Napětí mezi Srbskem a Kosovem je největší za poslední dekádu, varoval Borrell
Brusel 14. listopadu (ČTK) - Napětí vyvolané sporem o registrační značky aut způsobilo "největší a nejnebezpečnější krizi" ve vztazích mezi Srbskem a Kosovem za posledních deset let. Podle světových agentur to dnes na jednání ministrů zahraničí zemí Evropské unie řekl šéf evropské diplomacie Josep Borrell. Bělehrad a Prištinu varoval před návratem do minulosti.
Kosovští Srbové začátkem listopadu opustili místa v kosovských státních institucích - včetně vlády, parlamentu, policie či soudů - na protest proti nařízení vlády v Prištině, aby používali výhradně kosovské registrační značky na svých automobilech. Od 21. listopadu chce kosovská vláda začít vydávat pokuty řidičům vozidel se značkami vydanými srbskými úřady pro kosovské okresy, po 21. dubnu 2023 má být jízda s těmito značkami nezákonná.
Borrell řekl, že odchod Srbů z kosovských institucí vytvořil vakuum, v němž "může dojít k nejhoršímu". Obě strany by podle něj měly "projevit více flexibility" a za pomoci jednání vyřešit své rozepře, uvedla agentura Reuters. Pokud Srbsko a Kosovo do 21. listopadu nedosáhnou dohody, "budeme na okraji nebezpečné situace", dodal podle agentury AP šéf unijní diplomacie.
Snaha Prištiny zavést nová pravidla pro srbské registrační značky vyvolala značné napětí mezi Kosovem a Srbskem již na přelomu července a srpna. Úmysl kosovské vlády tehdy zhatila blokáda silnic a masové demonstrace, které v severním Kosovu zorganizovali tamní Srbové. Vláda kosovského premiéra Albina Kurtiho proto tehdy odložila vymáhání opatření, které je ve své podstatě snahou o prosazení kosovských zákonů i v severním Kosovu, kde žijí z většiny Srbové a kde má Priština jen omezený vliv.
Srbsko i Kosovo shodně deklarují za cíl vstoupit do EU, předtím ale musí normalizovat vzájemné vztahy. Rozhovory zprostředkované EU uvázly na mrtvém bodě. "Nyní se (Srbsko a Kosovo) nacházejí na křižovatce. Musí se rozhodnout, kterou cestou se chtějí vydat. Směrem k Evropské unii, nebo k minulosti," řekl podle AP Borrell.
Kosovo v roce 2008 vyhlásilo jednostranně nezávislost na Srbsku. Stalo se tak necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku náletů NATO. Srbsko nezávislost Kosova neuznává a stále ho považuje za nedílnou součást svého území. Válka mezi jednotkami srbské armády a kosovskoalbánskými povstalci si vyžádala asi 10.000 obětí.
abl jrm
Šefčovič má za nutné zamezit odstěhování průmyslových provozů mimo Evropu
Praha 14. listopadu (ČTK) - Prioritami Evropské unie jsou posílení zelené tranzice, zvýšení úspor a energetické účinnosti a diverzifikace energetických zdrojů. Je to nutné pro to, aby se průmyslové provozy nestěhovaly mimo Evropu. Na konferenci výborů pro evropské záležitosti parlamentů EU (COSAC) v Praze to dnes uvedl místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Poznamenal také, že Norsko se aktuálně stalo nejdůležitějším dodavatelem plynu do EU.
V souvislosti s rostoucími cenami energií považuje Šefčovič za důležité zabránit tomu, aby energetická krize skončila deindustrializací a odstěhováním průmyslových provozů mimo Evropu. "Abychom tomu zabránili, máme tři priority - posílení zelené tranzice, zvýšení úspor a energetické účinnosti a diverzifikaci našich energetických zdrojů," poznamenal.
Komise navrhla v polovině května využít na podporu ukončení závislosti na Rusku balík z programu RePowerEU až 300 miliard eur (7,3 bilionu korun), které by do konce desetiletí měly kromě investic do obnovitelných zdrojů sloužit například k přizpůsobení infrastruktury dodávkám zemního plynu či LNG z nových zdrojů.
"Zatím jsme za těchto extrémně těžkých okolností zvládli snížit podíl dovozu ruského plynu ze 40 na 7,5 procenta s tím, že jsme zdvojnásobili dovoz LNG z USA a Norska. Norsko se stalo nejdůležitějším dodavatelem plynu do EU," řekl Šefčovič.
Ocenil také, že se Evropské unii podařilo naplnit zásobníky plynu na 95 procent, plánovaným cílem bylo přitom 80 procent. Zmínil také snížení spotřeby plynu o více než 15 procent. "Měli bychom se zaměřit také na společný nákup plynu. Nemůžeme ztrácet čas. Stejně tak bychom měli uvažovat o inteligentním designu pro trh s elektřinou a obchodování s elektrickou energií," doplnil místopředseda komise. Na počátku příštího roku podle něj bude připraven návrh.
Podle Šefčoviče je nutné více geopoliticky uvažovat o zelené a digitální tranzici. Závislost na dovozu nezbytných kritických surovin, jež umožňují zelenou tranzici, je podle něj ještě extrémnější, než na ruských energiích. U některých surovin jde až o 99 procent. "Bez těchto kritických surovin nebude žádná zelená ani digitální ekonomika v Evropě a bude velice omezený prostor pro rozvoj budoucích technologií," doplnil místopředseda komise. Počátkem příštího by měl být připraven legislativní návrh, který by situaci řešil.
opm snm
DALŠÍ ZPRÁVY
