Obraz Podobizna slečny Lieserové od Klimta se vydražil za 30 milionů eur
Vídeň 24. dubna (ČTK) - Obraz Podobizna slečny Lieserové od Gustava Klimta, který byl dlouhou dobu považován za ztracený, se dnes ve Vídni vydražil za 30 milionů eur (758 milionů Kč). Informuje o tom agentura APA, podle níž se odhadní cena pohybovala mezi 30 a 50 miliony eur (až 1,26 miliardy Kč). I tak dnes aukce jasně překonala dosavadní rakouský rekord.
Podobizna slečny Lieserové pochází z roku 1917, tedy z pozdního období secesního malíře. Tříčtvrteční portrét mladé ženy v modrých šatech v pestrobarevné peleríně a na červeném pozadí byl desítky let skryt v soukromém vlastnictví u rakouských majitelů, a odborníci ho znali jen z fotografie z roku 1925.
Je to jeden z posledních obrazů, na kterých Klimt před svou smrtí v únoru 1918 pracoval. Když zemřel, bylo dílo, byť s drobnými nedodělky, předáno rodině, která si ho objednala. Zhruba od poloviny 60. let se nacházelo v salónu jedné z vil nedaleko Vídně, aniž to někdo z expertů tušil.
Žena na portrétu pocházela z průmyslnické rodiny Lieserových, která byla v době nacismu pronásledovaná kvůli svému židovskému původu. Co přesně se s obrazem dělo mezi rokem 1925 a 60. léty není jasné. Nepodařilo se ale najít důkazy o tom, že by dílo za druhé světové války někdo získal protiprávním způsobem. Současní majitelé obraz zdědili asi před dvěma lety po vzdálených příbuzných.
Dosavadní rekord aukce obrazu v Rakousku patřil dílu Franse Franckena II. s názvem 'Věčné dilema lidstva: Volba mezi ctností a neřestí', které bylo v roce 2010 vydraženo za sedm milionů eur.
K ceně dnes prodaného obrazu bude ještě přičtena aukční přirážka. Jak vysoká bude, APA neuvedla.
Obrazy rakouského malíře Klimta jsou na uměleckém trhu dlouhodobě velmi žádané a jejich prodej už v minulosti lámal rekordy. Jeho Dáma s vějířem (Dame mit Fächer) se loni v červnu stala nejdražším obrazem prodaným v evropské aukci, nový majitel zaplatil 85,3 milionu liber (2,5 miliardy Kč). V USA vynesly prodeje Klimtových obrazů v minulosti ještě vyšší sumy. Klimtovo plátno Březový les se v roce 2022 v New Yorku prodalo v aukci za 104,6 milionu dolarů (asi 2,5 miliardy Kč). A malířův slavný obraz Portrét Adély Blochové-Bauerové I. (1907) se v roce 2006 prodal dokonce za 135 milionů dolarů (3,2 miliardy Kč).
mtw ank
Vědci sestavili rodokmen Avarů z několika komunit v dnešním Maďarsku
Brno 24. dubna (ČTK) - Vědcům se podařilo sestavit rodokmen Avarů z několika raně středověkých lokalit na území dnešního Maďarska. Z DNA zjistili, že komunity přísně dodržovaly patrilineární systém, klíčová tedy byla otcovská linie. Ženy po sňatcích opouštěly rodnou komunitu, zároveň tím propojovaly jednotlivé skupiny a klany, což také zajišťovalo soudržnost celé avarské společnosti. Tým vedla Zuzana Hofmanová z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Studii publikoval časopis Nature, řekl ČTK mluvčí univerzity Radim Sajbot.
"Zajímavé také je, že bylo časté mít za života více reprodukčních partnerů. Více na sobě nezávislých příkladů také ukazuje, že tyto komunity praktikovaly takzvané levirátní svazky. Jejich podstata spočívá v tom, že mužští příbuzní – sourozenci nebo otec a syn – mají potomka se stejnou, jim biologicky nepříbuznou ženou," uvedla Hofmanová.
Jde o historicky a etnologicky doloženou zvyklost asijských nomádských společností, která má důležitou úlohu pro nástupnictví v komunitě, ochranu dětí a udržení politických svazků mezi skupinami. "V těchto komunitách se zcela vyhýbali sňatkům i vzdáleně příbuzných, což naznačuje, že si avarská společnost udržovala podrobnou paměť o svých předcích a věděla, kdo jsou čí biologičtí příbuzní po celé generace," doplnil v tiskové zprávě výzkumník Guido Alberto Gnecchi-Ruscone.
Avaři přišli do Evropy z východní Asie. Velkou část střední Evropy ovládali od 6. do 9. století našeho letopočtu. Na pohřebištích zanechali bohaté archeologických dědictví včetně asi 100.000 dosud odkrytých hrobů. Výzkumný tým genetiků, archeologů, antropologů a historiků, sdružující mimo jiné experty z Lipska, Budapešti, Mannheimu, Vídně a Princetonu, analyzoval vzorky kosterních pozůstatků ze čtyř pohřebišť.
Díky DNA 424 jedinců se vědcům podařilo zrekonstruovat nejhlubší geneticky doložený rodokmen, který překlenoval devět generací a asi 250 let. "Zjistili jsme, že z výše uvedeného počtu jedinců mělo asi 300 z nich nějakého svého blízkého příbuzného pohřbeného na stejném pohřebišti. Tato překvapivě vysoká míra příbuznosti nám umožnila rekonstrukci rozsáhlých rodokmenů a ten devítigenerační nám doslova vyrazil dech," uvedla Hofmanová.
Z výsledků studie také vyplývá, že si původně nomádské skupiny Avarů udržely stepní tradice po generace i po svém usazení v Evropě.
tmd dr