Pavel: Zásadním argumentem pro přijetí eura je exportní charakter ekonomiky
Praha 20. května (ČTK) - Zásadním argumentem pro přijetí eura je charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Na konferenci ReVize Česka to dnes řekl prezident Petr Pavel. Ekonomická budoucnost a prosperita Česka je tak podle něj výrazně provázána s eurozónou.
Proto Pavel vidí jako důležitější sedět u stolu, kde se budoucí opatření eurozóny budou projednávat jako rovnocenný partner. 'Když pominu všechny srozumitelné důvody pro většinu lidí, jako je jednodušší cestování, žádná nutnost měnit peníze pro každou zemi, tak bychom měli brát v úvahu realitu. Velká část firem, která obchoduje s eurozónou, stejně většinu transakcí dělá v eurech. Ten krok (přijetí eura) bychom měli učinit vědomě, jiná budoucnost se nám stejně nejspíš nerýsuje,' uvedl Pavel.
Veškeré argumenty odborníků ohledně přijetí eura se podle něj navzájem negují, protože je stejný počet dobrých argumentů jako těch špatných. 'Rozhodnutí o přijetí eura není ani tak technickým ekonomickým rozhodnutím, ale výlučně politickým rozhodnutím,' dodal.
Česko se zavázalo přijmout euro ve smlouvě o přistoupení k EU. Žádný termín pro jeho zavedení ale stanoven není. Ministerstvo financí a ČNB očekávají, že letos by mohlo Česko splnit čtyři z pěti kritérií pro vstup do eurozóny, nadále ale nebude plnit kritérium kurzové stability, které vyžaduje dvouleté členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Česko do ERM II zatím nevstoupilo, experti ministerstva i ČNB doporučují, aby v systému bylo jen nezbytně dlouhou dobu před zavedením eura.
Vláda se letos v únoru rozhodla zatím nestanovit termín pro vstup Česka do eurozóny ani do ERM II. Vyzvala Národní ekonomickou radu vlády (NERV) a Legislativní radu vlády, aby do konce října vyhodnotily hospodářské a právní dopady zapojení do ERM II a zavedení eura. K hodnocení připravenosti země na společnou evropskou měnu se kabinet vrátí v prvním čtvrtletí příštího roku.
Diskuse o přijetí společné evropské měny se v Česku zintenzivnila po Pavlově novoročním projevu. Tehdy uvedl, že je načase učinit kroky, které k přijetí společné evropské měny povedou. Většina vládních stran zavedení eura podporuje, zdrženlivě se k takovému kroku ale staví nejsilnější ODS. Sněmovní opozice, tedy hnutí ANO a SPD, se zavedením eura nesouhlasí.
fd str rot
Průzkum Kantar CZ pro ČT: Pro zavedení sektorové daně je 70 pct lidí
Praha 19. května (ČTK) - Pro zavedení sektorové daně v Česku by bylo 70 procent dospělých. Čtvrtina lidí se staví proti. Ukázal to průzkum agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Na přelomu dubna a května odpovídalo 1200 dotázaných. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce řekl, že koalice o tématu vede nyní debatu, sám ale neplánuje sektorovou daň navrhovat. ČR zavedla takzvanou windfall tax pro energetické, petrochemické a těžební firmy a velké banky. Očekávalo se, že veřejné rozpočty získají 85 miliard korun. Podle údajů ministerstva financí stát loni na zálohách dostal 39,1 miliardy korun a letos za první kvartál 13 miliard korun.
Podle průzkumu by rozhodně zavedení sektorové daně podpořilo 30 procent dotázaných a spíš pro by bylo dalších 40 procent. Naopak spíš by se k sektorové dani neklonilo 17 procent lidí a rozhodně proti by byla necelá desetina. Každý pětadvacátý dospělý neví.
"Pro zavedení sektorové daně je sedm z deseti obyvatel Česka. Častěji se k zavedení přiklánějí muži. Mezi nejmladší generací by daň zavedlo rozhodně devět procent dotázaných, u nejstarší generace 42 procent. Je ale překvapivé, že postoj se nijak neliší podle dosaženého vzdělání," uvedla analytička agentury Kantar CZ Nikola Kopáčová. Upřesnila, že podle zjištění návrh na zavedení sektorové daně nejvíc podporují voliči ANO, SPD, KSČM a SOCDEM, nejméně naopak vládních STAN a TOP 09.
Stanjura řekl, že koaliční strany o možnosti diskutují. "Úkolem ministra financí je předložit zákon, na kterém se shodne vláda jako celek. Já iniciativně žádný takový plán nemám, nemám to ani v legislativním plánu prací. Je legitimní součást koaličního vládnutí, když kterákoliv z koaličních stran chce nějaké téma debatovat, tak se prostě v rámci koalice debatuje. Těžko říct na začátku debaty, jak tato debata skončí," řekl ministr financí. O sektorové dani mluví STAN a lidovci.
Podle šéfa poslanců a místopředsedy SPD Radima Fialy je z výsledků vidět, že windfall tax nefunguje a mělo by se najít "jiné sofistikované řešení", aby nadnárodní firmy víc přispívaly. Opoziční hnutí je proti sektorové dani. Podle poradkyně Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a bývalé ministryně práce Jany Maláčové by se ministerstvo financí mělo soustředit na zdanění firem a seškrtání daňových výjimek a mělo by "vybírat daně od někoho jiného než od pracujících". Sociální demokratka míní, že stát za současné vlády daně získat neumí. Stanjura uvedl, že daňové příjmy jsou rekordní.
ktk snm