V pondělí začne předávání vědeckých Nobelových cen, APA má 22 favoritů
Stockholm 6. října (ČTK) - Mezi favority letošních Nobelových cen za fyziologii a lékařství, fyziku, chemii a ekonomii patří vědci, díky nimž lidstvo dosáhlo pokroku v oblastech čisté energie, kardiovaskulárních chorob, nanotechnologií, kvantových počítačů nebo při porozumění ekonomickým dopadům korupce, napsala agentura APA. Vychází z odhadu datově analytické firmy Clarivate, jejíž výčet favoritů čítá 22 vědců, z nichž 11 pracuje ve Spojených státech. Žádný Čech mezi nimi není. Ocenění ve vědeckých kategoriích se ve Stockholmu začnou předávat v pondělí.
Firma možné budoucí nositele prestižního ocenění hledá mezi vědci, jejichž práce patří v daném oboru k nejcitovanějším. Využívá při tom citační databázi Web of Science, která od roku 1970 zaznamenala kolem 61 milionů vědeckých článků. Jen zhruba 9700 z nich, tedy asi 0,015 procenta, další vědci citovali více než 2000krát.
Právě mezi takovýmito odborníky, kterých si váží jejich kolegové, Clarivate vytipovává možné příští nositele Nobelových cen za fyziologii a lékařství, fyziku, chemii a ekonomii. Ze 450 vědců, které takto od roku 2002 vybrala, si jich dosud 75 skutečně jedno z ocenění dotovaných letos 11 miliony švédských korun (24,5 milionu Kč) odneslo.
Mezi aktuální favority společnost řadí 19 mužů a tři ženy, z nichž 11 působí v USA, šest v Británii, dva ve Švýcarsku a po jednom v Německu, Izraeli a Japonsku. Všichni jsou autory zásadních výzkumných prací, které "bývají mimořádně často citovány a mají široký společenský dopad".
Dobré šance na Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství, kterými série vyhlašování v pondělí začne, má podle ní sedm vědců, mezi nimiž jsou Jonathan Cohen a Helen Hobbsová za výzkum genetiky metabolismu lipidů, který umožnil vznik nových léků na léčbu kardiovaskulárních chorob, či Ann Graybielová, Okihide Hikosaka a Wolfram Schultz za fyziologické studie bazálních ganglií, které jsou klíčové pro motorickou kontrolu a chování, včetně učení. Třetí tým tvoří dvojice Davor Solter a Azim Surani za objev genomického imprintingu, který zlepšil chápání epigenetiky a vývoje savců.
Další na řadě bude v úterý Nobelova cena za fyziku, na níž mohou mít šanci Rafi Bistricer, Pablo Jarillo-Herrero a Allan MacDonald za průkopnické teoretické a experimentální příspěvky k fyzice grafenových vrstev; David Deutsch a Peter Shor za revoluční příspěvky ke kvantovým algoritmům a počítačům a v neposlední řadě Christoph Gerber za vynález a použití mikroskopie atomárních sil, což je technologie, která umožňuje zkoumat povrch materiálů v nanoměřítku.
Ve středu se bude předávat cena za přínos v oblasti chemie, ve které se podle APA k favoritům řadí David Baker, John Jumper a Demis Hassabis za přínos k předpovídání a navrhování trojrozměrných struktur a funkcí proteinů; Kazunari Domen za základní výzkum fotokatalyzátorů pro štěpení vody a konstrukci solárních systémů pro výrobu vodíku; a Roberto Car a Michele Parrinello za metodu pro přesný výpočet molekulární dynamiky, která představuje revoluci v tomto odvětví chemie.
Nobelova cena za ekonomii bude znát svého držitele jako poslední, a sice v pondělí 14. října. Podle společnosti Clarivate jsou tři favorité na ocenění v této oblasti: Janet Currieová za průkopnické ekonomické analýzy vývoje dětí; Partha Dasgupta za integraci přírody a přírodních zdrojů do lidské ekonomiky a konečně Paolo Mauro za empirické studie o vlivu korupce na investice a hospodářský růst.
mtw mka
Analytici čekají v září zrychlení meziroční inflace kvůli srovnávací základně
Praha 6. října (ČTK) - Meziroční inflace v září podle analytiků mírně zrychlila ze srpnových 2,2 procenta, důvodem je nižší srovnávací základna loňského roku. Obavy z návratu inflační vlny z předchozích dvou let ale podle nich nejsou na místě. Větší meziroční dynamiku růstu spotřebitelských cen očekává v září i Česká národní banka (ČNB). Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o zářijové inflaci ve čtvrtek.
"V průběhu září si oproti předchozímu měsíci užívali motoristé výrazný pokles cen pohonných hmot, skončení hlavní turistické sezony tradičně přineslo zlevnění rekreačních služeb, mírně směrem dolů zřejmě zamířily i cenovky potravin a také vybavení domácnosti. Mírné zdražování naopak čekáme od oděvů a obuvi, oddílu bydlení a také stravování a ubytování," řekl ČTK hlavní ekonom Cyrrusu Ví Hradil.
"V souhrnu podle nás cenová hladina meziměsíčně klesla o 0,4 procenta, což ovšem odpovídá zvýšení meziroční inflace ze srpnových 2,2 na zářijových 2,6 procenta. Na meziroční hodnotu inflace totiž zaúčinkuje efekt snížené srovnávací základny z loňského roku, který způsobí, že ačkoliv ceny oproti předchozímu měsíci klesly, meziroční inflace paradoxně vzroste," dodal Hradil.
Na statistický efekt vývoje cen v loňském roce upozorňují i analytici Raiffeisenbank. Podle nich bude zvlášť patrný u potravin, jejichž meziroční zlevňování dosud nahrávalo rychlému poklesu inflace. "Domníváme se, že se prostor pro další snižování cen potravin zmenšuje, jelikož meziměsíčně ceny zemědělců začínají stoupat a v meziročním srovnání se tempo poklesů snižuje. Zároveň na konci roku bude hrát roli i statistický efekt, když již na konci minulého roku ceny potravin klesaly," uvedli.
Zrychlení inflace v září předpokládá i prognóza ČNB z počátku srpna. Centrální banka tehdy předpokládala, že se tempo růstu spotřebitelských cen zvýší proti srpnu o půl procentního bodu na 2,3 procenta. Už srpnová inflace ale skončila o 0,4 procentního bodu nad očekáváním ČNB.
Česko se v letech 2022 a 2023 potýkalo s dvoucifernou inflací, pod deset procent se dostala loni v červnu. Letos v lednu skokově klesla na 2,3 procenta, od té doby se pohybuje v horní polovině tolerančního pásma ČNB, které je stanoveno jako jeden procentní bod nad a pod dvouprocentním cílem centrální banky. Analytici Raiffeisenbank předpokládají, že za celý letošní rok bude průměrná inflace 2,4 procenta.
str mha
