Muzeum v Liberci ukazuje, jak mohl Ještěd vypadat, kdyby nevyhrál Hubáčkův návrh
Liberec 29. června (ČTK) - Deset různých hypotetických podob Ještědu mohou nyní vidět návštěvníci Severočeského muzea v Liberci. Modely jim nastiňují, jak by vrchol kopce vypadal, pokud by před 60 lety v architektonické soutěži nevyhrál nadčasový návrh Karla Hubáčka. Dnes jde o ikonickou stavbu, tehdy ale veřejnost navrženou podobu odmítala a klonila se k tradičnějšímu řešení evokující původní vyhořelý hotel. Novinářům to dnes řekl ředitel muzea Jiří Křížek.
"Jde o to připomenout, že to také mohlo skončit úplně jinak. Nebrat to jako danost, že něco kvalitního vznikne jenom proto, že všichni se na tom shodnou," řekl Křížek.
Míní, že dnes by podobná stavba, jakou je Hubáčkův rotační hyperboloid, mohla těžko vzniknout. "Kdyby hypotetický původní Schäferův hotel vyhořel teď, tak zcela jistě se bude obnovovat původní podoba, protože by to byla kulturní památka a nikdo by si nedokázal představit, že by tam vznikla nějaká sci-fi architektura," dodal ředitel muzea.
Původní horský hotel byl postavený v klasickém stylu podle plánů libereckého stavitele Ernsta Schäfera. Na vrcholu Ještědu byl od roku 1906 do ledna 1963, kdy vyhořel. V následné architektonické soutěži na vybudování nového hotelu s vysílačem se sešlo 11 návrhů. "Byly tam dva základní přístupy. Jeden byl takový konzervativní vycházející vstříc nostalgii po starém hotelu Ještěd," uvedl kurátor výstavy Luděk Lukuvka. Zhruba polovina architektů zvolila odvážnější přístup, Lukuvka přesto míní, že v případě realizace by žádný z těchto návrhů nedosáhl Hubáčkova věhlasu. "Určitě by to nebylo špatné, ale myslím si, že by se to dnes bralo jako dobová moderní architektura 60., 70. let. Rozhodně by to nemělo ty nadčasové prvky. Prostě Hubáčkovi se povedla životní stavba, která působí fantasticky dodnes," dodal kurátor výstavy.
Od návrhu Hubáčka k dokončení výstavby Ještědu uplynulo tehdy deset let. Muzeum výstavou ve svém hlavním sále tak připomíná 50 let od otevření tohoto hotelu a vysílače, který patří k nejoriginálnějším architektonickým dílům v Česku. Architekt Karel Hubáček získal za projekt prestižní mezinárodní Perretovu cenu. Od roku 2006 je stavba národní kulturní památkou a je označována i za českou stavbu 20. století.
knt gcm
Pavla překvapilo, že Česko patří mezi nejhorší v Evropě v povolování staveb
Praha 28. června (ČTK) - Prezidenta Petra Pavla dnes na diskusi v pražském Institutu plánování a rozvoje (IPR) hlavního města překvapilo, že Česko je jednou z nejhorších zemí v Evropě z hlediska délky povolování staveb. Novinářům to dnes řekl před poslední zastávkou své dvoudenní návštěvy Prahy, kterou byla nezisková organizace Jahoda na Černém Mostě zaměřená na práci s dětmi a mládeží. Kromě institutu plánovačů dnes navštívil také staveniště nové linky metra D.
Návštěvu Prahy zahájil prezident spolu s manželkou Evou v úterý návštěvou ZŠ Cimburkova, pak diskutoval s pražskými politiky o školství a otevřel Masarykovu knihovnu. Dnes diskutoval na IPR s pražskými politiky i odborníky o bydlení a výstavbě.
Na debatě se Pavel podle svých slov od zástupců města dozvěděl, že stát stále není schopen decentralizovat státní moc na ty úrovně, kam by měla patřit a že obce jsou při svém rozvoji zatíženy nutností obracet se na velké množství různých institucí. "Zaznělo číslo, že jedna změna v územním plánu se rozesílá na 125 míst," řekl s tím, že komplikovanost procesu prodlužuje povolení stavby i na osm či deset let. "Mě velice překvapilo, že jsme v tomto ohledu jednou z nejhorších zemí v Evropě," uvedl prezident.
Dodal, že v debatě zmiňovaným problémem je i nepředvídatelnost soudů, které i ve stejné kategorii případů rozhodují různým způsobem. Prezident podle svých slov otázku zjednodušení povolovacích procesů plánuje otevřít při plánovaných jednáních se zástupci vlády.
Bytové otázce v Praze by podle Pavla mohlo částečně předcházet pozvednutí kvality života v dalších regionech, zlepšení dopravy nebo posílení práce na dálku. Lidé pak podle něj budou moci zůstávat v regionech, kde jsou nižší náklady na živobytí než v metropoli, a zároveň si zachovat lepší kvalitu života.
Prezident dnes navštívil také staveniště linky metra D, kde ocenil její komplexnost a náročnost projektu. V souvislosti s velkými pražskými projekty, jako je právě metro nebo vnitřní okruh, se na schůzkách s ministry bude mimo jiné zajímat o jejich financování, řekl.
Pavel už absolvoval návštěvy Moravskoslezského kraje, Libereckého kraje a Kraje Vysočina. Ještě před ujmutím se prezidentského úřadu navštívil Ústecký a Karlovarský kraj. Pavlův předchůdce ve funkci Miloš Zeman také zejména během svého prvního mandátu vyjížděl do krajů, na oficiální návštěvě Prahy však nikdy nebyl.
psc ptd