Bělorusko se oficiálně stalo partnerským státem skupiny BRICS
Minsk 11. listopadu (ČTK) - Bělorusko se oficiálně stalo partnerským státem skupiny rozvíjejích se ekonomik označované jako BRICS, informovala ruská tisková agentura TASS s odvoláním na prohlášení běloruského ministerstva zahraničí. Status partnerské země Bělorusku umožňuje účastnit se zvláštních zasedání summitů BRICS a schůzek ministrů zahraničí patřících k této organizaci.
O tom, že země dostane status partnerské země, se rozhodlo podle běloruského autoritářskégo vůdce Alexandra Lukašenka už na summitu v Kazani, který se konal na konci října.
Sám Lukašenko podle agentury TASS poté písemně oznámil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi připravenost Běloruska na partnerství se skupinou.
"Oficiální odpověď na písemnou pozvánku je nezbytnou součástí procesu, jak se stát partnerskou zemí mezivládní organizace BRICS. Shodly se na tom všechny členské země. Od tohoto okamžiku je Bělorusko považováno za oficiálního partnera zemí BRICS," uvedlo běloruské ministerstvo.
BRICS sdružuje Brazílii, Rusko, Indii, Čínu, Jihoafrickou republiku a od letoška další země, včetně Íránu či Spojených arabských emirátů. Organizace bývá považována za konkurenta skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 v době, kdy Moskva pokračuje ve své agresi proti západními zeměmi podporované Ukrajině.
Kromě přístupu na vybrané schůzky BRICS mají partnerské země možnost podílet se na podobě závěrečných dokumentů ze summitů. Na rozdíl od stálých členů nemohou zvát partnery na další akce ministrů, a to zejména v oblasti obchodu, setkání zástupců národní bezpečnosti a parlamentního fóra.
Bělorusko není jediné, kdo získal status partnerské země. Dvanáct dalších zemí se připojilo k organizaci. Patří k nim Alžírsko, Bolívie, Kuba, Indonésie, Kazachstán, Malajsie, Nigérie, Thajsko, Turecko, Uganda, Uzbekistán a Vietnam.
bat jd
Reuters: Japonsko chystá masivní podporu domácí výroby mikročipů
Tokio 11. listopadu (ČTK) - Japonsko se chystá minimálně deseti biliony jenů (více než 1,5 bilionu Kč) podpořit výrobu mikročipů na svém území. Vláda za tímto účelem poskytne výrobcům subvence a další finanční pomoc. Uvedla to dnes agentura Reuters, která se odvolává na vládní návrh, do kterého měla možnost nahlédnout. Výrobu čipů se snaží podporovat i Evropská unie, která svůj plán podpory oznámila před více než dvěma lety.
Plán japonské vlády přichází v době, kdy se jednotlivé státy snaží upevnit si u mikročipů kontrolu nad dodavatelskými řetězci. Vede je k tomu více faktorů z poslední doby, mezi nimi například obchodní spory mezi Čínou a Spojenými státy.
Japonská vláda má v úmyslu plán předložit na příští schůzi parlamentu. Návrh uvádí, že plán počítá i se schválením potřebných zákonů na poskytnutí finanční podpory pro masovou výrobu čipů příští generace. Zaměřuje se přitom na podnik Rapidus, který vyrábí zařízení k produkci čipů, a na další dodavatele čipů pro umělou inteligenci (AI).
Firmu Rapidus řídí lidé, kteří mají v tomto odvětví letité zkušenosti. Podnik se chystá na japonském ostrově Hokkaidó od roku 2027 masově vyrábět pokročilé čipy, a to v partnerství s americkou společností IBM a s belgickou výzkumnou organizací Imec. Vláda v Tokiu loni uvedla, že vyčlení přibližně dva biliony jenů na podporu svého čipového průmyslu.
Nejnovější plán je součástí komplexního ekonomického balíčku, který by měl kabinet schválit 22. listopadu. V příštích deseti letech počítá s investicemi v celkovém objemu 50 bilionů jenů, a to z veřejných i soukromých peněz. Vláda podle návrhu očekává celkový ekonomický dopad kolem 160 bilionů jenů (téměř 25 bilionů Kč).
Evropská komise (EK) v únoru 2022 oznámila, že ve snaze snížit závislost na dovozu nedostatkových mikročipů uvolní 11 miliard eur (tehdy asi 266 miliard Kč) na podporu jejich vývoje v Evropě. Plán by měl podle představ EK do konce desetiletí vyvolat investice v celkovém objemu přes 43 miliard eur.
spr
ZLATOVNA .CZ