar, a to zhruba dva týdny po západním křesťanském světě. Server Newsru.com poznamenal, že oslavám druhého největšího církevního svátku - po Velikonocích - má předcházet půst, který má napomáhat k očistě duše modlitbami a pokáním a který má trvat od 28. listopadu do 7. ledna (od 15. listopadu do 25. prosince podle starého kalendáře). Vánoce jsou v Rusku především církevním svátkem. Po bolševické revoluci v říjnu 1917 byly Vánoce v zemi po desetiletí zakázány. Gregoriánský kalendář, zavedený v Evropě za papeže Řehoře XIII. v 16. století, platí od roku 1918 i v Rusku, ale pravoslavná církev se odmítá staršího kalendáře vzdát, protože si to prý nepřejí ani sami věřící. Kromě Ruska slaví věřící pravoslavné Vánoce i v sedmdesátce dalších zemí světa. Ukrajinská televize 112 připomněla, že podle tradice Vánoce začínají Štědrým večerem 6. ledna, kdy se má celá rodina sejít za svátečním stolem, ale usednout se k němu smí až poté, co se na obloze objeví první hvězda; podle pověry svobodné dívky a mládenci nesmějí sedět v rohu stolu, to by se nevdaly, resp. neoženili. Po zapálení svíček na památku zesnulých a modlitbě následuje 12 postních jídel, ze kterých by každý měl alespoň ochutnat. Hlavním chodem je kaše z ječmene, pšenice či žita, do které se často přidávají ořechy, mák, hrozinky a med. Obvykle nechybí ani polévka boršč v postní, tedy bezmasé variantě. O půlnoci by se podle lidové pověry měly otevřít dveře a okna, aby Vánoce mohly vstoupit do domu. Kromě návštěvy bohoslužeb ukrajinská tradice počítá také s koledami a koledníky a vzhledem ke konci dlouhého půstu tvoří slavnostní tabuli hlavně jídla z masa. msk jd - sdílejte článek