Mince z římské fontány di Trevi jdou na charitu, kupuje se za ně jídlo
Řím 8. března (ČTK) - Miliony turistů při návštěvě Říma dojdou i k pozdně barokní fontáně di Trevi. Mnozí z nich do ní vhodí minci, což jim podle různých pověstí splní přání, přinese lásku nebo je přivede zpět do 'věčného města'. Kilogramy mincí pak vyloví správa města a prostředky jdou na potraviny pro nemajetné, píše agentura Reuters.
Mince se ze dna fontány loví dvakrát týdně a činnost je vždy atrakcí i pro turisty, kterých do Říma ročně přijede na 21 milionů. Pracovníci technické správy balancují na okrajích velké kašny, košťaty přihrnují mince a jejich kolega je pomocí hadice vysává. Mince jsou pak předány katolické charitě Caritas, která je nejprve vysuší, pak roztřídí, sečte a nakoupí za ně jídlo pro potravinové banky nebo dá prostředky vývařovnám polévek či jiným charitativním projektům.
V roce 2022 vybrala Caritas z fontány 1,4 milionu eur (35,5 milionu korun) a v roce 2023 to podle prosincových odhadů bylo přes 1,5 milionu eur. O využití mincí z fontány informuje turisty tabulka.
'Chtěla jsem, aby se mi splnilo přání, které mi leží na srdci. Ale taky vím, že tu mince nezůstanou jen tak ležet, ale pomohou potřebným. Já jsem měla přání a doufám, že tyto peníze pomohou splnit i přání dalších lidí,' řekla agentuře Reuters po vhození mince do fontány Brazilka Yula Coleová.
Fontánu di Trevi, která byla dostavěna v roce 1762, zdobí sochy Neptuna a dvou tritonů. Proslavila ji scéna z filmu Sladký život, kde se v ní koupaly postavy hrané Marcellem Mastroiannim a Anitou Ekbergovou. Dnešní návštěvníci se ve fontáně koupat nesmějí, hrozí za to vysoké pokuty.
'Sběr mincí a čištění se snažíme provádět co nejrychleji, aby byla odstávka co nejkratší,' říká Francesco Prisco ze správcovské firmy ACEA. Mince se vyndavají dvakrát týdně a jejich čištění přichází na řadu dvakrát měsíčně.
Vedle mincí zaměstnanci mnohdy vyloví i další méně či více překvapivé předměty: šperky, náboženské medailonky nebo zubní protézy. Jednou se prý našla i pupeční šňůra.
lsa mka
Zástupci kmenů v Namibii požadují po Německu navrácení půdy svých předků
Windhoek 7. března (ČTK) - Členové komunit původních obyvatel Namibie, jejichž předci byli obráni o majetek a zabiti, chtějí s Německem znovu jednat o navrácení půdy, které se před více než sto lety zmocnila německá koloniální správa. Napsala to to dnes agentura Reuters.
Německo v roce 2021 souhlasilo, že bude třicet let v Namibii financovat projekty v hodnotě 1,1 miliardy eur (27,9 miliardy korun) jako odškodnění za zabíjení a zabavování majetků, kterého se dopouštěly německé koloniální síly v letech 1904 až 1908 po vzpouře domorodců. Berlín se zároveň omluvil za svou roli v masakru, při kterém přišly o život desítky tisíc lidí, a oficiálně tyto události označil za genocidu.
Informace o rozsahu masakru se liší. Podle některých zdrojů zahynulo přibližně 60.000 až 65.000 z celkových zhruba 80.000 příslušníků kmene Hererů a o život přišlo také přibližně 10.000 až 15.000 příslušníků třicetitisícového kmene Namů.
Členové namibijských komunit upozorňují, že společné prohlášení z roku 2021 neřešilo otázku vlastnictví půdy a že půda předků zabraná německými silami nebyla vrácena.
'To, co máme nyní, je dvoustranná dohoda o financování rozvojové pomoci. Není to ani odškodnění, ani něco, co by souviselo s genocidou,' řekl agentuře Reuters představitel Hererů Mutjinde Katjiua. 'Německo musí zasednout ke stolu a diskutovat s námi, jednat se zástupci kmenů Hererů a Namů a společně se dohodnout na vhodné nápravě škod,' prohlásil Katjiua.
Podle jeho slov vyloučení potomků postižených komunit z jednání je v rozporu s parlamentní rezolucí z roku 2006, podle níž by jednání měla probíhat mezi těmito komunitami a vládou.
Namibie byla v letech 1884 až 1915 kolonií Německé říše a stopy německé kultury jsou v zemi na jihozápadním pobřeží afrického kontinentu patrné dodnes. Čtyřleté povstání domorodých kmenů vypuklo 12. ledna 1904; následoval nemilosrdný vojenský zásah koloniální moci. Přeživší se ocitli v koncentračních táborech, kde jich další tisíce zemřely v důsledku vyčerpání z nucené práce.
Německé císařství o své kolonie přišlo během první světové války a území dnešní Namibie pak spravovali Britové a později Jihoafrická republika. Samostatnost Namibie vyhlásila až v roce 1990.
Nedávná návštěva německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera v Namibii opět rozdmýchala debatu o genocidě. Steinmeier přijel na státní pohřeb namibijského prezidenta Hage Geingoba, který letos 4. února zemřel ve věku 82 let.
cht ank
