Zájem o dotace na obnovitelné zdroje vzrostl o desítky procent
Praha 25. července (ČTK) - Zájem o obnovitelné zdroje energie v Česku dál roste, což se projevilo i v počtu žádostí o dotaci. Tuzemské úřady zaznamenaly oproti loňsku více než dvojnásobný nárůst počtu žádostí na fotovoltaiku, o desítky procent stoupl i počet žádostí u fototermiky a tepelných čerpadel. Celkově bylo podáno přes 76.000 žádostí. Vyplývá to z dat Státního fondu životního prostředí a Komory obnovitelných zdrojů energie.
Největší poptávku po dotaci úřady zaznamenaly u fotovoltaiky. Zájemci v tomto případě podali téměř 61.000 žádostí o dotaci, jejich počet tak v pololetí meziročně stoupl o 109 procent. Podle Cechu akumulace a fotovoltaiky poptávku posílila lednová úprava legislativy, která zjednodušila papírování a umožnila sdílení v bytových domech. Další rozvoj však podle cechu brzdí nejednotnost přístupu stavebních úřadů. "Úředníci na stavebních úřadech nevědí, jak se k novým pravidlům postavit,” uvedl předseda cechu Aleš Hradecký.
V případě tepelných čerpadel úřady zaevidovaly 11.800 žádostí o dotaci, meziročně o deset procent více. Do budoucna se však situace může podle zástupců obnovitelných zdrojů zkomplikovat kvůli požadavku na energetickou třídu domu A až D, který bude nově požadován u výměny za plynový kotel nebo elektrokotel. Komora zároveň varuje před vyloučením tepelných čerpadel vyžadujících realizaci vrtu z podpory.
"Při novém nastavení Nové zelené úsporám se obáváme, že spousta domácností zůstane u neefektivních a na provoz drahých elektrokotlů nebo u plynových kotlů závislých na cenově volatilním a fosilním zdroji, neboť velké množství domů na úroveň třídy D nedosáhne," řekl předseda Asociace pro využití tepelných čerpadel Radek Červín.
U fototermických systémů počet žádostí meziročně stoupl o 71 procent, bylo jich 1847. Systémy ohřívají vodu a přitápějí. "Správně navržené fototermické systémy mohou od jara do podzimu z velké části nahradit provoz zdroje tepla pro přípravu teplé vody a lidé na tuhle dobrou zkušenost prověřenou desítkami let provozu fototermických systémů evidentně slyší,” podotkl předseda Československé společnosti pro sluneční energii Tomáš Matuška.
Pokračující boom obnovitelných zdrojů v Česku, zejména pak solární energetiky potvrzují i statistiky instalací za první pololetí. V České republice bylo v tomto období zprovozněno 45.197 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 487 megawattů (MW). Počet instalovaných zařízení je téměř o čtvrtinu vyšší než za celý loňský rok.
sip ptd
Galerie na Milovské huti U na Žďársku připomíná historii sklářství
Křižánky (Žďársko ) 22. července (ČTK) - Galerie na Milovské huti U Křižánek na Žďársku připomíná historii českého a horáckého sklářství. Expozice, která dnes byla slavnostně otevřena, vznikla v opraveném domě ředitele sklárny z první poloviny 19. století. Za projektem stojí také bývalý guvernér České národní banky Pavel Kysilka, který kdysi objekt koupil.
"Sbírka se tvořila deset let. Vznikala od malých kousků a nahodile, ale pak jsme si uvědomili, že do toho můžeme zapojit celou komunitu starožitníků od Plzně až po Opavu. A naštěstí jsme trefili dobu, kdy bylo toto staré české sklo k mání a ještě za příjemnou cenu," řekl ČTK Kysilka. Dodal, že v současnosti sbírka čítá přibližně 1300 exponátů.
"V minulosti tady vznikaly unikátní věci včetně třeba uranového skla, které ve tmě září. Počin pana Kysilky je ještě umocněný tím, že dokázal shromáždit přes tisíc kusů milovského skla. A jednalo se o exponáty, které mířily do celého světa jako například do Ameriky a Asie. On sklo postupně skupoval a vrátil jej zase zpátky na místo, kde vzniklo," řekl ČTK ředitel destinační společnosti Koruna Vysočiny David Štěpánek.
Milovská huť byla v tehdejším rychmburském panství založená v roce 1835. Po kalamitách v lesích tam bylo hodně dřeva a dost dřevního popela pro výrobu potaše, která usnadňovala tavení sklářských písků. Kolem huti vznikla osada, do huťské školy chodilo až 90 dětí, i z okolních vsí, byly tam dvě hospody, dva řezníci či pekař.
V huti se vyrábělo užitkové sklo a také luxusní sklo, které se vozilo i do západní a jižní Evropy, Ameriky a asijských zemí. Dělalo se tam barevné sklo, například žlutozelené sklo barvené uranem dováženým z jáchymovských dolů a mléčné sklo zabarvené pomocí rozemletých kostí nebo parohů. Milovské výrobky byly oceněné na světové výstavě ve Vídni v roce 1873. Podnik pak ale nedokázal konkurovat severočeským sklárnám, které měly výhodu železnice a uhlí. Milovské sklárny byly zavřené v roce 1886, huť a další budovy byly většinou zbourány.
Podle Štěpánka nově otevřená expozice může přilákat do regionu nové turisty. "Je to další kamének mozaiky, kterou dokážeme spojit. Sklářská tradice je zde stále zachována. Navíc máme připravený program po stopách sklářů, který provádí zájemce po místech spjatých s tímto oborem," uvedl Štěpánek.
rek ptd
DALŠÍ ZPRÁVY
