O valtické Muzeum vinařství je velký zájem, pomohla společná vstupenka se zámkem
Valtice (Břeclavsko) 12. dubna (ČTK) - Valtické Muzeum vinařství, zahradnictví a krajiny, které letos zahájilo pátou sezonu po velké rekonstrukci, zažívá velký zájem turistů. Podle mluvčí Národního zemědělského muzea Jitky Taussikové, pod nějž valtická expozice spadá, navštěvuje muzeum mnohonásobně více lidí než před ní, řekla ČTK. Pomohla i společná vstupenka s místním zámkem.
Jelikož rekonstrukce muzea byla financovaná z evropských dotací, není možné do expozic v době udržitelnosti nijak zasahovat. Lhůta uplyne na jaře roku 2025 a poté vedení muzea plánuje další úpravy, doplnění a rozšíření expozic. Sbírkový fond muzea je bohatý a zdaleka ne na všechny předměty je místo v expozicích.
"V nich ukazujeme návštěvníkům to nejlepší a nejzajímavější, co v depozitářích máme. Pochopitelně nám však ještě zůstávají v depozitářích mnohé vzácné a cenné předměty. Příští rok bychom chtěli uspořádat výstavu o zpracování ovoce a zeleniny, na níž bude možnost prezentovat zajímavé předměty spojené s tímto tématem. Jsou to například pomůcky pro výrobu povidel, ať už různá míchadla, keramické cedníky či zásobnice na povidla, raritní jsou dnes již také staré skleněné zavařovací nádoby. Návštěvníkům by se měla představit také podomácku vyrobená pálenice na slivovici, kterou muzeum před časem získalo na Zlínsku," uvedla Taussiková.
Některé předměty se dají prezentovat při časově omezených výstavách. Muzeum tak uvažuje o výstavě modelů parků či plastických obrazů parků akademického malíře Josefa Vackeho.
Do valtického muzea míří i zahraniční turisté, nejčastěji ze Slovenska, ale přijíždí také hodně Rakušanů a Němců, pro které je k dispozici audioprůvodce v rodném jazyce.
Po rekonstrukci muzeum ožilo také jednorázovými akcemi. "Díky multifunkčnímu pavilonu na nádvoří je zde možné dělat krátkodobé výstavy, workshopy, přednášky a podobné akce. Využívaná je také pavlač pro outdoorové výstavy. Tradiční bývá přehlídka balkonových květin, letniček a zemědělských plodin," uvedla Taussiková.
mei kš
Výzkumníci našli pod podlahou baziliky na Starém Brně dosud neznámý hrob
Brno 12. dubna (ČTK) - Pod podlahou baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Mendlově náměstí v Brně objevili odborníci dosud neznámý hrob. Další výzkum by měl odhalit, komu patří. Na hrobku narazili, když georadarem mapovali prostor pod chrámem. Hlavním cílem jejich výzkumu přitom bylo upřesnění polohy hrobu zakladatelky kláštera na Starém Brně Elišky Rejčky a jejího druha Jindřicha z Lipé. Výsledky výzkumu dnes představili novinářům jeho autoři, zástupci Muzea města Brna i augustiniánského řádu.
"Z minulých průzkumů jsme věděli o hrobce Elišky Rejčky před hlavním oltářem i hrobce Jindřicha z Lipé v jižní lodi kostela. Neinvazivní průzkum georadarem ale odhalil další hrobku v severní lodi. O ní jsme zatím vůbec nevěděli a teprve další výzkum snad odhalí, komu patří," uvedl archeolog Muzea města Brna Petr Vachút.
Na mapování prostoru pod bazilikou spolupracovali Michal Vágner z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a historik Ctibor Ostrý z Muzea města Brna. "Naším hlavním úkolem bylo najít na dostupných místech baziliky všechny podzemní prostory a pokusit se je interpretovat. Georadar umožňuje najít pod povrchem dutiny, nelze s jeho pomocí ale zjistit, zda se v dutině nachází hrob nebo dokonce tělo," vysvětlil Vágner.
Hroby Elišky Rejčky i Jindřicha z Lipé už v minulosti byly odkryty. Eliščin hrob poprvé v roce 1762 při opravách dlažby kostela, Jindřichův v roce 1966 při zavádění parovodního topení pod podlahou kostela. "Odhalení hrobek nebylo až na akci z roku 1966 nijak dokumentováno, nemáme k dispozici žádné nákresy nebo plány," doplnil Vachút. Zatímco přibližnou polohu hrobky královny vdovy označuje písmeno E zasazené v dlažbě, hrob Jindřicha z Lipé nijak označen není. Jeho poloha je ale zaznamenána na plánku, který si mohou lidé půjčit při prohlídce kostela.
Muzeum města Brna připravuje k letošnímu 700. výročí založení kláštera na Starém Brně velkou výstavu, která se bude zabývat hlavně osobností královny Elišky Rejčky, vdovy po Rudolfu Habsburském a Václavu II.. Návštěvníci si možná budou moci prohlédnout sedm vzácných rukopisů, čtyři z nich zapůjčí Rakouská národní knihovna.
ska gcm
DALŠÍ ZPRÁVY
