Polská centrální banka poprvé po třech letech snížila úrokové sazby
Varšava 6. září (ČTK) - Polská centrální banka dnes poprvé po třech letech snížila svou hlavní úrokovou sazbu, a to navzdory dvouciferné inflaci. Učinila tak méně než šest týdnů před volbami. Rada pro měnovou politiku hlavní úrokovou sazbu snížila o 0,75 procentního bodu na šest procent. Centrální banka o tom informovala v tiskové zprávě.
Polský zlotý se posléze propadl vůči euru, kolem 16:55 SELČ k jednotné evropské měně odepisoval 1,7 procenta. Obdobně oslabily polské akcie, akciový index WIG20 obchodování uzavřel poklesem o 2,4 procenta.
Ekonomové v anketě agentury Bloomberg čekali pokles úroků o čtvrt procentního bodu. 'Je to razantní snížení,' konstatoval analytik Marek Dřímal ze společnosti Société Générale. 'Uvidíme, co k tomu sdělí centrální banka, ale trh bude překvapený,' dodal. Polská centrální banka své rozhodnutí odůvodnila tím, že se podle ní inflace se vrátí k cíli rychleji, než se původně předpokládalo.
Rozhodnutí banky podle agentury Bloomberg získává před volbami, které se budou konat 15. října, politický rozměr. Banka poskytuje ekonomický stimul, aby pomohla vládní straně Právo a spravedlnost (PiS) před parlamentními volbami, myslí si někteří ekonomové. Míra inflace v Polsku se v srpnu podle statistického úřadu snížila na 10,1 procenta z červencových 10,8 procenta.
Guvernér polské centrální banky Adam Glapiński tento měsíc uvedl, že banka by v září mohla přikročit ke snížení úrokových sazeb, jestliže inflace sestoupí pod deset procent. Šéf centrální banky se stal terčem útoků opozice kvůli vysoké inflaci a svým úzkým vazbám na PiS, která usiluje o třetí funkční období.
Polská ekonomika v hodnotě 680 miliard dolarů (15,4 bilionu Kč) jeví známky oslabování. Mzdy a průmyslová výroba po poklesu ve druhém čtvrtletí vykazovaly v létě horší výsledky, než se očekávalo.
'Podle mého odhadu hrozí, že se trend obrátí a inflace se znovu zvýší,' napsal na síti X, někdejším twitteru, ekonom Wojciech Paczos, který působí na Cardiffské univerzitě. 'Stejně tak hrozí, že (centrální banka) po volbách toto rozhodnutí změní a vrátí se ke zvyšování úrokových sazeb,' dodal. 'Podle mého se jedná o stoprocentně politické rozhodnutí, které není podložené ekonomickou logikou,' uzavřel.
lsk mka
Německý ministr financí vyzval ke konsolidaci rozpočtu, schodek má klesnout
Berlín 5. září (ČTK) - Německý ministr financí a šéf liberální strany FDP Christian Lindner dnes vyzval k návratu k fiskální realitě a ke konsolidaci rozpočtů. Podle tiskových agentur to řekl ve Spolkovém sněmu při rozpravě o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Lindner navrhuje, aby schodek v roce 2024 činil 16,6 miliardy eur (401,3 miliardy Kč), což je o 30 miliard eur méně než letos. Vládu však kritizuje účetní dvůr za to, že čím dál častěji používá speciální fondy, které hospodaření státu zdánlivě vylepšují.
"Otázkou dnešního dne je návrat k dluhové brzdě - či přesněji k udržitelným veřejným financím z dlouhodobého hlediska," uvedl v parlamentu Lindner. V uplynulých letech bylo opatření, které omezuje deficit na 0,35 procenta HDP, pozastaveno kvůli pandemii covidu-19 a válce na Ukrajině. V příštím roce návrh rozpočtu počítá s tím, že se deficit dostane pod tuto hranici.
Federální výdaje by příští rok měly klesnout o zhruba 30 miliard eur na 445,7 miliardy eur navzdory tomu, že vláda chystá zvýšení některých dávek. Lindner varoval před rychle rostoucími náklady na obsluhu dluhu, které budou příští rok podle návrhu zákona činit 37 miliard eur. "Výdaje na úroky z dluhu jsou nyní v rozpočtu dvakrát vyšší, než je rozpočet ministerstva školství a výzkumu," uvedl Lindner. Investice by podle rozpočtu měly dosáhnout 54 miliard eur.
Státní výdaje v Německu však mají spíše tendenci růst. Země se zavázala zvýšit výdajů na obranu, nákladná jsou také opatření související s ekologickým přechodem. Vláda tak čím dál častěji používá speciální fondy, což dnes kritizoval spolkový účetní dvůr. Ten vyzval kabinet k redukci těchto opatření. Německo se například rozhodlo zřídit fond se 100 miliardami eur na modernizaci armády, nebo zvýšit fond na zelená opatření, který bude mít k dispozici v letech 2024 až 2027, na zhruba 210 miliard eur, píše agentura AFP.
Nadužívání speciálních fondů, které pak opticky vylepšují hospodaření státu, dnes v parlamentu kritizoval také představitel opoziční konzervativní CDU Christian Haase. Představitel krajně pravicové Alternativy pro Německo Peter Boehringer mluvil o nadměrném zadlužování, zatímco představitelka levicové strany Die Linke Gesine Lötzschová kritizovala výdaje na modernizaci armády.
Spolkový sněm dnes začal projednávat návrh rozpočtu na příští rok, který by měl podle agentury Reuters chválit nejpozději do 1. prosince.
jkh ank
