Ekonom Hampl: ČR si po roce 2019 dostatečně neuvědomila, jak se svět změnil
Praha 10. září (ČTK) - Česká republika si po roce 2019, kdy vypukla pandemie nemoci covid-19, dostatečně neuvědomila, jak moc se svět změnil a jaké je potřeba mít priority ve veřejných investicích. Na výroční konferenci Sdružení pro zahraniční investice v Praze to řekl ekonom a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Oproti ostatním zemím regionu podle něj ale minimálně, co se fiskální politiky týče, může ČR říci, že "vybírá zatáčku".
I v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině ČR podle Hampla přišla o tři velké jistoty, které byly základem jejího ekonomického fungování od roku 1989. Jsou jimi nízké ceny energií z Ruska, spoleh na Spojené státy americké v zajišťování bezpečnosti a neustále se prohlubující globalizace a expanze na trhy, kam české firmy vyvážely své výrobky. Češi jsou podle Hampla také línější než v minulosti, například ve srovnání s Jižní Koreou, kde je pracovní morálka pevnější.
Za velkou překážku ekonomického rozvoje ČR Hampl označil sílící efekt černého pasažéra. Ve fiskální politice ale lze říci, že "vybíráme zatáčku", což bude v budoucnosti znamenat více prostoru na investice, uvedl. "Oproti jiným zemím našeho regionu, které minimálně, mám pocit, že ten smyk nevybírají, ale dostávají se do ještě prudšího smyku. A vypadá to, že často už teď končí mimo vozovku," dodal.
Další řečník, člen Národní ekonomické rady vlády a poradce prezidenta David Marek, dnes uvedl, že pokud chce být ČR úspěšnou ekonomikou 21. století, musí investovat zejména do energetiky, dopravní infrastruktury a také do vzdělávání, vědy a výzkumu. Upozornil na to, že i když ČR snižuje svou energetickou náročnost, stále je jednou z nejvíce energeticky náročných ekonomik v Evropě. Potřeba investovat do energetiky podle něj v budoucnu posílí i kvůli vyšší poptávce po elektrické energii v důsledku elektrifikace železniční sítě či větší automatizace a digitalizace.
Mezery má ČR podle Marka i v kvalitě dálniční sítě. Například, aby se dálniční síť ČR přiblížila Německu, musela by být minimálně dvojnásobně hustší, uvedl. Do vzdělávání pak ČR investuje přibližně 4,6 procenta HDP, což je podle něj o jeden procentní bod méně než průměr desítky zemí EU, které mají v této oblasti největší výdaje. Kdyby se ČR chtěla vyrovnat tomuto průměru, znamenalo by to v rozpočtu 130 miliard korun navíc ročně, řekl Marek.
Ekonomka a bývalá zástupkyně ČR při Světové bance Jana Matesová označila za investiční priorotu obranu a podobně jako Marek energetickou bezpečnost nebo dopravní infrastrukturu. Zároveň se nedomnívá, že by fiskální nároky na některé investice musely být tak vysoké. Například ve vzdělávání by se dalo hodně ušetřit i jen na struktuře, řekla.
"Třeba u základních škol existuje mnoho studií, které mimo vše jiné říkají, že malé školy do 21. století nepatří, protože neprodukují ty nejlepší výsledky," dodala Matesová. Hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil uvedl, že ČR má "plný šuplík" ekonomických strategií, není je ale podle něj schopná uskutečnit.
mib rdo ptd
SAP: Zavedení AI by zvýšilo hodnotu tuzemských firem v průměru o 16 procent
Praha 10. září (ČTK) - Zavedení umělé inteligence (AI) v tuzemských firmách by v příštím roce mohlo zvýšit jejich hodnotu v průměru o 16 procent. AI dosud v Česku zavedlo sedm procent firem a dalších 32 procent na jejím zavedení v současnosti pracuje. Dalších 45 procent umělou inteligenci nevyužívá, ale plánuje ji zavést. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost SAP mezi 200 manažery tuzemských středních a velkých firem.
Od AI si tuzemské podniky nejčastěji slibují zlepšení kvality výrobků a služeb (43 procent) a zvýšení efektivity a produktivity. Čtvrtinu motivuje i vidina expanze na zahraniční trhy, ukázal průzkum, jehož výsledky byly dnes představeny na tiskové konferenci v Praze.
"Aby mohly (společnosti) konkurovat na mezinárodní úrovni, musí zvyšovat svoji efektivitu. I k tomu jim mohou pomoci nástroje s AI, které jsou už dnes na trhu. Stále se ale musí nejprve zaměřit na propojení dat napříč odděleními ve firmě a na to, aby je dokázaly efektivně vytěžit. Na kvalitní datové základně jim pak dokáže AI přinést značnou přidanou hodnotu,“ uvedla generální ředitelka SAP ČR Hana Součková.
Nejčastěji AI využívají firmy v logistice (45 procent) a vylepšování zákaznické zkušenosti (30 procent). Nejhůře z firemních oddělení dopadlo HR (lidské zdroje), které jako prioritní oblast pro využití AI označila pouze každá sedmá firma.
Umělá inteligence je už podle ředitele České asociace umělé inteligence Lukáše Benzla pro mnoho českých firem povinností pro udržení konkurenceschopnosti. "Nejrychlejší adaptaci vidíme ve třech oblastech. První jsou ´bílé límečky´, tedy například administrativní pracovníci, manažeři či právníci. V kancelářském prostředí AI přebírá rutinní úkoly a zásadně pomáhá s tvorbou obsahu. Další oblastí je vzdělávání, kde má AI potenciál personalizovat učební zkušenost a zvyšovat efektivitu studia. Třetí oblastí je zábava, kde se AI funkce pro uživatele stávají součástí videoher, sociálních sítí nebo streamingových služeb," řekl ČTK Benzl.
Pokud se firmy naučí správně využívat umělou inteligenci, mohou podle datového ředitele skupiny Creative Dock Adama Hanky ušetřit až 80 procent svých nákladů. "AI může totiž nahradit širokou škálu opakujících se lidských aktivit, jako jsou například sběr a třídění dat, analyzování a získávání informací," dodal Hanka.
Přibližně čtyři z deseti firem se při zavádění AI obávají nedostatku kvalifikovaných pracovníků, 29 procent pak vysokých vstupních nákladů a zároveň si nejsou jisté funkčností technologie a znepokojují je i otázky bezpečnosti a ochrany osobních údajů.
I když devět z deseti firem tvrdí, že jim AI nástroje přináší určitou přidanou hodnotu, téměř dvě třetiny zatím neví, jak by měly hodnotit návratnost investic do AI. Když už návratnost měří, soustředí se nejčastěji na obrat, náklady nebo procesní efektivitu.
jsa rdo mha
