Německo by se mělo vzdát cíle vyřadit uhelné elektrárny do r. 2030, řekl Lindner

Následuje: NYT: Má dlouho odmítané dvoustátní řešení stále budoucnost?
New York 1. listopadu (ČTK/NYT) - Musí existovat vize toho, co bude následovat, řekl minulý týden americký prezident Joe Biden o válce mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás. "Podle našeho názoru to musí být dvoustátní řešení," dodal. Nejjistější cestu k míru představuje vznik samostatného palestinského státu i podle britského premiéra Rishiho Sunaka a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Někteří diplomaté a analytici tvrdí, že nynější ozbrojený konflikt může této myšlence vdechnout nový život, napsal list The New York Times (NYT). Na první pohled slova západních představitelů působila jako nostalgický pohled do minulosti. A přesto se dvoustátní řešení dostává do povědomí nejen v zahraničněpolitických kruzích ve Washingtonu, Londýně a Paříži, ale také - tišeji - mezi bojujícími stranami. Částečně to odráží nedostatek jiné životaschopné alternativy. "Nemůžeme se vrátit k modelu, kdy každý druhý rok dochází k násilné konfrontaci mezi Izraelem a Hamásem," řekl Gilead Šer, který pomáhal vést jednání mezi Izraelem a Palestinci na konci 90. let a na počátku tisíciletí, kdy se obě strany pravděpodobně nejvíce přiblížily k dohodě o dvou státech. "Pokud se Amerika zapojí do toho, k čemu se prezident Biden zavázal, je tu šance," dodal Šer. Takové úsilí by muselo překonat změť překážek, v neposlední řadě rozšiřování židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, které podle Palestinců zmařilo sen na vytvoření životaschopného státu na tomto území. Vzestup ultranacionalistů v Izraeli tento úkol dále komplikuje. Jsou proti palestinské státnosti, usilují o anexi Západního břehu a vědí, že vykořenění osadníků je politický dynamit. Šer vyjmenoval řadu podmínek ohledně izraelsko-palestinských jednání: obě strany by podle něj musely začít skromně, s politickým procesem zaměřeným na stažení se, nikoli na vysoce rizikové vyjednávání o podrobnostech dvou států. Obě strany by podle něj také potřebovaly nové vůdce, protože ti stávající se ukázali jako neochotní nebo neschopní vyjednat dohodu. Především by však musel být poražen Hamás a Pásmo Gazy demilitarizováno. Izraelští představitelé tvrdí, že se soustředí na boj proti Hamásu, který může trvat měsíce, a jakákoli diskuse o mírovém procesu podle nich musí počkat, až utichnou zbraně. V think-tancích a zákoutích izraelského ministerstva zahraničí se však již začalo diskutovat o tom, jak by poté vypadal politický proces. Mezi Palestinci, kteří čelí izraelskému bombardování, blokádě Gazy a vzrůstajícímu napětí na Západním břehu Jordánu, se vyhlídky na vytvoření vlastního státu zdají být ještě vzdálenější. (pokračování...)