Analýza: Počet fúzí a akvizic českých firem loni klesl o 43 procent na 80
Praha 7. února (ČTK) - Počet fúzí a akvizic českých firem tuzemskými nebo zahraničními investory loni klesl o 43 procent na 80, a byl tak nejnižší za pět let. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla poradenská společnost RSM. Hodnotila transakce minimálně v hodnotě vyšších desítek milionů korun. Investoři se stejně jako předloni zajímali především o maloobchod, logistiku, výrobní průmysl, automatizaci a digitalizaci a celkově IT služby.
"Za propad může dílem geopolitická situace, tedy především skutečnost, že pro celou řadu investorů ztratila střední a východní Evropa následkem války na Ukrajině punc bezpečného investičního přístavu," uvedla Lenka Zdražilová z RSM. Zbytek podle ní vyplývá z dlouhodobých problémů Česka, a to drahých nemovitostí i peněz, nedostatku pracovníků a klesající konkurenceschopnosti českého byznysu, který zaspal digitalizaci a zároveň nedokáže obhájit svoji přidanou hodnotu a cenu.
Důkaz, že nelze ochlazení zájmu zahraničních investorů svést na válku na Ukrajině, je Polsko, uvedla. Polsko, které je konfliktu geograficky i politicky blíže, totiž opět meziročně rostlo a uskutečnilo se tam 365 transakcí. "Náš severní soused velice rychle převzal štafetu lokálního premianta, kterou jsme se chlubili poslední dvě desetiletí," podotkla. Počet fúzí a akvizic v Polsku vzrostl o sedm procent.
Český trh fúzí a akvizic si podle predikce RSM na oživení počká nejméně do poloviny letošního roku. K růstu atraktivity by měly přispět nižší úrokové sazby a konsolidační balíček. Končící osvobození příjmů z prodeje společností může některé podnikatele a rodinné firmy přivést k prodeji. I tak lze ale tento rok čekat maximálně 80 až 100 velkých obchodů.
Zdražilová míní, že ani levnější financování nemá potenciál přebít patový stav veřejných reforem, povolovacích procesů nebo nehostinného prostředí pro podnikání a inovace a samozřejmě také vlivy lokální měny, které jsou pro zahraniční investory důvodem k opatrnosti. "Výjimku může tvořit snad jen česká energetika, která nepřestane být pro zahraniční investory atraktivní, nebo technologické společnosti, kde se však opíráme o zvýšenou poptávku v podstatě po celé Evropě,“ poznamenala Zdražilová.
V následujících letech tak budou fúze a akvizice nadále taženy především penězi lokálních investorů. Řada transakcí se odehraje také na půdorysu investičních skupin ze zemí Visegrádské skupiny, tedy ČR, Polska, Maďarska a Slovenska. "Pravděpodobně se tak dočkáme intenzivní konsolidace celých byznysových oborů pod křídla velkých hráčů. A také vzniku skupin nových, především v odvětví IT, technologií nebo inovací. Tuzemští podnikatelé se ale budou muset smířit s mnohdy i výrazně nižší cenou, než možná čekali," uzavřela Zdražilová.
fd snm
Analytici: Za loňský propad maloobchodu může inflace, oživení potvrdil prosinec
Praha 7. února (ČTK) - Propad maloobchodních tržeb v loňském roce o 4,1 procenta byl podle analytiků způsoben bezprecedentním nárůstem inflace a poklesem reálných mezd. Oživení spotřeby domácností ale stejně jako v listopadu ukazují prosincová data, řekli ČTK. Mělo by také pokračovat s tím, jak bude inflace ustupovat a příjmy se reálně zvyšovat. Analytici upozornili na to, že prosincový meziroční růst maloobchodních tržeb o 1,6 procenta překonal tržní odhad, který činil 0,7 procenta. Podle dnes zveřejněných dat Českého statistického úřadu maloobchodní tržby v prosinci meziměsíčně vzrostly o 0,2 procenta.
"Pokles za celý rok je dán bezprecedentním nárůstem inflace, která výrazně snižovala reálné příjmy domácností. Světlo na konci tunelu je patrné na konci roku, neboť inflace postupně klesá a růst nominálních mezd začíná inflaci pozvolna překonávat," řekl ekonom společnosti Deloitte Filip Pastucha. Za celý letošní rok naopak očekává, že maloobchodní tržby o čtyři procenta vzrostou.
"Prosincové maloobchodní tržby přinesly další důkaz toho, že spotřeba domácností již dosáhla dna a že dochází k pozvolenému obratu spotřebitelského apetitu domácností," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Je ale podle něj nutné počítat s tím, že se situace obchodníků bude zlepšovat pozvolna. "Letošní rok rozhodně nebude o nějakém boomu v utrácení a rychlém rozjezdu spotřeby domácností," míní. V posledních dvou letech podle něj výrazný propad zaznamenaly zejména tržby za potraviny, za čímž stojí i nákupy Čechů v Polsku.
České domácnosti podle analytika Raiffeisenbank Martina Krona začínají věřit v to, že skokové zdražování skončilo. "Jejich vnímání budoucnosti je optimističtější, a i proto si udělali letošní Vánoce hezčí než ty v roce 2022. Listopadový výsledek, který naznačoval změnu trendu v maloobchodě, tak byl potvrzen," řekl. Další oživení maloobchodních tržeb podle něj výrazně prospěje celé české ekonomice.
"Situace v tuzemském maloobchodě byla v roce 2023 nepříznivě ovlivněna vysokou inflací, což bylo patrné propadem tržeb zejména v loňském prvním pololetí, kdy tržby klesaly meziročně v průměru zhruba o sedm procent," zhodnotil loňský vývoj maloobchodních tržeb hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE Radomír Jáč. Ve třetím čtvrtletí se podle něj pokles zmírnil na 3,1 procenta. Obrat pak přineslo závěrečné čtvrtletí, kdy tržby v maloobchodě meziročně mírně vzrostly o 0,1 procenta, uvedl.
Jáč také upozornil na to, že meziměsíčně tržby v prosinci stouply potřetí za sebou. "Vítr do plachet by pro spotřebu domácností, a tedy i pro vývoj maloobchodních tržeb, měla (letos) představovat klesající inflace a zlepšující se obrázek na straně reálných příjmů domácností," doplnil.
mib snm
