Zemřel válečný veterán a bývalý stíhací pilot RAF Emil Boček, bylo mu 100 let
Brno/Praha 25. března (ČTK) - Zemřel válečný veterán a bývalý český stíhací pilot britského Královského letectva (RAF) Emil Boček, bylo mu 100 let. O dnešním úmrtí brněnského rodáka informovalo na facebooku Komunitní centrum pro válečné veterány Brno. Bočkův skon potvrdil ČTK vedoucí oddělení komunikace generálního štábu Ivo Zelinka s odkazem na informace od Bočkovy rodiny. Boček pocházel z Brna-Tuřan, v poslední době žil v jednom z brněnských domovů pro seniory. Byl posledním žijícím českým pilotem, který usedl v britské RAF do kokpitu stíhacího letounu.
"Generál Boček bojoval za to, aby naše země byla demokratická, svobodná a nezávislá. Ať odpočívá v pokoji," uvedl na twitteru premiér Petr Fiala (ODS).
Ještě v únoru přijímal Boček gratulanty ke 100. narozeninám. Primátorce Brna Markétě Vaňkové (ODS) tehdy řekl, že je spokojený, že z dlouhého života nejraději vzpomíná právě na Británii za druhé světové války. "Tam bylo dobře. Ty spitfiry, to byly perfektní mašiny. Nebylo to náročný, bylo to moc dobrý," uvedl Boček.
Z nacisty obsazeného Československa odešel Boček v 16 letech. Zúčastnil se bojů o Francii, poté v Británii vstoupil do RAF, kde působil jako mechanik. Letecký výcvik absolvoval v Kanadě a od roku 1944 se v řadách československé 310. stíhací perutě v britském letectvu na spitfirech účastnil vzdušných bojů. Na svém kontě má 26 operačních letů, nalétal 73 hodin a 50 minut.
Brzy po druhé světové válce odešel Boček do civilu, nesdílel tak osud svých někdejších spolubojovníků, kteří se stali po komunistickém převratu terčem represí, případně emigrovali. "Zrovna pan generál Boček měl štěstí, jemu se perzekuce vyhnula. Demobilizoval v březnu 1946 a odešel do civilního zaměstnání," uvedl nedávno v rozhovoru s ČTK historik Jan Břečka. Boček pracoval nejdříve jako automechanik, poté soustružník.
Za bojové hrdinství obdržel vysoká československá a britská válečná vyznamenání. Prezident Václav Klaus mu v roce 2010 propůjčil nejvyšší státní vyznamenání Řád Bílého lva III. třídy, prezident Miloš Zeman mu v roce 2019 udělil stejný řád nejvyšší třídy. Sté narozeniny oslavil Boček v únoru, v dopise mu gratuloval i britský král Karel III.
tmd mhm rot
Obyvatele zbouraného městečka Zahrádka budou připomínat lidské stopy ze skla
Horní Paseka (Havlíčkobrodsko) 25. března (ČTK) - Obyvatele zbouraného městečka Zahrádka na řece Želivce budou připomínat stopy ze skla. Soubor skleněných dlaždic s otisky bosých lidských nohou bude nastálo osazený u kostela svatého Víta, na travnatém prostranství, kde bylo náměstí. S nápadem přišli budoucí skláři ze školy v Třeboni. Na realizaci se dohodli s památkáři a se spolkem Přátelé Zahrádky. Vernisáž bude při Zahrádecké pouti 17. června, řekl ČTK Jan Čihák ze spolku.
Městečko Zahrádka muselo před půl stoletím ustoupit vodárenské nádrži Švihov. Kostel, který zůstal stát, spravuje Národní památkový ústav (NPÚ), spolek tam organizuje různé akce a sbírky na opravy památky.
Chystaná skleněná exteriérová instalace je projekt školy s názvem Obchodní akademie, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Třeboň, kde se vyučují i obory zaměřené na sklářství. S nápadem přišla studentka Kristýna Halašová. Skleněné dlaždice nesoucí otisky mužských, ženských i dětských nohou budou osazené v různých kompozicích tak, aby připomínaly život v někdejší Zahrádce.
"Aby evokovaly třeba hlouček lidí, kteří si povídají na tom náměstí nebo člověka jdoucího přes náměstí," řekl ČTK Jakub Bucek, učitel odborných předmětů. Jedny stopy půjdou k sakristii, kudy chodil i farář Josef Toufar při svém působení v Zahrádce. Cílem chystaného díla je podle Bucka vést lidi k tomu, aby si místo prošli a víc o něm přemýšleli.
Soubor obsahuje 24 skleněných dlaždic vytvořených technikou tavené plastiky. Studentka musela nejdřív udělat hliněný model, do kterého se otiskla lidská noha. Dalším postupem se vytvořila žáruvzdorná forma. Dlaždice už jsou utavené, teď se ve škole ještě ručně dobrušují a leští. V Zahrádce budou rozmisťované před červnovou poutí.
V roce 1965 bylo v Zahrádce 201 domů a žilo tam 666 lidí. O likvidaci městečka kvůli vodnímu dílu bylo vládním usnesením rozhodnuto v roce 1969. Poslední lidé se odstěhovali v roce 1977. Na bývalém náměstí zůstal jen kostel, kašna a socha Panny Marie Bolestné. Na opravu barokní sochy mohou lidé přispět ve veřejné sbírce. Podrobnosti jsou na webu.
vst gcm