EU chce splnit své klimatické cíle navzdory válce na Ukrajině, řekl Fiala
Šarm aš-Šajch (Egypt) 8. listopadu (ČTK) - Evropská unie je navzdory válce na Ukrajině dál odhodlaná bojovat proti klimatickým změnám, i když konflikt dočasně způsobil větší spotřebu fosilních paliv a negativně ovlivnil snahy snižovat emise. Během vystoupení na klimatické konferenci OSN (COP27) v Egyptě to dnes řekl český premiér Petr Fiala. Vyústění energetické krize ale podle něj může být i pozitivní, protože se zmenší závislost Evropy na ruském plynu a fosilních palivech obecně.
"Ruská agrese na Ukrajinu má obrovský vliv na naši energetickou politiku, ale také na naši politiku boje proti klimatickým změnám," řekl Fiala v Šarm aš-Šajchu novinářům. Podle něj energetická krize vedla k jakémusi zracionálnění harmonogramu boje proti klimatickým změnám. "Na druhé straně také nás donutila rychleji se snažit zbavit závislosti na fosilních palivech z Ruska a rychleji budovat energetické mixy, jež nás učiní méně závislými na diktátorských režimech," dodal Fiala.
"Mnoho evropských zemí sice ctí závazky z Pařížské dohody, byly ale nuceny dočasně využívat více fosilních paliv, než měly v plánu. Aby udržely své občany v teple," řekl Fiala v projevu na konferenci. Podle něj je to pochopitelné, nemělo by to ale oslabit odhodlání snižovat emise, protože globální změny klimatu ohrožují celou planetu.
Premiér zdůraznil, že jeho vláda má v plánu odklon od uhlí směrem k obnovitelným zdrojům a jaderné energii. "Své sliby plníme: do roku 2020 Česká republika snížila emise skleníkových plynů o 43 procent ve srovnání s rokem 1990, což je mnohem více, než jsme se zavázali," řekl v projevu.
Fiala také v roli šéfa vlády předsednické země EU zmínil unijní klimatický balíček označovaný jako Fit for 55, který má sedmadvacítku dovést k 55procentnímu snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 oproti úrovni z konce minulého století.
Česko podle Fialy také v Šarm aš-Šajchu společně s Rumunskem uspořádala diskusi o vzdělání ohledně oblasti klimatických změn, jíž se účastnila řada státníků, například prezidenti Polska, Estonska či Bulharska. "Vzdělání v této oblasti je důležité a musí vycházet z vědeckých faktů," řekl Fiala. Podle něj je v debatě o klimatické politice nutné se řídit i vědeckými poznatky. "Věda nám dává i určitou naději. Je důležité, abychom se neřídili jenom strachem a obavami, protože to nikdy není dobrý rádce," dodal.
nob lep jrm
Galerie Vysoké Mýto připravuje výstavu pozapomenuté malířky Běly Kašparové
Vysoké Mýto (Orlickoústecko) 8. listopadu (ČTK) - Městská galerie Vysoké Mýto připravuje výstavu Velký návrat Běly Kašparové. Téměř zapomenutá vysokomýtská malířka byla jednou z prvních žen, které vystudovaly Akademii výtvarných umění v Praze. K jejím přátelům patřili Toyen, Jindřich Štyrský či Josef Šíma, který ji i portrétoval. Ve své době to byla úspěšná malířka, ale úplně zapadla, neboť v 50. letech minulého století veškeré osobnosti, pokud neemigrovaly, byly v Československu eliminovány, řekla novinářům kurátorka Iveta Danko.
"Ona potom vystavovala pouze na kolektivních výstavách, což byly výstavy typu Budujeme socialistickou Prahu a Práci čest. Potom úplně přestala vystavovat, poslední autorskou výstavu měla v roce 1962 na Českolipsku, kde měla chalupu," uvedla Danko. V roce 1967 se ještě objevily její obrazy na 1. pražském salonu v Bruselském pavilonu na pražské Letné. Věnovala se propagačnímu výtvarnictví a novinové ilustraci.
Galerii inspiroval k pátrání po malířce obraz Holubice, který má ve svých sbírkách, a tři věty v Tomanově slovníku výtvarných umělců, kde byla informace, že se v roce 1912 narodila ve Vysokém Mýtě Běla Kašparová a že debutovala svou výstavou v Paříži v roce 1930. Galerii se nejdříve podařilo najít jen několik jejích obrazů v muzeích a galeriích v Poličce, Frýdku-Místku a Praze. Později, díky sledování stopy jejího manžela, vnuka politika Františka Ladislava Riegra, se dostala k vnučce Kašparové, která u sebe měla množství dobových dokumentů z první republiky a z ciziny, což poskytlo informace o dalších dílech malířky.
"V této chvíli máme 40 až 50 obrazů, většina pochází ze soukromých sbírek. Kdysi jí recenze předvídaly skvělou budoucnost. Nebýt roku 1948 a toho, že tady zůstala, možná by se dnes dražily její obrazy za desítky milionů korun jako obrazy Toyen," řekla Danko. Díla autorky doplní tvorba jejích spolužáků z AVU, mezi nimiž byli například František Matoušek, František Muzika či Josef Kaplický.
Kašparová se věnovala hlavně figurativní tvorbě na pomezí expresionismu a surrealismu. Malovala často akty, obličeje ale nemají konkrétní rysy. V 50. a 60. letech minulého století do jejích obrazů pronikl dobový socialistický realismus.
Vernisáž se uskuteční 11. listopadu, výstava potrvá do 15. ledna. Galerie připravila na listopad a prosinec i doprovodný program, který zahrnuje večer šansonů, komorní koncert s recitací francouzských veršů a autorský večer poezie a hudby.
dos kš
