Průzkum: Lidé už netrvají na bydlení ve vlastním, chce to už jen necelá polovina
Praha 5. září (ČTK) - Lidé už netrvají na bydlení ve vlastním. Zatímco v roce 2019 uváděly téměř tři čtvrtiny Čechů, že je rozhodně výhodnější bydlet ve svém, po pěti letech má takto jednoznačný postoj 43 procent lidí. Nejnižší podpora vlastního bydlení je mezi mladšími ročníky. Vyplývá to ze srpnového průzkumu agentury MindBridge Consulting mezi tisícovkou respondentů, který dnes novinářům představila skupina Partners.
Naopak vzrostla četnost hodnocení nájmu jako dlouhodobě výhodnějšího způsobu bydlení. Před pěti lety ho podporovala jen tři procenta dotázaných, nyní je jich téměř 12 procent.
Z těch, kteří ještě nemají vyřešené vlastní bydlení, si na bydlení aktuálně spoří a zhodnocuje své peníze 56 procent dotázaných. Nejčastěji v 59 procentech případů využívají spořicí účet nebo termínované vklady. Stavební spoření volí 39 procent a penzijní připojištění 16 procent lidí.
"K dlouhodobému zhodnocování peněz, které mají sloužit k pořízení vlastního bydlení, je dnes ideální investice do kvalitních akciových fondů, které dokážou v dlouhodobém horizontu porazit inflaci," uvedl finanční poradce Partners Ondřej Hatlapatka.
Zároveň stouply náklady, které bydlení lidem z jejich příjmu ukrojí. Nejčastěji uváděným podílem výdajů za bydlení na příjmu domácnosti je rozmezí dvacet až třicet procent. Třetina respondentů uvádí výdaje za bydlení do pětiny celkových příjmů. Před pěti lety tento podíl z příjmů uvádělo 40 procent. "Platí finanční pravidlo, že pokud náklady na bydlení nepřekročí 30 procent příjmu, lze rozpočet jednotlivce či rodiny považovat za zdravý," podotkl Hatlapatka.
Naopak desetina respondentů vydává za bydlení více než polovinu příjmů domácnosti. Jde zejména o lidi se základním vzděláním, rozvedené, lidi s nejnižšími osobními příjmy, respektive nejnižšími příjmy domácnosti, osoby v domácnosti a nepracující důchodce.
Respondenti ve věku nad 43 let se ve svém dlouhodobém hodnocení v 78 procentech přiklánějí k tomu, že dnes je situace v dostupnosti vlastního bydlení horší, než byla v 90. letech minulého století. Více než polovina dotázaných se domnívá, že za pět let budou možnosti vlastního bydlení ještě horší než dnes. Názor, že vlastní bydlení je pro mladé utopií, za posledních pět let zesílil, podobně jako názor, že "vlastní bydlení je natolik finančně náročné, že jde o závazek na celý život, který snad ani nestojí za to". Ve zlepšení situace věří jen sedm procent Čechů.
Za hlavní instituci zodpovědnou za řešení situace v oblasti bydlení považují respondenti v 54 procentech vládu, v 16 procentech města a obce. Stejně jako před pěti lety je zhruba 30 procent těch, kteří se domnívají, že si bydlení musí vyřešit každý sám.
Hypotéku si v dalších dvou letech chce vzít 18 procent respondentů. Téměř rozhodnuto je šest procent lidí, což představuje zhruba 390.000 Čechů. K nim se přidává dalších 12 procent, kteří čerpání hypotéky v období dvou let vidí jako pravděpodobné. Absolutně je to dalších 780.000 lidí.
fd jzf
IfW: Německá ekonomika bude letos pokračovat v poklesu
Kiel (Německo) 4. září (ČTK) - Kielský institut pro světové hospodářství (IfW) předpokládá, že německá ekonomika bude v letošním roce pokračovat v poklesu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle podzimního výhledu institutu sníží o 0,1 procenta. V letním výhledu přitom IfW předpokládal, že německá ekonomika letos vykáže nárůst o 0,2 procenta.
S návratem německého hospodářství k růstu tak nyní institut počítá až v příštím roce. HDP by se navíc podle nové prognózy měl napřesrok zvýšit pouze o 0,5 procenta, zatímco v letním výhledu IfW předpovídal nárůst o 1,1 procenta. V loňském roce německá ekonomika klesla o 0,3 procenta.
"Německá ekonomika klopýtá k bezkrevnému oživení, zčásti proto, že hospodářská politika není schopna nastavit spolehlivý kurz," uvedl Sefan Kooths, který řídí hospodářský výzkum IfW.
Spolkový statistický úřad minulý týden potvrdil, že ve druhém čtvrtletí německý HDP klesl o 0,1 procenta oproti prvnímu kvartálu, ve kterém vzrostl o 0,2 procenta. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá.
"Německá ekonomika čím dále více čelí krizi, která není pouze cyklická, ale také strukturální," uvedl prezident institutu IfW Moritz Schularick. Poukázal mimo jiné na negativní hospodářské dopady rozpočtových škrtů a upozornil, že obrat v měnové politice Evropské centrální banky (ECB) přišel pro Německo příliš pozdě.
"Stará klíčová odvětví se navíc příliš dlouho bránila změnám a diskuse o azylové politice komplikuje dialog ohledně potřebě ekonomiky přilákat kvalifikované pracovníky ze zahraničí," prohlásil Schularick. "Dokud to tak půjde dál, budeme sledovat, jak se náš růstový potenciál zmenšuje," dodal.
S problémy se nyní potýká například německý automobilový průmysl, který v poslední době pracuje na přechodu od automobilů se spalovacími motory k elektromobilům. Největší německá automobilka Volkswagen tento týden oznámila, že by mohla poprvé ve své historii přikročit k uzavírání závodů v Německu.
ECB předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat inflaci v eurozóně pod kontrolu. Loni v říjnu zvyšování úroků přerušila, od té doby držela svou základní úrokovou sazbu na 4,50 procenta. Letos v červnu se rozhodla snížit úroky o čtvrt procentního bodu, aby tak podpořila hospodářský růst v zemích používajících euro.
pmh mka
DALŠÍ ZPRÁVY
