Banky: Podíl problematických bankovních úvěrů domácností dále klesl
Praha 5. ledna (ČTK) - Podíl problematických bankovních úvěrů domácností, tedy těch po splatnosti, v Česku v listopadu dále klesl. U podniků naopak vzrostl. U hypoték proti říjnu nepatrně klesl o 0,01 procentního bodu na rekordní minimum 0,57 procenta, u spotřebitelských úvěrů o 0,03 bodu na 3,9 procenta. V případě firem vzrostl o 0,17 bodu na 3,39 procenta. ČTK o tom informovala Česká bankovní asociace (ČBA).
"V podstatě od únorového vpádu ruských vojsk na Ukrajinu s napětím sledujeme, jak se hospodářské důsledky konfliktu projeví v tuzemské bankovní statistice. Ještě v říjnu to vypadalo, že trh odolává všem předpovědím. V listopadu ale objem nevýkonných úvěrů nepatrně stoupl z říjnových 41 miliard korun na 43,5 miliardy, což v poměru k celkovému objemu podnikových úvěrů znamená vzestup na stále velmi nízkých 3,39 procenta," uvedl poradce asociace Miroslav Zámečník.
Podniky se podle něj usilovně snaží splácet. Pokud čerpají úvěry, tak v eurech, a to kvůli nižším úrokům. Firmy, kterým to jejich tržní pozice, a tedy i hotovostní toky dovolí, zvyšují vklady v bankách. Meziměsíčně stouply o více než 13 miliard na historických 1,452 bilionu korun a převyšují objem úvěrů o 170,7 miliardy korun. Je to fenomén, který přišel s covidem, a od roku 2020 se stává součástí české ekonomiky, dodal Zámečník.
Úvěry domácnostem nadále mírně rostou v absolutním objemu. Přes velký pokles dynamiky u hypoték dokážou domácnosti nadále jako celek zvyšovat i svoje vklady, které dostaly ohromný impulz zejména v pandemii. Hypotéky, které byly nosným produktem bank v posledních zhruba 20 letech, nezažívají nejlepší časy, ale jejich kvalita je mimořádná.
ČNB v kategorii nevýkonných hypoték jejich absolutní objem eviduje ke konci listopadu 2022 těsně pod devíti miliardami korun. Takhle nízká hodnota byla naposledy na jaře 2009. Ovšem tehdy to představovalo 1,73 procenta, kdežto v listopadu 2022 klesnul na historické minimum 0,57 procenta, upozornil Zámečník.
Živnostníci mají na úložkách v bankách více než trojnásobek toho, co dluží. Absolutní rozdíl mezi vklady a úvěry v jejich případě ještě pořád představuje téměř sto miliard korun. Podíl špatných úvěrů se u nich meziměsíčně i meziročně snížil a dosahuje 5,13 procenta.
Souhrnné statistiky sice podle Zámečníka neposkytují plastický pohled na finanční pozici jednotlivých domácností a firem, nicméně nadále jak firmy, tak domácnosti včetně živností mají v bankách uloženo více peněz, než kolik jim dluží. "Kvalita úvěrového portfolia je velmi dobrá. Česká ekonomika tak vstupuje do recese s mimořádně zdravým bankovním sektorem, a to i podle všech mezinárodních srovnání," uzavřel Zámečník.
fd snm
Deloitte: ČR čeká kvůli energetické krizi recese, HDP klesne o 1,1 procenta
Praha 5. ledna (ČTK) - Českou ekonomiku čeká letos recese způsobená energetickou krizí a inflací, hrubý domácí produkt klesne o 1,1 procenta. Uvádí to studie společnosti Deloitte, kterou má ČTK k dispozici. Podle studie letos znovu klesnou reálné mzdy, nezaměstnanost by ale měla zůstat na současné úrovni. Hospodářský pokles také ohrožuje dodržení schodku státního rozpočtu plánovaného na 295 miliard korun. Deloitte přitom upozorňuje, že už nyní je státní hospodaření mimo udržitelný kurz.
"Hlavní příčinou poklesu bude pokračující snižování spotřeby domácností a vlivem vysoké inflace snižující reálné příjmy domácností. Klesnout má také hrubá tvorba kapitálu, a to o 3,1 procenta. Firmy vlivem růstu nákladů a snižování ziskovosti musí snižovat investice a rozpracované projekty budou odkládat do budoucna," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Hospodářské oslabení by podle studie nemělo výrazněji zasáhnout trh práce. Nezaměstnanost bude podle studie stagnovat, sníží se ale počet volných míst. Rizikem pro tento vývoj je další pokračování energetické krize. Pokud by ceny energií nutily mnoho firem ukončovat podnikání, začala by nezaměstnanost růst. Deloitte ale upozorňuje, že v dlouhodobém horizontu bude česká ekonomika mít opačný problém, když z pracovního trhu odejdou silné populační ročníky a firmy nebudou mít dostatek zaměstnanců.
Dlouhodobě napjatá situace na trhu práce podle studie povede i přes recesi ke zvyšování nominální průměrné mzdy o 4,3 procenta. Vzhledem k pokračující vysoké inflaci by ale reálné mzdy měly stejně jako loni klesnout, letos by měl jejich pokles dosáhnout 3,7 procenta po loňských 8,2 procenta.
U inflace očekává Deloitte její postupné snižování, za celý rok by průměrná inflace měla dosáhnout 8,5 procenta. "Největším rizikem zůstávají zvýšená inflační očekávání. Pokud by nadále setrvávala příliš vysoká, musela by na ně reagovat ČNB přísnější měnovou politikou," upozornil Marek. Rovnovážné dvouprocentní hladiny by měl růst cen podle studie dosáhnout nejdříve v příštím roce.
Recese podle studie také ohrožuje výsledek letošního státního rozpočtu. Deloitte varuje, že výběr mimořádných daní uvalených na oblast energetiky, bankovnictví a petrochemie bude zřejmě nižší, než kabinet očekával. Výběr daní navíc podle studie zhoršují nová opatření v daňové oblasti, jako jsou zdvojnásobení limitu pro neplátce daně z přidané hodnoty a pro využívání paušální daně na dva miliony korun či zrušení elektronické evidence tržeb. Rozpočtu nepomáhá ani systém valorizace důchodů, které rostou podle firmy bez ohledu na vývoj mezd.
Deloitte přitom upozorňuje, že veřejné finance nyní nejsou udržitelné. Strukturální deficit, tedy schodek ošetřený o vlivy hospodářského cyklu, byl loni podle studie 280 miliard korun, tedy 4,2 procenta HDP. Vláda sice chce letos přijmout opatření, která strukturální schodek od roku 2024 sníží o 70 miliard korun, podle studie ale není jasné, jak toho chce kabinet dosáhnout, když není vůle zvyšovat daně.
str mha
DALŠÍ ZPRÁVY
