500 gram London Good Delivery Investiční zlatý slitek

Plzeň 6. října (ČTK) - Asociace výzkumných organizací (AVO), která s 80 členy reprezentuje aplikovaný výzkum a vývoj v podnikatelské sféře, nesouhlasí s výší a rozdělením veřejných prostředků na výzkum, vývoj a inovace v roce 2024 a ve střednědobém výhledu. Nelíbí se jí snižující se podíl peněz na aplikovaný výzkum a vývoj, který má činit jen čtvrtinu z celkových prostředků, jež má poskytnout státní rozpočet, tři čtvrtiny mají jít do základního výzkumu v Akademii věd ČR a na vysokých školách. Asociace to uvedla v otevřeném dopise, který dnes poslala ministryni pro vědu, výzkum a inovace Heleně Langšádlové (TOP 09). Podle asociace je stále zdůrazňován význam inovací a jejich urychleného transferu do praxe, ale přitom těm, kteří financují aplikovaný výzkum, jsou jejich rozpočtové kapitoly kráceny. Před pěti lety dostával aplikovaný výzkum polovinu a ve vyspělých zemích na něj jdou dvě třetiny ze státem rozpočtované sumy, dodala AVO v dopise. Veřejná podpora se podle AVO musí vrátit k vyváženosti, protože aplikovaný výzkum je dlouhodobě krácen na úkor výzkumu základního. Asociace ministryni žádá o revizi rozdělení prostředků mezi jednotlivé rozpočtové kapitoly a minimálně srovnání výše resortním poskytovatelům a Technologické agentuře (TAČR) na předchozí úroveň. O nápravě je asociace připravena diskutovat. "Peníze se programově přesouvají k vysokým školám a k Akademii věd a za posledních pět let už to dělá přes pět miliard korun. V návrhu na příští rok jsou další dvě miliardy, které se přesunuly. Rozpočet (na výzkum a vývoj a inovace) zůstal stejný, ale Akademie věd má navýšení o půl miliardy a vysoké školy o 1,4 miliardy korun," řekl ČTK prezident AVO Libor Kraus, předseda představenstva výzkumné a vývojové firmy COMTES FHT a.s. Dobřany, která vyvíjí a zkoumá nové kovové materiály a technologie jejich zpracování. To, že se podařilo na vládní úrovni dohodnout stejnou výši veřejných prostředků na výzkum, vývoj a inovace jako letos, by AVO brala jako pozitivní zprávu, pokud by rozdělení zůstalo stejné. "Technologická agentura má méně asi o 600 milionů, ministerstvo průmyslu o 100 milionů, ministerstvo zemědělství o 100 milionů korun. To jsou všechno peníze na kolaborativní projekty společně s firmami," uvedl Kraus. Řada z nich se vinou snížené podpory nebude moci uskutečnit a nepůjde zahajovat nové. Některým organizacím zaměřeným na aplikovaný výzkum hrozí existenční problémy. "Dnes řeší, co vlastně mají dělat a jak mají výzkum dál financovat. Protože když se omezuje podíl veřejných peněz, tak máme omezené podnikání na nějakých 20 procent, které si můžeme vydělat od firem," řekl. Z celkových peněz, které se v ČR dávají na výzkum a vývoj, je podíl výdajů firem téměř tříčtvrtinový a jen čtvrtina jde z veřejných prostředků. "A i ta je přerozdělovaná tak, že výrazná většina jde do akademického základního výzkumu," uvedl prezident. Navíc se podle něj výrazně snižují veřejné peníze na výzkum a vývoj v poměru k HDP. "Za (premiéra Andreje) Babiše (ANO) jsme dosáhli skoro na 0,8 procenta a návrh na příští rok je asi 0,54. HDP se přitom dost zvyšuje, ale na výzkum se nepřidává," řekl. Podíl veřejných peněz do výzkumu a vývoje se měl podle slibů minulých vlád dostat postupně k jednomu procentu HDP, cože je běžný průměr ve vyspělých zemích EU. "Ale místo toho to jde pomalu dolů," uvedl Kraus. Státní rozpočet na příští rok je vinou inflace mnohem vyšší, a i když ministryně obhájila stejnou sumu na výzkum jako letos, tak podíl podle Krause opět klesne. Ještě větším rizikem než příští rok je podle prezidenta střednědobý výhled, kde se konzervuje stav roku 2024. "Příští rok byl ale tvořený s tím, že se použijí na některých úřadech, třeba i v TAČR, některé nespotřebované výdaje, které si našetřily. Ale ty jednorázově spotřebují a další rok je mít nebudou. Takže pak už hrozí, že se ani nebudou vypisovat soutěže na aplikovaný výzkum, protože na ně nebudou peníze. Budou peníze jen na podepsané projekty a na nové už ne," dodal prezident AVO. Václav Prokš gcm