Sigmund Freud - 70.výročí úmrtí - Ag

Výstava v Národní knihovně ČR se věnuje historii černohorského knihtisku

Praha 5. března (ČTK) - Málo známé historii černohorského knihtisku z období 15. a 16. století se věnuje výstava v Národní knihovně v Praze. Hlavními představiteli tehdejšího tisku, na které se primárně zaměřuje, jsou tiskařské dílny Djurdje Crnojeviče a Božidara Vukoviče. Národní knihovna, konkrétně její slovanská část, expozici připravila ve spolupráci s Maticí černohorskou. Zástupci obou organizací dnes výstavu zahájili. První tisky z černohorské oblasti pochází z období, kdy byla země pod tlakem Osmanské říše. "Černá Hora byla v podstatě posledním ostrůvkem, který odolával Osmanské říši," řekl na vernisáži historik František Šístek. Černá Hora patří mezi první země, v nichž po vynálezu knihtisku nastal jeho rozvoj. Výstava se koná k 530. výročí vydání Osmihlasníku - Oktoichu pro první hlas, který je první knihou vytištěnou v cyrilici v jihovýchodní Evropě. Pochází z dílny rodu Crnojevičů, který opíral svou moc o Benátčany, díky čemuž Černá Hora v tomto období zaznamenala kulturní rozmach. Na tiskařskou činnost knížete Crnojeviče, který vládl mezi lety 1490 a 1496, navázaly tisky Vukoviče vydávané v Benátkách v důsledku ovládnutí černohorského území Osmany. Výstavu si lidé mohou prohlédnout ve výstavní chodbě Národní knihovny v budově Klementina před hlavní studovnou. "Výstava připomíná bohatou a myslím, že pro Středoevropany neznámou historii černohorského knihtisku," řekl ředitel Národní knihovny Tomáš Foltýn. Dodal, že je výstava důležitá i proto, že Slovanská knihovna Národní knihovny ČR letos slaví 100 let od svého založení. Plánují tak i další aktivity pro veřejnost. Historii černohorského knihtisku představují dvojjazyčné panely, na kterých je velké množství reprodukcí nejdůležitějších děl obou tiskařských dílen. Dva tituly, Žaltář s kantiky z roku 1495 a Sváteční minea z roku 1538, jsou prezentovány v podobě fototypického vydání ve vitríně. Výstava je pro čtenáře Národní knihovny ČR zdarma. Návštěvníci, kteří nevlastní čtenářskou kartičku, si mohou zakoupit jednodenní vstupenku za 20 korun. Budova Klementina je přístupná mezi 09:00 a 19:00 od pondělí do soboty. vid snm

Závišův kříž, který bude opět vystavený ve V. Brodě, doplní jeho haptický model

Vyšší Brod (Českokrumlovsko) 5. března (ČTK) - Závišův kříž, který bude v létě opět vystavený ve vyšebrodském klášteře, doplní jeho haptický model. Vytvořil jej výtvarník Jaroslav Svoboda. Model bude sloužit nevidomým nebo návštěvníkům s poruchou zraku. Novináře o tom informoval v tiskové zprávě Turistický spolek Lipenska. Závišův kříž je po korunovačních klenotech a relikviáři sv. Maura třetí nejcennější zlatnickou památkou v ČR. „Haptický model je tvořen třemi částmi. Samotný kříž vyhotovený v přesné velikosti oproti originálu. Kristus, jenž je na vyšebrodské památce umístěn v prostředku na přední straně, byl převeden do velikosti, která odpovídá čtyřem dlaním průměrného dospělého člověka. Zlaté emaily svatých, které jsou na Závišově kříži na zadní straně, byly trojnásobně zvětšeny oproti originálu a zároveň převedeny do reliéfní podoby. Tato všechna díla jsou zasazena do tmavého dubového podkladu, který by měl zvýraznit jejich zlatou nuanci,' uvedl Svoboda. V minulosti vytvořil do vyšebrodského kláštera haptický model madony. Závišův kříž bude vystaven od 1. července do 30. září. Jde o národní kulturní památku. 'Nový kříž a některé jeho důležité části didakticky doplní samostatný artefakt. Budou jednou z největších atrakcí tohoto léta na Lipensku,' uvedl Pavel Pechoušek za Turistický spolek Lipenska, který se stará o propagaci území sahajícího od Stožce na Prachaticku po Rožmberk na Českokrumlovsku. Svoboda pracuje na haptickém modelu stovky hodin. V nejbližších dnech s pracemi bude končit. 'Model musí být ještě doplněný popisem konkrétních námětů v Braillově písmu a QR kódy, které budou odkazovat na texty v češtině, angličtině a němčině a na mluvený text,' uvedla autorka konceptu Zuzana Duchková z katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity. Vyšebrodský klášter je jediný fungující mužský cisterciácký klášter v ČR a národní kulturní památka. Opatství založil v roce 1259 Vok z Rožmberka. Klášter ročně před covidem navštěvovalo 30.000 lidí. rek hj