EEX: Plán na zastropování cen plynu v EU může znamenat riziko pro dodávky
Frankfurt 21. listopadu (ČTK) - Plán Evropské komise (EK) navrhnout zavedení cenového stropu u zemního plynu by mohl znamenat významné riziko pro finanční stabilitu a zabezpečení dodávek na energetických trzích v Evropské unii. Uvedla to dnes energetická burza European Energy Exchange (EEX), která sídlí v Lipsku. EU se nyní snaží dostat pod kontrolu růst cen energií, za kterým částečně stojí pokles dodávek ruského plynu v důsledku války na Ukrajině.
"Tento návrh by mohl energetickou krizi rozšířit a učinit z ní ještě krizi finanční, protože výrazně narušuje obchodní aktivity hráčů na trhu," uvedl šéf strategie EEX Tobias Paulun. "Znepokojuje nás zejména to, že důsledky tohoto návrhu by se vyhodnocovaly až dodatečně," citovala jej agentura Reuters. Podobná kritika plánu je podle něj součástí dopisu, kterou svaz evropských energetických burz Europex adresoval Evropské komisi a ministrům energetiky a financí EU.
V tomto dopisu se podle Reuters píše, že plán by měl "vážné a potenciálně nenávratné negativní dopady na fungování a konkurenceschopnost evropského velkoobchodního trhu s energiemi". Burzy varují, že vynucená maximální cena by mohla evropské energetické společnosti a obchodníky připravit o přístup k dostatečným dodávkám plynu na světovém trhu. "Cenu plynu by to nesnížilo," uvedl Paulin.
Ministři energetiky členských zemí EU by měli schvalovat další nouzová opatření proti vysokým cenám energií na čtvrtečním mimořádném zasedání. Více než polovina zemí evropského bloku, včetně Francie, Itálie či Polska, tlačí na celounijní zastropování ceny plynu, který zdražuje výrobu elektřiny. Několik států v čele s Německem a Nizozemskem ale tento návrh odmítá s odkazem na výrazné narušení trhu a možné ohrožení dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG), který by přeplatily mimounijní státy.
Evropská komise po opakovaných výzvách o víkendu představila členským zemím obrysy mechanismu, jenž má předcházet výraznému zdražení plynu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro ceny v EU klíčový. Podle návrhu by se na tomto uzlu nesmělo obchodovat s plynem, jehož cena po splnění nutných podmínek překročí stanovenou hranici. Vedle samotného překročení cenového prahu by měl být k aktivaci mechanismu nezbytný i dostatečný rozdíl mezi promptními cenami plynu v rámci TTF a průměrem cen LNG. Konkrétní parametry mechanismu by EK měla navrhnout v úterý.
pmh spr
Šéf maďarské diplomacie je opět v Rusku, tentokrát na fóru o jaderné energetice
Moskva 21. listopadu (ČTK) - Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó je v Rusku, kde se dnes účastní fóra o jaderné energetice. Maďarsko udržuje politické i ekonomické vztahy s Moskvou navzdory ruské invazi na Ukrajinu.
Szijjártó uvedl na facebooku, že se v Soči na fóru Atomexpo sejde se šéfem ruského Rosatomu kvůli plánovanému rozšíření jediné maďarské jaderné elektrárny, jejíž dva nové bloky má postavit tato ruská státní společnost pro jadernou energetiku. Podle maďarského ministra zahraničí je tento projekt "v maďarském národním strategickém a národním bezpečnostním zájmu". Globální energetická krize podle něho znamená, že pro každou zemi je naprosto zásadní, aby si vyráběla elektrickou energii pro vlastní spotřebu.
Agentura AP napsala, že Szijjártóova cesta do Soči je dalším dokladem toho, že Maďarsko nemění nic na své diplomatické a ekonomické orientaci navzdory tomu, že Rusko vede útočnou válku proti Ukrajině. V Rusku byl naposledy v říjnu, kdy jednal se zástupci státního plynárenského gigantu Gazprom. Český ministr zahraničí Jan Lipavský označil za skandální, že se jeho maďarský kolega energetického fóra zúčastnil, protože na něm byli i lidé, kteří figurují na sankčním seznamu Evropské unie.
Vláda maďarského konzervativního premiéra Viktora Orbána se i v době, kdy jiné země kvůli válce na Ukrajině přestávají ruské energetické suroviny nakupovat, snaží udržet dodávky ruského plynu a ropy. Orbán, který je považován za nejbližšího spojence ruského prezidenta Vladimira Putina v Evropské unii, by chtěl protiruské sankce zrušit kvůli tomu, že podle něho vedly k obrovskému nárůstu cen energií a poškozují ekonomiky unijních zemí více než Moskvu.
Szijjártó dnes řekl, že "žádné sankce nemohou omezit dodávky energií do Maďarska, protože jedním ze základních principů naší energetické strategie je skutečnost, že energetický mix je výhradně v kompetenci národních států".
Maďarský ministr zahraničí minulý týden v Uzbekistánu se šéfem Rosatomu Alexejem Lichačovem jednal o dostavbě jaderné elektrárny Paks za 12 miliard eur (přes 292 miliard korun). Budapešť si na ni vzala desetimiliardový úvěr u ruské státní banky. Orbán se s Putinem na tomto projektu dohodl v roce 2014, nicméně je zpožděný a bez komplikací nebylo ani jeho schvalování, uvádí AP. Kritici tvrdí, že pro Maďarsko znamená zvýšení finanční a politické závislosti na Moskvě i ekologické a bezpečnostní riziko.
hab mka
DALŠÍ ZPRÁVY
