ČNB loni měla rekordní zisk 151,4 mld. Kč, meziročně o 96,3 mld. Kč víc
Praha 31. března (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) loni vykázala rekordní zisk 151,4 miliardy korun, meziročně se zvýšil o 96,3 miliardy korun. Vyplývá to ze zprávy o hospodaření centrální banky, kterou dnes novinářům představili guvernér ČNB Aleš Michl a člen bankovní rady Jan Kubíček. Loňský zisk použije ČNB k pokrytí části kumulované ztráty z minulých let. Ke konci loňského roku tato kumulovaná ztráta dosahovala 432 miliard korun.
Ke zvýšení zisku přispěly meziročně nižší náklady na provádění měnové politiky, které klesly o 42,5 miliardy korun na 144,9 miliardy korun. Byl to důsledek snížení úrokových sazeb s ohledem na slábnoucí inflaci. Hospodaření ČNB také prospělo oslabení koruny vůči dolaru a euru, když díky tomu výnosy z kurzových rozdílů vzrostly o 99,1 miliardy korun na 137,2 miliardy korun. Výnosy devizových rezerv meziročně klesly o 45,8 miliardy korun na 160,9 miliardy korun.
Kubíček zdůraznil, že nelze očekávat opakování loňského zisku i v letošním roce. Loni hospodářskému výsledku pomohlo oslabení koruny vůči dolaru i euru, ve kterých drží ČNB velkou část devizových rezerv. Upozornil také, že v prvních měsících roku se méně příznivě než loni vyvíjejí akciové trhy, přitom ČNB drží v akciích zhruba 23 procent svých devizových rezerv.
Centrální banka dlouhodobě upozorňuje na to, že vytváření zisku není její hlavní úlohou. Tou je péče o cenovou a finanční stabilitu. Pokud by ČNB uhradila veškerou svou kumulovanou ztrátu a naplnila rezervní fondy, mohla by případné přebytky hospodaření odvádět do státního rozpočtu. Michl však uvedl, že k tomu je ještě dlouhá cesta.
Podle guvernéra by ale ČNB měla být připravena k tomu, aby dlouhodobě generovala zisk průměrně v řádu desítek miliard korun. Přispět by k tomu měla restrukturalizace portfolia devizových rezerv, které by mělo přinášet větší výnosy. Zároveň by náklady měly klesnout díky zrušení úročení povinných minimálních rezerv, které banky drží v ČNB, a zvýšení sazby těchto rezerv. O obou krocích ČNB rozhodla už v minulosti. Kubíček v této souvislosti podotkl, že na úročení dobrovolných rezerv vyplácí ČNB komerčním bankám měsíčně zhruba devět miliard korun.
V rámci úpravy portfolia svých rezerv plánuje ČNB do roku 2028 zvýšit podíl akcií na 30 procent a podíl zlata na pět procent ze současných tří. Centrální banka také zpracovává analýzu možnosti pořízení nových tříd aktiv, mimo jiné kryptoměn či firemních dluhopisů. Kubíček dnes řekl, že dokument by měl být hotový na podzim, na jeho základě bankovní rada rozhodne o dalším postupu. Kromě vyhodnocení výnosnosti jednotlivých aktiv se podle Kubíčka pracuje i na analýze právních a účetních dopadů.
Součástí zprávy o hospodaření ČNB je i výše loňských výdělků členů bankovní rady. Michl podle zprávy pobíral roční hrubou mzdu 6,5 milionu korun. Viceguvernéři Jan Frait a Eva Zamrazilová pobírali 5,3 milionu korun, členka bankovní rady Karina Kubelková 4,5 milionu korun a členové bankovní rady Kubíček, Jan Procházka a Tomáš Holub 4,4 milionu korun. Jakub Seidler, který do bankovní rady nastoupil od prosince, měl hrubou mzdu 330.000 korun. Mzdy členů bankovní rady meziročně vzrostly zhruba o deset procent.
Dnes zveřejněný hospodářský výsledek ČNB je o 3,4 miliardy korun nižší, než uváděl předběžný odhad z počátku ledna. Tehdejší údaj z bilance centrální banky ale ještě neobsahoval všechny dodatkové operace za rok 2024.
ČNB určuje měnovou politiku, pečuje o finanční stabilitu, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank. Vykonává i dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami a institucemi elektronických peněz a devizový dohled.
Hospodářské výsledky ČNB v posledních letech:
Rok Zisk/ztráta (v miliardách Kč)
2024 151,4
2023 55,1
2022 - 411,9
2021 - 37,7
2020 91,7
2019 57,9
2018 1,79
2017 - 249,3
2016 46,5
2015 - 0,549
2014 56,6
2013 73,1
2012 2,9
2011 35,4
2010 - 9,7
Zdroj: ČNB
str rdo ver
Cla negativně ovlivní český export, zejména subdodavatele, tvrdí firmy
Praha 27. března (ČTK) - Chystaná americká cla budou mít negativní dopad na český export, zejména pak na tuzemské dodavatele dílů, tvrdí zástupci tuzemského průmyslu. Podle automobilky Škoda Auto lze kromě toho navíc očekávat i další nepřímé efekty pro evropský automobilový trh, zejména pak příliv dalších aut z Číny. Vyplývá to z komentářů Svazu průmyslu ČR a společnosti Škoda Auto pro ČTK. Česká republika loni podle dat Svazu průmyslu vyvezla do Spojených států stroje a a dopravní prostředky v hodnotě 71 miliard Kč.
Americký prezident Donald Trump ve středu oznámil, že Spojené státy od 2. dubna uvalí cla ve výši 25 procent na dovoz všech automobilů, které nebyly vyrobeny ve Spojených státech.
Škoda Auto očekává nepřímé dopady cel na tuzemskou automobilku a její fungování, protože americká opatření ovlivní celé širší odvětví automotive včetně dodavatelů firmy. Kromě toho Škoda očekává i efekt ze zákazu prodeje čínských aut ve Spojených státech, protože to podle automobilky povede k ještě většímu zaměření čínských výrobců na evropský trh.
"Spoléháme na konstruktivní jednání mezi obchodními partnery, která zajistí bezpečnost plánování a hospodářskou stabilitu a zabrání obchodnímu konfliktu," řekl dnes ČTK vedoucí komunikace Škody Tomáš Kotera
Podle Svazu průmyslu budou mít nová americká cla přímý negativní vliv na český export. Největší dopad bude podle svazu citelný na evropském automobilovém průmyslu, jehož je ČR součástí. Zejména pak v případě, že nastane větší pokles výroby evropského automobilového průmyslu. "Český vývoz je charakterizován vysokým podílem výrobků určených jen pro konkrétní odběratele (subdodávky), zejména pak v oblasti výroby aut a náhradních dílů. Nepřispěje to ani investiční aktivitě a ekonomice EU a USA," uvedl ředitel sekce mezinárodních vztahů svazu Lukáš Martin.
EU by tak podle něj nyní měla adekvátně hájit své ekonomické zájmy. "Protiopatření ze strany EU by měla být zákonná, proporcionální a zacílená. Primárním cílem pro EU by mělo být vyjednání takového řešení, které bude směřovat k eliminaci cel a k většímu vzájemnému přístupu na trh," dodal Martin.
sip rot