Sikorski opustil televizní studio, moderátorka se zeptala na židovství jeho ženy
Varšava 13. listopadu (ČTK) - Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski odešel z živě vysílaného politického televizního pořadu poté, co byl dotázán na židovské kořeny své manželky Anny Applebaumové. Informuje o tom dnes agentura PAP.
Kontroverzní situace nastala v úterý večer v oblíbeném pořadu televize TVN "Kropka nad i" (Tečka nad i), který již léta uvádí Monika Olejniková. Jedna z otázek, které vrcholný diplomat od Olejnikové dostal, se týkala židovských kořenů jeho ženy. Moderátorka odkázala na článek, který podle ní zveřejnil polský týdeník Tygodnik Powrzechny a kde se téma kořenů Applebaumové objevilo, a zeptala se Sikorského: "Četla jsem v Tygodniku Powszechnym o tom, že původ vaší ženy je pro členy Občanské koalice problém. Jak byste autorovi odpověděl?"
"Stalo se světskou tradicí, že první dámy by měly být židovského původu," reagoval polský ministr zahraničí a odešel ze studia, aniž počkal na oficiální ukončení pořadu.
Chotí Sikorského, jenž je potenciálním kandidátem vládní centristické Občanské koalice (PO) pro nadcházející prezidentské volby, je americko-polská novinářka, nositelka Pulitzerovy ceny a publicistka, která pochází z americko-židovské rodiny.
Ještě ten den zveřejnil šéf polské diplomacie na platformě X příspěvek, v němž se k situaci vyjádřil: "Dělat z původu manželky kandidáta téma prezidentských voleb je nepřijatelné. Na rozdíl od předpokladu paní Olejnikové nejsme zemí antisemitů. Žádám, aby se TVN navrátilo k novinářským standardům."
Tento konflikt se v Polsku dostal na titulní stránky novin a krok Olejnikové se setkal s vlnou kritiky ze strany místních politiků, včetně varšavského primátora a Sikorského hlavního soupeře v boji o nominaci Občanské koalice na prezidentský post Rafala Trzaskowského.
V sobotu 23. listopadu bude strana PO hlasovat o tom, zda se jejím prezidentským kandidátem stane Sikorski, nebo Trzaskowski. Začátkem prosince by měl kandidát na prezidenta představit svůj pětiletý plán polské vnitřní a zahraniční politiky. Poláci budou volit svou příští hlavu státu v květnu 2025.
cht mka
Pro zrod střední Evropy nebylo rozhodující násilí, ale volba, míní historik
Brno 12. listopadu (ČTK) - Pro zrod střední Evropy nebylo rozhodující násilí, ale volba. V nové anglickojazyčné knize, kterou vydalo nakladatelství Rowman Littlefield, k tomu dospěl brněnský historik Martin Wihoda. Dlouhodobě se zabývá westernizací střední Evropy v raném a vrcholném středověku, tedy působením západních vlivů na místní prostředí.
Na knize Wihoda pracoval čtyři roky, další tři roky trvalo recenzní řízení. "V knize se pokouším odpovědět na otázku, kdy a proč se národy střední Evropy staly součástí Západu. V podstatě se vracím na místa již spatřená, ale na rozdíl od svých předchůdců neobracím pozornost k posledním dvěma staletím, ale pátrám po samotném počátku řetězce příčin a následků," uvedl Wihoda na webu Masarykovy univerzity.
"Dospěl jsem k závěru, že pro zrod střední Evropy nebylo rozhodující násilí, nýbrž volba. Ano, jistý nátlak sice byl součástí westernizace střední Evropy, ale rozhodující bylo odhodlání středoevropských elit vyrovnat se franským a posléze otonským protějškům. Zkrátka být součástí jejich světa," vysvětlil Wihoda.
Franská říše byla v druhé polovině prvního tisíciletí hegemonem západní Evropy a své zájmy uplatňovala i ve střední Evropě. Saští Otoni na konci milénia ustavili mnohonárodností říší, která se svým názvem přihlásila k dědictví Říma a její součástí se staly i české země.
Nakladatelství si dalo podmínku, že text musí být srozumitelný i bez obrazových příloh. Jediné vyobrazení je tedy na obálce a odkazuje k obsahu knihy. Z rukopisu Gumpoldovy svatováclavské legendy vybral historik svatého Václava korunovaného mučednickou korunou. Poukazuje tím nejen na význam křesťanství pro westernizaci střední Evropy, ale také na první knížecí dynastie. Text doplňují alespoň mapové přílohy.
Wihoda působí v Historickém ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Je autorem sedmi samostatných monografií, které se věnují například Zlaté bule sicilské a kronikáři Kosmovi, a desítek dalších studií.
Knihu The Making of Medieval Central Europe autor představí 19. listopadu v čítárně filozofické fakulty. Akce je součástí Týdne humanitních věd, který se v Česku koná od 18. do 22. listopadu. Letošní motto Mít odvahu vědět odkazuje k filozofovi Immanuelu Kantovi.
tmd hj