Lipavský vyznamenal historika Snydera medailí za zásluhy o demokracii
Praha 15. července (ČTK) - Americký historik Timothy Snyder, který se dlouhodobě věnuje moderním dějinám střední a východní Evropy, dnes večer převzal od ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) medaili za zásluhy o diplomacii. Stalo se tak po vyprodané Snyderově přednášce "Havel, nepředvídatelnost a svoboda“, kterou si do pražského kulturního centra Vzlet přišel vyslechnout i prezident Petr Pavel.
Lipavský Snydera ocenil především za dlouhodobé vzdělávání veřejnosti v oblasti historie i současného dění ve střední a východní Evropě. Vyzdvihl, že knihy, články a přednášky profesora z Yaleovy univerzity lidem ukazují, jak by měli hájit svobodu a demokracii či jak snadno mohou ideologie vést k nástupu totalitní moci. Vyznal se i z osobního obdivu k Snyderově dílu.
Na dnešní konferenci nazvané Hranice (ne)svobody, kterou uspořádal Český rozhlas Plus a Knihovna Václava Havla, Snyder hovořil o tom, že svoboda se velice úzce pojí s nepředvídatelností. Lidstvo se podle něj nachází v pasti racionality a věří, že je svobodné. Chová se nicméně stejně iracionálně jako předci, kteří obětovali zvířata či vlastní děti bohům a prosili o radu věštce. Novodobými digitálními orákuly jsou podle Snydera mobilní telefony, na které se lidé rovněž obrací s žádostí o rady a které činí tazatele předvídatelnějšími. Lidstvo by se podle něj mělo zamýšlet nad tím, jak využít lidský rozum tak, abychom byli svobodnými bytostmi.
Snyder, autor esejí a knih jako Tyranie nebo Cesta k nesvobodě, se v Česku dostal do povědomí veřejnosti i v souvislosti se situací na Ukrajině. V roce 2013 vyšla v českém překladu jeho kniha Krvavé země: Evropa mezi Hitlerem a Stalinem, v níž popisuje největší demografickou a humanitární katastrofu lidských dějin na území dnešního Polska, Ukrajiny, Běloruska a pobaltských států. K ukrajinské krizi také často veřejně promlouval. Součástí dnešní akce byla i Snyderova debata s ukrajinskou novinářkou Sevhil Musajevovou.
tep mha
Ve Frýdku-Místku začala dvouletá rekonstrukce baziliky téměř za 50 milionů korun
Frýdek-Místek 15. července (ČTK) - Ve Frýdku-Místku začala dvouletá rekonstrukce baziliky Navštívení Panny Marie téměř za 50 milionů korun. Revitalizace čeká celý interiér chrámu, v němž se budou například opravovat omítky, elektroinstalace či varhany. Významnou součástí bude kompletní rekonstrukce krypty, která bude po dokončení trvale zpřístupněna návštěvníkům. Bazilika se téměř na dva roky uzavírá, po opravě se má otevřít 1. května 2026. Novinářům to dnes řekl vedoucí odboru dotačních projektů a církevní turistiky ostravsko-opavského biskupství Miroslav Přikryl.
'Bude provedena celá nová výmalba baziliky, kdy dojde ke změně barevnosti ze současné žlutobílé kombinace na starorůžovou, šedou a bílou v kombinaci se zlacením. Budou restaurovány ochozy balkonu, korintské hlavice. Bude restaurován také varhanní stroj, který má problémy se vzduchovým hospodářstvím. Bude opravena kaple Svatého Kříže včetně restaurování oltáře,' řekl Přikryl.
V bazilice vznikne jakási recepce pro průvodce a nový vstupní objekt do krypty. Podzemí bude upraveno podle návrhu frýdecko-místeckého rodáka, architekta Marka Štěpána. 'Bude odstraněna betonová dlažba, budou opravovány rozpadající se cihly, které tvoří klenby v kryptě, budou odstraněny skleněné přepážky, které tam brání pohybu vzduchu a lepšímu větrání, budou ošetřeny ostatky, které jsou uloženy v kryptě,' řekl Přikryl.
V kryptě frýdecké baziliky jsou uloženy ostatky kněžích a šlechticů z rodu Pražmů a také poutníků, kteří se v roce 1750 utopili v rozvodněné řece Ostravici. Díky rekonstrukci se obnoví původní odvětrávací systém, který bude v kryptě opět zajišťovat stálé klimatické podmínky. Ostatky pak budou uloženy důstojněji než dosud.
Frýdecká bazilika Navštívení Panny Marie je nejvýznačnějším poutním místem české části Slezska. Vděčí za to soše Panny Marie, kterou tam podle pověsti našli v polovině 17. století dělníci při kopání hlíny. Podle jiných pramenů ji však dal vytesat hrabě František Eusebius z Oppersdorfu.
Socha se stala předmětem mariánského kultu. V roce 1706 pro ni byla postavena dřevěná kaple, která však náporu poutníků brzy přestala stačit, a tak byl místo ní vystavěn velkolepý chrám, jenž byl vysvěcen 13. května 1759. Zcela dokončen byl ale až v roce 1777. Areál chrámu doplňuje křížová cesta ve formě 14 kapliček rozmístěných ve tvaru široké podkovy. V srpnu 1999 papež Jan Pavel II. povýšil chrám na baziliku minor. Od roku 2018 je areál národní kulturní památkou.
vpl kš
ZLATOVNA .CZ