Novým litoměřickým biskupem jmenoval papež Stanislava Přibyla
Litoměřice 23. prosince (ČTK) - Šestým poválečným biskupem litoměřické diecéze bude dvaapadesátiletý Stanislav Přibyl, který nyní působí jako generální sekretář České biskupské konference. Jmenoval jej papež František. Přibyl nahradí po 15 letech Jana Baxanta jmenovaného papežem Benediktem v roce 2008. Oznámení jména nového biskupa předcházela v litoměřické katedrále sv. Štěpána minuta ticha za oběti čtvrteční střelby na Filozofické fakultě UK v Praze.
"Chtěl bych poděkovat za důvěru ve mě vloženou," uvedl dnes Přibyl, který je generálním sekretářem ČBK od roku 2016. Jako zásadní hodnoty, které chce ve funkci rozvíjet, zmínil společenství, spoluúčast a poslání.
"Rozhodně je to velké obdarování pro mě, a doufám, že i pro celou diecézi, kterou jsem si zamiloval už před 15 lety, když jsem přišel do Litoměřic jako generální vikář," řekl ve svém projevu.
Přibyl je doktorandem na Filozofické fakultě UK, proto se jej podle jeho slov tragédie dotýká velmi zblízka. Na fakultě se věnuje studiu dějin výtvarného umění se zaměřením na osobnost třetího pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna.
Nově jmenovaný biskup je též administrátorem farnosti Horní Police na Českolipsku, kde se dlouhodobě věnuje obnově tamního poutního areálu Navštívení Panny Marie, který je národní kulturní památkou.
Baxant přijal biskupské svěcení v roce 2008 ve svých 60 letech. Je tradicí, že biskup končí působení, když dovrší 75 let. Přibyl se úřadu ujme v sobotu 2. března v 11:00 v litoměřické katedrále. "Na jeho novou cestu do diecéze, kterou zná a má ji rád, a o níž ví, že je kamenolomem i zahradou, mu přislibuji duchovní podporu modlitby a bratrské přízně. Zpráva o jeho jmenování mě potěšila a papeži Františkovi jsem vděčný, že takto rozhodl," reagoval dnes Baxant na jmenování Přibyla.
Litoměřická diecéze byla založena v roce 1655 vydělením z území arcidiecéze pražské. Její plocha činí téměř 9400 čtverečních kilometrů, má deset vikariátů, 384 farností a je v ní 1265 samostatně stojících kostelů a kaplí. Pokud jde o počet věřících, je nejmenší diecézí v České republice. Leží zejména na území Ústeckého a Libereckého kraje, částečně zasahuje do Královéhradeckého a Středočeského kraje a okrajově do kraje Karlovarského.
sbe knt sd
Biden podepsal zákon o obranné politice s rozpočtem 886 miliard dolarů
Washington 22. prosince (ČTK) - Americký prezident Joe Biden podle agentury Reuters podepsal zákon o americké obranné politice. Počítá s obranným rozpočtem ve výši 886 miliard dolarů (skoro 20 bilionů Kč), o tři procenta více než loni a nejvíce za posledních více než 20 let. Zákon označovaný zkratkou NDAA klade důraz na odstrašení možné čínské agrese a počítá rovněž s personálními změnami.
NDAA se schvaluje vždy před začátkem nového roku a bývá popisován i jako obranný rozpočet, neboť obsahuje rozdělení financí mezi jednotlivé programy amerických ozbrojených sil. Jak ale podotýká web Politico, zákon žádné peníze ze státní kasy neuvolňuje a samotné vyčlenění financí pro Pentagon stále Kongres čeká, až se po Novém roce vrátí k nedokončeným rozpočtovým tahanicím.
Letošní NDAA počítá s téměř 15 miliardami dolarů na programy týkající se jihovýchodní Asie, zahrnuje pětiprocentní nárůst základního platu amerických vojáků nebo měsíční bonusy pro juniorní členy armády v naději, že to posílí zájem o nástup k ozbrojeným silám, a prodlužuje platnost kontroverzního zákona o sledování zahraničních občanů využívajících americké poskytovatele telekomunikací.
Ve sněmovně balík prošel poměrem 310 hlasů ku 118, když pro něj hlasovalo 163 demokratů a 147 členů těsné republikánské většiny. Přes 70 republikánů nakonec hlasovalo proti poté, co se do finálního textu nedostala řada prvků z původního republikánského návrhu spojených s tzv. kulturními válkami. Do konečného textu se dostal například zákaz vystavování neschválených vlajek, včetně duhové vlajky komunity LGBT+, ve vojenských zařízeních. Republikánské požadavky odráží také pozastavení náborů v odděleních zabývajících se diverzitou a inkluzí.
Washington NDAA schvaluje od roku 1961. Letošní znění nese jistý význam také pro evropské země, jelikož obsahuje pravidlo, podle něhož žádný americký prezident nesmí jednostranně, tedy bez souhlasu Kongresu, vyvázat Spojené státy ze Severoatlantické aliance (NATO). Motivací pro začlenění pravidla byly podle deníku The Washington Post obavy, že možný příští americký prezident Donald Trump by z obranné aliance mohl chtít odejít.
vdv jrm
