Po dlouhé nemoci dnes zemřel herec a tanečník Vlastimil Harapes, bylo mu 77 let
Praha 15. května (ČTK) - Po dlouhé nemoci dnes zemřel tanečník, herec a pedagog Vlastimil Harapes, bylo mu 77 let. ČTK to sdělil mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk. Harapes byl dlouholetým sólistou baletu Národního divadla, později baletní soubor první české scény vedl jako umělecký šéf. Na závěr svého angažmá se stal jako jeden z mála čestným členem Národního divadla, v roce 2016 vstoupil do Síně slávy ND.
Harapes v roce 2012 získal Thálii za celoživotní taneční mistrovství. Muž, jehož jméno je pro mnohé synonymem českého baletu, po skončení aktivní taneční kariéry našel své místo v muzikálu a činohře, učil a působil i v politice, na podzim 2016 kandidoval do Senátu za ANO.
Narodil se v Chomutově a v polovině 60. let absolvoval na Taneční konzervatoři v Praze. Od roku 1966 byl členem baletu ND, kde od roku 1971 působil jako sólista. V letech 1987 až 1989 byl sólistou a šéfem baletu Laterna magika, od roku 1990 pak 12 let působil ve funkci uměleckého šéfa baletu první české scény. V Národním divadle působil do roku 2009.
Balet ale jeho dětským snem nebyl. 'Toužil jsem hrát na housle. Asi se mi líbil ten futrál, aby každý viděl, že chodím do houslí...rodiče ale preferovali pianino, které bylo doma,' vzpomínal v rozhovoru s ČTK před svými 70. narozeninami na své dětství v početné rodině. V hudební škole ale maminka našla rytmiku. 'Řekla si: Ten náš Vlastík si pořád prozpěvuje a poskakuje, já ho tam přihlásím, aby to dostalo nějaký řád,' dodal pozdější mistr svého oboru.
Během své více než dvacetileté aktivní činnosti tančil stěžejní mužské role prakticky ve všech titulech repertoáru Národního divadla. Za všechny lze jmenovat Prince v Labutím jezeře, Spící krasavici, titulní role v Macbethovi, Faustovi, Faunově odpoledni, Spartakovi, Hoffmannových povídkách a Odysseovi, Romea i Merkucia v Romeovi a Julii nebo Basila v Donu Quijotovi. Jako host působil na zahraničních scénách, například v Německu, Francii, Belgii či Nizozemsku.
Vlastimil Harapes byl také úspěšným filmovým a divadelním hercem. Ztvárnil role ve filmech Markéta Lazarová, Den pro mou lásku nebo Bolero. Vystupoval v divadelních hrách Bouře a Maškaráda a objevil se i v televizních inscenacích Jak vytrhnout velrybě stoličku, Jak dostat tatínka do polepšovny, byl například i součástí komparzu ve Starcích na chmelu.
vid snm
Reuters: USA pohrozily rakouské RBI omezením přístupu k svému finančnímu systému
Vídeň/Washington 15. května (ČTK) - Americké ministerstvo financí varovalo rakouskou společnost Raiffeisen Bank International (RBI), že by jí kvůli pokračujícím aktivitám v Rusku mohlo omezit přístup k finančnímu systému Spojených států. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na zdroj obeznámený se situací.
Náměstek americké ministryně financí Wally Adeyemo podle zdroje 6. května zaslal firmě RBI dopis, ve kterém vyjádřil obavy ohledně aktivit banky v Rusku i ohledně jejího plánu koupit podíl v rakouské stavební firmě Strabag, který dříve vlastnil ruský oligarcha Oleg Děripaska. Od tohoto plánu RBI krátce poté upustila, obavy ohledně aktivit banky v Rusku však podle zdroje přetrvávají, napsala agentura Reuters.
Raiffeisen Bank International má nyní v Rusku největší zastoupení ze západních bank. V loňském roce RBI v Rusku vydělala 1,8 miliardy eur (téměř 45 miliard Kč), na jejím celkovém zisku se tak ruské aktivity podílely zhruba polovinou.
Banka kvůli pokračujícím aktivitám v Rusku čelí už delší dobu kritice ze strany západních zemí. Ruské úřady podle jednoho ze zdrojů Reuters daly naopak bance najevo, že by si přály, aby v Rusku zůstala, protože umožňuje provádět mezinárodní platby. RBI tvrdí, že od začátku války na Ukrajině své aktivity v Rusku výrazně omezila a že bude dál pracovat na tom, aby se ruské divize zbavila.
RBI plánovala koupit ve společnosti Strabag podíl 24,1 procenta v hodnotě 1,5 miliardy eur. Děripaska, který se v důsledku ruské invaze na Ukrajinu stal terčem západních sankcí, vlastnil tento podíl prostřednictvím své společnosti MKAO Rasperia Trading. Tu však nedávno koupila ruská firma Iliadis, která podle RBI nepodléhá sankcím.
Plán RBI se kvůli spojitosti podílu s Děripaskou stal terčem kritiky, a to mimo jiné ze strany amerických úřadů. Američtí vládní činitelé se podle dřívějších informací zdrojů agentury Reuters domnívali, že Děripaska by měl z transakce prospěch.
RBI chtěla transakci uskutečnit prostřednictvím své ruské divize. Chtěla tak převést do Rakouska část zisků divize, které se nyní v Rusku hromadí kvůli restrikcím, jež Moskva uvalila na výplatu dividend do zahraničí.
pmh jrm
ZLATOVNA .CZ