2020 - Proof - Hrady - Buchlov

Rozvody zvyšují riziko sebevražedných myšlenek a depresí, řekl chilský odborník

Praha 19. září (ČTK) - Rozvod zvyšuje riziko sebevražedných myšlenek a chování i depresí, a to i u lidí, kteří je dříve neměli. Genetické predispozice k psychickým onemocněním zároveň vedou k vyšší míře rozvodovosti. Na dnešní debatě ve Sněmovně na téma Rodina před, během a po rozvodu to řekl chilský profesor psychiatrie Arturo Roizblatt, který vystupoval jako hlavní host. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové by rozvod nebo rozchod neměl být považován za osobní selhání. Podle Českého statistického úřadu se v Česku loni rozvedlo 20.800 manželství. "To je hodně," poznamenal Roizblatt. Podíl manželství končících rozvodem se meziročně zvýšil na 40 procent. Sňatků se loni odehrálo 44.500, což byl druhý nejnižší počet v tomto století. Roizblatt také uvedl, že jen asi deset procent lidí je deset let po rozvodu šťastných, zatímco polovina mužů a tři čtvrtiny žen jsou nespokojeni. Pokud se rozejdete nebo rozvedete, aby se váš život zlepšil, ale přesto zůstanete stále naštvaní, tak se nerozvádějte, doporučil. Šimáčková Laurenčíková uvedla, že přes 50 procent rodičů se rozchází a děti v těchto rodinách potřebují v takových okamžicích zásadní podporu stejně jako rodiče. Není podle ní dobré ani zdravé nemít v repertoáru životních možností právě rozvod či rozchod. Stejně tak podle ní není vhodné považovat rozvod za osobní selhání a něco, co si lidé nesmí dovolit, protože pak setrvávají ve vztazích, které nejsou bezpečné. Vyslovila se také pro to, aby se u takových životních situací nepoužívaly výrazy jako rozpad rodiny a aby se přestaly interpretovat jako nebezpečné. "Řada dětí, které zažijí tuto životní zkušenost, často hovoří o tom, že stigmatizační jazyk bylo něco, co jim tuto zkušenost ztížilo," podotkla. Roizblatt poznamenal, že je velmi obtížné tyto situace nestigmatizovat. Senátor Miroslav Bárta (za STAN), který nad akcí převzal záštitu, řekl, že není větší chyby, než považovat rodinu za jeden způsob organizace společnosti a nikoli za jediný. Pokud upadá rodina, nemůže se stát nic jiného, než že upadá společnost, varoval. Podle studie Národohospodářského ústavu Akademie věd rozvod v Česku ekonomicky hůř dopadá na ženy než na muže. Po rozpadu manželství kvůli tomu, že přestanou s partnerem společně hospodařit, přicházejí ve srovnání s vdanými v průměru o téměř 22 procent čistého příjmu. Muži si naopak polepší. nlm opm