ČSÚ: Míra úspor českých domácností loni nepatrně klesla na 19,6 procenta
Praha 12. srpna (ČTK) - Míra úspor českých domácností v roce 2023 vzhledem k jejich výdajové opatrnosti dosáhla 19,6 procenta, o rok dříve činila 19,8 procenta. Prudce stoupla v roce 2021 následkem pandemie covidu-19 na 18,8 procenta z obvyklé úrovně mezi 11 a 12 procenty v roce 2020. Statistiky dnes novinářům představil Český statistický úřad.
Z finančních účtů domácností vyplývá, že v roce 2020 se zvýšil objem oběživa a vkladů náležících domácnostem o 440,1 miliardy korun. Na tento mimořádný nárůst navázaly další přírůstky, objem oběživa a vkladů tak za období 2020 až 2023 celkem vzrostl o 1,129 bilionu korun a dosáhl loni 4,47 bilionu korun.
Čisté jmění domácností se i kvůli prudkému růstu cen nemovitostí za období let 2020 až 2023 výrazně zvýšilo, a to na 8,89 bilionu korun. Hodnota nefinančních aktiv za poslední čtyři roky vzrostla o 5,45 bilionu korun, hodnota obydlí z toho tvořila naprostou většinu, 3,728 bilionu korun. Hodnota finančních aktiv se zvýšila o 3,872 bilionu korun. Z toho navýšení oběživa a vkladů činilo 1,129 bilionu, navýšení účastí a podílů v investičních fondech 2,496 bilionu korun. Ve srovnání s těmito čísly byl nárůst finančních závazků mírný, za období 2020 až 2023 se zvýšil o 433,5 miliardy korun.
Silný nástup poptávky domácností v roce 2021 umocnil podle úřadu také výrazný objem naspořených peněz z období, kdy byly maloobchod a služby omezeny. Přebytečná hotovost, pro kterou v období let 2020 a 2021 chyběla možnost výraznějšího úročení, domácnosti směřovaly také do investic do nemovitostí.
Hlavní podíl na růstu disponibilního důchodu měly v posledních letech mzdy a platy, jejichž nominální dynamika se udržuje na vysoké úrovni, ačkoli v letech 2022 a 2023 nestačila dorovnat prudký cenový růst. Kromě netypického roku 2020, kdy byly mzdy pracovníků ovlivněných uzávěrou v průmyslu kompenzovány v rámci sociální příspěvků, jsou důvodem zejména dva efekty. Jde o zvýšení a následnou pravidelnou valorizaci penzí a zrušení superhrubé mzdy, které od roku 2021 snížilo objem vybraných běžných daní, upozornil ČSÚ.
fd jzf
Průzkum: Šéfové největších britských podniků mají za loňský rok rekordní příjmy
Londýn 12. srpna (ČTK) - Ředitelé největších firem v Británii mají za loňský rok rekordní příjmy. V devíti podnicích si pak šéf přišel za celý rok na více než deset milionů liber (přes 293 milionů Kč), ukázal průzkum organizace High Pay Centre, na který se dnes odvolává agentura Reuters. Střední hodnota příjmu ředitele firmy z burzovního indexu FTSE 100 se loni zvýšila o 2,2 procenta na 4,19 milionu liber (zhruba 123 milionů Kč).
I když příjmy šéfů loni byly na rekordu, růst se proti předchozím dvěma letům zpomalil. Střední hodnota, nazývaná odborně medián, byla v případě šéfů firem z indexu FTSE 100 loni stodvacetinásobkem příjmu řadového zaměstnance, který měl práci na plný úvazek, ukázal průzkum.
Nejlépe placeným generálním ředitelem byl za loňský rok Pascal Soriot z farmaceutické společnosti AstraZeneca, jehož příjem dosáhl 16,85 milionu liber (495 milionů Kč). Na druhé příčce skončil Erik Engstrom z informační a analytické skupiny RELX. Vydělal si 13,64 milionu liber (přes 400 milionů Kč).
Letos už v Británii zaměstnanci některých oborů stávkovali za vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky. Jsou mezi nimi například strojvedoucí nebo někteří lékaři, mnozí dali najevo nesouhlas s ohodnocením opakovaně.
"Nárůst průměrné mzdy generálních ředitelů je odrazem malého počtu firem, které poskytují skutečně vysoké odměny, než že by byl odrazem plošného zvýšení," upozornil ředitel High Pay Centre Luke Hildyard. Británie má podle něj podnikatelskou kulturu, která staví zájmy investorů před pracovníky, zákazníky, dodavatele a další zainteresované strany.
Odměňování vedoucích pracovníků v předních britských společnostech vyvolává v posledních letech hněv části akcionářů. Nejkritičtější hlasy upozorňují na značný rozdíl mezi průměrnými výdělky řadových pracovníků a příjmy generálních ředitelů. Někteří manažeři fondů v Británii na druhou stranu podporují výzvy, aby správní rady měly větší flexibilitu při stanovování odměn těm nejnadanějším, aby tak zastavili odliv mozků do zemí, kde není výše příjmů tak horkým tématem.
spr
DALŠÍ ZPRÁVY
