ČNB podle analytiků zřejmě nechá úrok na sedmi procentech, snížení nečekají
Praha 1. května (ČTK) - Bankovní rada České národní banky (ČNB) zřejmě i na svém středečním jednání ponechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, která platí od loňského června. Shoduje se na tom většina analytiků, které ČTK oslovila. S poklesem základní sazby nepočítá žádný z nich, i s ohledem na výroky členů bankovní rady v posledních dnech. Nevylučují ale překvapení v podobě mírného zvýšení sazby.
"Většina ekonomických indikátorů se v uplynulých třech měsících vyvíjela přibližně v souladu s očekáváními, a pro změnu politiky tak členové bankovní rady neuvidí dostatečně silné důvody," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. "Rizikem nyní je možné zvýšení inflačních očekávání v české společnosti, které by se projevilo silným růstem mezd, na který by naopak ČNB musela reagovat zpřísněním politiky. Právě na data o mzdách si ovšem budeme muset ještě nějaký čas počkat," podotkl.
"Bankovní rada ČNB drží svoji klíčovou úrokovou sazbu na sedmi procentech už od června loňského roku. K dalšímu navyšování se neuchýlila i přes to, že inflace od té doby dále narůstala. Stejně tak se nejspíše neuchýlí ani nyní ke změně úrokové sazby, přestože inflace začala mírně zpomalovat," míní analytik investiční společnosti Portu Lukáš Raška.
Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera sice tržní konsenzus očekává stabilitu sazeb, jednání bankovní rady ale nemusí být jednoznačné. Upozornil na zrychlující dynamiku mezd i proinflační působení fiskální politiky. "Středeční jednání ČNB tak nakonec může přinést překvapení v podobě nepatrného zvýšení sazeb, které by mělo zejména signalizační charakter a jednak působilo preventivně proti možnému oslabení koruny," uvedl.
Místopředseda investiční společnosti Tesla Tomáš Jícha by uvítal snížení sazeb, vysoké úroky podle něj mají negativní vliv na ekonomiku. Na nynějším zasedání bankovní rady ale podle něj tento krok nepřijde. "ČNB celkem jasně vyhlásila, že dokud inflace neklesne na jednocifernou hodnotu, ke snížení základních úrokových sazeb nepřistoupí. Je tedy velmi nepravděpodobné, že by bankovní rada na svém následujícím zasedání přistoupila ke snížení sazeb," řekl.
Členové bankovní rady minulý týden v médiích poměrně jasně vylučovali snížení základní úrokové sazby. Naopak upozorňovali na to, že by s jejím snižováním mohli začít později proti očekáváním trhu, který předpokládá první pokles na srpnovém nebo zářijovém jednání rady.
Základní úroková sazba je na sedmi procentech od loňského června. Na březnovém jednání bankovní rady bylo šest členů pro její další stabilitu, pouze Tomáš Holub navrhoval zvýšení o 0,25 procentního bodu. Guvernér ČNB Aleš Michl opakovaně uvedl, že zvýšené úrokové sazby bude centrální banka udržovat delší dobu, aby zajistila návrat inflace ke dvouprocentnímu cíli. V březnu byla meziroční inflace v Česku 15 procent.
str snm
Kraj Vysočina měl v prvním čtvrtletí o 285 milionů vyšší příjmy z daní než loni
Jihlava 30. dubna (ČTK) - Kraj Vysočina dostal v letošním prvním čtvrtletí z vybraných daní do svého rozpočtu přes 1,7 miliardy korun. V porovnání se stejným obdobím minulého roku jeho daňové příjmy stouply o 285 milionů. Za celý letošek očekává krajská samospráva z daní částku převyšující sedm miliard korun. Vyplývá to z údajů zveřejněných na krajském webu.
Z peněz vybraných státem díky dani z přidané hodnoty (DPH) dostal kraj od ledna do konce března podle zveřejněných dat 965 milionů korun. "Po prvním kvartálu jsme lehce pod plánem," uvedla náměstkyně hejtmana Hana Hajnová (Piráti). Zároveň podotkla, že průběh plnění těchto příjmů v první polovině roku není úplně rovnoměrný.
V rozpočtu schváleném pro letošek očekává kraj meziroční nárůst příjmů z daní o 29 procent na 7,116 miliardy korun. Částka získaná v prvním letošním čtvrtletí za očekáváním zaostala o jedno procento.
Kraj Vysočina měl v prvním čtvrtletí celkové příjmy skoro 6,3 miliardy korun, což je 34 procent částky, kterou by měl získat za letošek. Krajské výdaje od ledna do konce března převýšily 5,6 miliardy korun. Nejvíc peněz, přes 3,2 miliardy, plynulo do školství. Jde hlavně o peníze, které kraj pouze přeposílá na přímé výdaje škol.
Krajský rozpočet schválený pro letošek obsahoval celkové příjmy 15,8 miliardy korun a výdaje za 16,7 miliardy korun. Úpravami rozpočtu už krajská samospráva navýšila očekávané roční příjmy pro letošek na 18,2 miliardy korun a výdaje na 20 miliard.
Vedení Kraje Vysočina také předpokládá, že by se do konce roku mohlo kraji vrátit 2,4 miliardy korun, které má od loňska blokované ve Sberbank CZ. Hejtman Vítězslav Schrek (ODS a STO) podle webu kraje už dřív avizoval, že peníze, které budou vrácené z účtů ve Sberbank, chce kraj použít na rozvojové a infrastrukturní projekty.
Situace banky se zhoršila kvůli odlivu vkladů po loňském únorovém zahájení ruské invaze na Ukrajinu, ČNB následně zahájila kroky k odnětí její licence. Tu pravomocně odebrala Sberbank na začátku loňského května a pražský městský soud poté poslal banku do likvidace.
vst kš
DALŠÍ ZPRÁVY
